VaticanNews.va

   13. 8. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.7744
Poslechem z webových stránek.4827
Četbou textů na webových stránkách.7388
Poslechem i četbou.4540


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Ježíš je podaná ruka Otcova


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

 Kázání z Domu sv. Marty 

28.3.2020 

O neomylnosti lidu ve víře

Vatikán. O rozštěpení mezi lidem a vůdčí elitou kázal dnes papež při ranní mši přenášené z kaple Domu sv. Marty. Připomněl jednoduchou radu, kterou dal svatý Pavel mladému biskupovi Timotejovi, aby s její pomocí mohl čelit pokušení vydělovat se z lidu, totiž vzpomínat na vlastní maminku a babičku. Na začátku mše před vstupní antifonou formuloval Svatý otec její dnešní úmysl:

V těchto dnech se v některých částech světa objevily určité důsledky pandemie, z nichž jedním je hlad. Začínají se objevovat lidé, kteří hladovějí, protože nemohou pracovat a neměli v důsledku mnoha okolností stálé zaměstnání. Již nyní se tak ukazuje, co bude »potom«. Modleme se za rodiny, které začínají pociťovat nouzi v důsledku pandemie.

Svoje kázání papež soustředil kolem dnešního evangelia (Jan 7,40-53). To popisuje scénu, ke které došlo po návratu biřiců, poslaných veleradou, aby zatkli Ježíše. Tito služebníci však Ježíše nepřivedli, a to s odůvodněním, že nikdo nemluvil tak jako On.

„»A každý  se vrátil domů« (Jan 7,53). Po všech těch diskusích se každý vrátil ke svému přesvědčení. V lidu existuje rozštěpení. Je lid, který Ježíši naslouchá, nevnímá čas, strávený nasloucháním, protože Ježíšovo Slovo přijímá srdcem. A potom je skupina učitelů Zákona, kteří Ježíše apriorně odmítají, protože podle nich nedodržuje Zákon. Jsou to dvě skupiny lidí. Lid, který Ježíše miluje a následuje, a skupiny intelektuálů Zákona, představitelů Izraele, starších lidu. Jasně je to vidět, když »se služebníci velerady vrátili k velekněžím a farizeům a ti se jich zeptali: „Proč jste ho nepřivedli?“ Služebníci odpověděli: „Žádný člověk nikdy tak nemluvil.“ Farizeové jim na to řekli: „I vy jste se nechali svést? Uvěřil v něho někdo z předních mužů nebo z farizeů? Leda jen tahle luza, která nezná Zákon - kletba na ně!“« (Jan 7,45-49). Tato skupina učitelů Zákona, elita, pohrdá Ježíšem. Ale pohrdá také lidem: »lůzou« ignorantů, kteří nic neznají. Svatý věřící lid Boží v Ježíše věří a následuje Jej, a tato elitní skupinka učitelů Zákona se vyděluje z lidu a nepřijímá Ježíše. Ale jak je to možné, vždyť byli výjimeční, inteligentní a studovaní? Měli však velkou vadu: zapomněli na svoji přináležitost k lidu.

Boží lid se drží Ježíše... neumí vysvětlit proč, ale řídí se podle Něho, srdcem a neúnavně. Pomysleme na den rozmnožení chlebů. Byli s Ježíšem celý den, takže apoštolové řeknou Ježíši: »Rozpusť je, ať se rozejdou... a koupí si něco k jídlu« (Mk 6,36). Také apoštolové zaujali odstup, nebrali ohled. Nepohrdali, ale nebrali v potaz Boží lid. „Ať se jdou najíst.“ A Ježíš jim odpoví: »Vy jim dejte jíst!« (Mk 6,37). Znovu je přiřazuje k lidu.

Toto rozštěpení mezi vedoucí náboženskou elitou a lidem je drama, které sahá do daleké minulosti. Pomysleme na Starý zákon, na postoj synů Eliho v chrámě, kteří z lidu těžili a o těch, kdo přicházeli do chrámu splnit Zákon, říkali, že jsou pověrčiví. Lidem pohrdali. Je to pohrdání lidmi, kteří nejsou vzdělaní jako my, kteří jsme studovali a máme znalosti... Boží lid má však jednu velkou milost: čich. Má čich, kterým poznává, kde je Duch. Je hříšný jako my, je hříšníkem. Má však onen čich rozpoznávající cestu spásy.

Problémem elit, těchto klerikálních elit, je to, že zapomněli na svoji přináležitost k Božímu lidu, odcizili se, přešli do jiné sociální třídy a považují se za vládce. To je klerikalismus, který vznikal již tehdy. Slyšel jsem v těchto dnech říkat: „Jak je možné, že tamty sestry a tamti kněží, kteří jsou zdraví, chodí za chudými a nosí jim jídlo? Mohou se nakazit koronavirem? Řekněte matce představené, aby sestrám nedovolila vycházet; řekni biskupovi, aby kněžím nedovolil vycházet! Oni jsou pro vysluhování svátosti, ale o jídlo ať se stará vláda!“ O tom se v těchto dnech mluví, je to stejný argument: „To jsou lidé druhé kategorie, my jsme řídící třída, nesmíme si špinit ruce s chudými.“

Často přemýšlím o kněžích a sestrách, kteří jsou dobří lidé, ale nemají odvahu jít a sloužit chudým. Něco postrádají. To co chybělo oněm učitelům Zákona. Ztratili paměť, přišli o to, co ve svém srdci cítil Ježíš, totiž že je součástí svého lidu. Zapomněli na to, co Bůh řekl Davidovi: »Vzal jsem tě od ovcí«. Zapomněli na vlastní příslušnost ke stádci.

A tihle, každý z nich, se vrátil domů (srov. Jan 7,53). Rozštěpení. Nikodém si všimnul. Byl člověkem nepokojným, možná nepříliš odvážným, příliš diplomatickým, ale nepokojným, který jednou už byl u Ježíše. Usiloval však ve věrnosti svým možnostem o zprostředkování a zeptal se, vycházeje ze Zákona: »Odsoudí náš Zákon někoho, dokud ho nevyslechne a nezjistí, co dělá?«. Oni mu však neodpověděli na otázku, týkající se Zákona, ale řekli: »Nejsi ty také z Galileje? Zkoumej a uvidíš, že z Galileje prorok nepovstane« (Jan 7,52). A tak epizodu zakončili.

Pomysleme dnes také na mnoho mužů a žen, kvalifikovaných pro službu Bohu, kteří jsou dobří a slouží lidu; jsou mnozí kněží, kteří se neoddělují od lidu. Předvčera jsem dostal fotografii jednoho kněze, který je farářem několika vesnic na horách, jak stojí na místě, kde sněží, a nese monstranci, aby do těch vesniček přinesl požehnání. Nezajímalo jej, že sněží, nezajímal jej mráz, který cítil v rukou, v nichž držel kovovou monstranci. Jeho jediným zájmem bylo přinést lidem Ježíše.

Přemýšlejme, každý z nás o tom, na jaké straně jsme. Zda jsme uprostřed, trochu nerozhodní, zda cítíme s lidem Božím, věřícím lidem Božím, který nemůže selhat a má onu infallibilitas in credendo (neomylnost ve víře). A mysleme na elity, kteří se vydělují z Božího lidu, na klerikalismus. Možná nám všem prospěje rada, kterou Pavel dal svému učedníkovi, mladému biskupovi, Timotejovi: »Vzpomeň na svoji babičku a matku« (srov. 2 Tim 1,5). Pamatuj na svou maminku a babičku. Pavel dával tuto radu proto, že dobře věděl o nebezpečí, ke kterému vedlo elitářské cítění v našem vedení.“

Uzavřel papež svoji homilii při ranní bohoslužbě, kterou jako obvykle zakončil adorací vystavené Nejsvětější svátosti a recitací modlitby k duchovnímu svatému přijímání pro věřící, kteří se mohou  účastnit eucharistie pouze sledováním jejího televizního přenosu.



Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
8.7.20 Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty
29.6.20 Potřebujeme proroctví, nikoli mluvky, kteří slibují nemožné
14.6.20 Papež: Eucharistie je Památkou, jež uzdravuje naši paměť
18.5.20 Mše svatá ke 100. výročí narození sv. Jana Pavla II.
17.5.20 Duch svatý připomene kudy k Otci



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Kardinál Brandmüller: Vyhýbat se hermeneutice podezřívání

Papež: Víra nás nabádá odporovat lhostejnosti

Jen modlitba a dialog může odvrátit občanskou válku, říká arcibiskup Minska

Papež pokřtil dvě děvčátka ze Středoafrické republiky

Nebýt němými hlasateli, říká nový misijní biskup Mongolska

Nestyďme se křičet jako Petr: Pane zachraň mě!

Náš život je milostí Ducha svatého povolán stát se modlitbou

Papež: Hume byl ušlechtilá duše ve službách míru

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Papež: Užití atomovové energie k válečným cílům je nemorální

Papežský reskript o jurisdikci východních katolických patriarchů pro Arábii

 Nově na webu
Svatý otec: Uzdravit svět – 2. Víra a lidská důstojnost

Publicistika: Čeho se bát a čeho ne

Publicistika: Druhý vatikánský koncil: úskalí interpretace

Rozhovory: Kardinál Koch: Ekumena dnes potřebuje především vědět, kam chce dojít

Homilie: Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)

Archiv zpráv srpen 20
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

Starší zprávy >

Náš tip

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása