VaticanNews.va

   9. 4. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6848
Poslechem z webových stránek.4230
Četbou textů na webových stránkách.6676
Poslechem i četbou.3954


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Italský statistický úřad: Loňského března zemřelo na dýchací potíže více lidí než letos v březnu

Bůh nás zachránil tím, že na Sobě nechal vyřádit naši nepravost

O nákaze, kterou šíří pokušení


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

 Kázání z Domu sv. Marty 

17.3.2020 

Prosit o odpuštění znamená odpouštět

Vatikán. „Odpouštět není snadné, protože naše sobecké srdce se neustále přimyká k nenávisti,“ kázal dnes papež František při bohoslužbě, přenášené v pravidelném streamingu z kaple Domu sv. Marty. „Nenosme s sebou zbytečný kříž zášti a nevraživosti,“ vyzval Petrův nástupce. Zvláštností dnešní bohoslužby byl krátký výstav Nejsvětější svátosti bezprostředně po mši, adorace a svátostné požehnání. Mši svatou sloužil papež na úmysl, který formuloval před jejím zahájením:

Chtěl bych se dnes modlit za staré lidi, kteří v této chvíli obzvláště trpí velkou samotou a často velkým strachem. Modleme se k Pánu, aby byl nablízku našim prarodičům a všem starším a posiloval je. Dali nám moudrost, život a dějiny. Také my jsme jim nablízku modlitbou.

V homilii komentoval římský biskup Ježíšovo podobenství z Matoušova evangelia (18,21-35) o služebníkovi, kterému pán na jeho úpěnlivou prosbu odpustil dluh deseti tisíc hřiven, ale který pak nebyl s to prominout svému dlužníkovi nesrovnatelně menší částku sta denárů.

Ježíš podává nejprve katechezi o bratrské jednotě, kterou končí slovy: »Jestliže se shodnou na zemi dva z vás a budou prosit o nějakou milost, bude jim dána« (Mt 18,19). Jednota, přátelství a  pokoj mezi bratry přitahují dobrotu Boha. Nato se Jej Petr zeptá: »Ano, ale co máme dělat s těmi, kdo se proti nám prohřeší? Když se můj bratr proti mně proviní, urazí mě, kolikrát mu mám odpustit? Sedmkrát?« A Ježíš odpovídá způsobem, který znamená v jejich nářečí „vždycky“, totiž „sedmasedmdesátkrát“. Odpouštět se má vždycky. A není to snadné, protože naše sobecké srdce se neustále přimyká k nenávisti, pomstě a zahořklosti. Všichni jsme někdy viděli rodiny zničené záští, která se předává z generace na generaci. Bratry, kteří se nad rakví jednoho z rodičů ani nepozdraví, protože jsou zatrpklí z minulosti. Zdá se, že je snadnější přimknout se k nenávisti než k lásce. A nenávist je pokladem ďábla, který hnízdí v našich zahořklostech a v našich nevraživostech, které podněcuje k růstu a udržuje, aby všechno pustošil a ničil. A častokrát kvůli maličkostem. A deptá rovněž Boha, který nepřišel odsoudit, nýbrž odpustit. Boha, jenž je s to vystrojit slavnost hříšníkovi, který se přibližuje, a zapomenout všechno.

Když Bůh odpouští, zapomíná všechno zlo, které jsme spáchali. Kdosi řekl, že je to Boží slabost. Nepamatuje si a dovede v těchto případech zapomínat. Bůh zapomíná na ošklivosti mnoha hříšníků, na naše hříchy. Zapomíná a jde dál. Žádá nás jenom: Jednej stejně. Nauč se odpouštět. Nenos s sebou už tento zbytečný kříž nenávisti, zášti a [neříkej:] „to mi zaplatíš!“. Taková slova nejsou křesťanská, ani lidská. Ježíšova velkodušnost nás učí, že pro vstup do nebe musíme odpustit. Ba dokonce říká: „Chodíš na mši?“ – Ano. – „Pokud však jdeš na mši a víš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nejprve se s ním usmiř. Nechoď za mnou s láskou ke Mně v jedné ruce a s nenávistí k bratrovi v druhé.“ Láska vyžaduje důslednost, odpuštění, a to odpuštění srdcem.

Jsou lidé, kteří žijí z toho, že druhé odsuzují, mluví o nich špatně, neustále špiní svoje spolupracovníky, sousedy a příbuzné, protože neodpustili něco, co od nich vytrpěli, anebo neprominuli něco, co se jim nelíbilo. Zdá se, že ďáblovým bohatstvím je rozsévání zamilovanosti do neodpouštění, lnutí k neodpouštění. A odpuštění je podmínkou vstupu do nebe.

Podobenství, které vypráví Ježíš, je velice jasné. Kéž nás Pán naučí moudrosti odpouštět, což není snadné. A učiňme to tak, že až půjdeme ke zpovědi přijmout svátost smíření, zeptejme se nejprve: »Odpustil jsem já?«. Pokud někdo cítí, že neodpustil, pak ať se nepřetvařuje, že prosí o odpuštění, protože mu odpuštěno nebude. Prosit o odpuštění znamená odpouštět. Obojí jde spolu, neoddělitelně. A ten, kdo prosí o odpuštění pro sebe - jako onen člověk z podobenství, kterému pán  všechno odpustil, ale on neodpustil druhým – skončí stejně: »Tak bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže každý svému bratru ze srdce neodpustíte«.

Kéž nám to Pán pomůže pochopit, sklopit hlavu, nebýt pyšnými, ale velkodušnými v odpuštění. Odpouštět alespoň zainteresovaně. Jak? Ano, odpouštět, protože, neodpustím-li, nebude mi odpuštěno. Alespoň tak, ale vždycky odpustit.

Končil papež ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.



Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
8.4.20 O institucionalizovaných Jidáších a Jidáškovi v našem nitru
7.4.20 Vytrvat ve službě
6.4.20 O chudých, ve kterých je vždycky přítomen Ježíš
4.4.20 O nákaze, kterou šíří pokušení
3.4.20 O sedmibolestné Matce a učednici



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež jmenoval studijní komisi pro ženský diakonát

O institucionalizovaných Jidáších a Jidáškovi v našem nitru

Papež: Jak prožít Velikonoce doma? S křížem a evangeliem.

Cantalamessa: Maria matka křesťanů

Vytrvat ve službě

Kardinál Pell jednohlasně zproštěn viny

Cantalamessa: Maria pod křížem

Papež ustavil fond pro misijní oblasti postižené koronavirem

Úřad pro laiky, rodinu a život: Neopouštějme seniory!

O chudých, ve kterých je vždycky přítomen Ježíš

Cantalamessa: “Co po mě žádáš, ženo?” - Mariina kénosis

Mimořádný výstav Turínského plátna

 Nově na webu
Svatý otec: Velikonoce – domácí liturgie

Publicistika: Požehnání, které rozčísá temnoty strachu

Publicistika: Koronavirus dnes a zítra

Rozhovory: O Janu Pavlu II. , vyhaslosti víry a možnosti jiné cesty

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv duben 20
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Starší zprávy >

Náš tip

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása

Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu