VaticanNews.va

   13. 8. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.7743
Poslechem z webových stránek.4827
Četbou textů na webových stránkách.7388
Poslechem i četbou.4540


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Ježíš je podaná ruka Otcova


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

7.4.2020 

Cantalamessa: Maria pod křížem

Vatikán. Marii jako Matce naděje, doufající pod křížem navzdory veškeré naději, věnoval otec Raniero Cantalamessa třetí postní kázání pro papeže a římskou kurii (27. března). Rozjímal nad pasáží z Janova evangelia, předestírající scénu pod křížem (19, 25-27).

Jestliže Maria stojí pod křížem, znamená to, že doprovázela svého syna do Jeruzaléma, všechno na vlastní oči viděla a prožila. Slyšela dav, žádající o propuštění Barabáše, byla svědkem bičování a přibíjení na kříž. Viděla posměšky vojáků a ironické pokřiky ať sestoupí z kříže, je-li Boží syn. Avšak uslyšela také Ježíšova slova prosící o odpuštění pro své katy: Otče odpusť jim, neboť nevědí, co činí (Lk 23, 34).

“Připustíme-li, že Maria mohla být pokoušena, tak jako Ježíš na poušti, došlo k tomu především pod křížem. A bylo to velice hluboké a bolestné pokušení, protože jeho důvodem byl právě Ježíš. Věrila v přísliby, věřila, že Ježíš je Mesiáš, Boží Syn, věděla, že pokud by o to Ježíš požádal, poslal by mu Otec “více než dvanáct andělských legií” (srov. Mt 26, 53). Vidí však, že Ježíš nic nedělá. Kdyby se sám zbavil kříže, zbavil by také ji její nesmírné bolesti, ale neučiní to. Maria však nevolá: “Sestup z kříže, zachraň sám sebe i mne!” nebo “Zachránil jsi mnohé, proč nyní nezachráníš sebe, můj synu?” - jakkoli lze snadno vytušit, jak se taková myšlenka a přání musela samovolně nabízet mateřskému srdci. Maria mlčí.”

Měla by všechny důvody k výčitkám a vzývání Boha, k útěku z Kalvárie, pokračuje papežský kazatel. Avšak Maria neutekla, zůstala mlčící u paty kříže, a stala se tak mučednicí víry a svrchovaným svědkem důvěry v Boha, po vzoru svého Syna. Zůstala Ježíši nablízku nejen fyzicky, ale rovněž duchovně. Nyní, když nadešla Ježíšova hodina, je se svou matkou spojen v utrpení. 

Jak se přítomnost Marie pod křížem zrcadlí do života církve, pro niž je Matka Boží předobrazem a vzorem? - ptá se otec Cantalamessa. V Mariině postoji zahlédá úkol, jenž má být následován: totiž stát u kříže a především stát u Ježíšova kříže.

“Stát u Ježíšova kříže. Tato slova nám říkají, že tím prvním a ze všeho nejdůležitějším, co máme dělat, není stát u kříže obecně, nýbrž stát u kříže Ježíšova. Nestačí stát u kříže, totiž v utrpení a stát v něm v tichosti. Už to samo se jeví jako heroické, a přece to není tím nejdůležitějším. Zásadní je stát u Ježíšova kříže. Nejde totiž o vlastní kříž, nýbrž o Kristův. Nejde o utrpení, nýbrž o víru, skrze niž se spojujeme s Kristovým utrpením. První věcí je víra. Na Marii pod křížem je největší její víra, která je ještě větší než její utrpení. Svatý Pavel říká, že evangelium je Boží mocí “pro všechny, kdo věří” (srov. Řm 1,16).”

Síla církve se odvíjí od hlásí Ježíšova kříže, tedy něčeho , co se jeví světu jako bláznovství a slabost. Proto je nutné vzdát se lidské nadřazenosti a všeho, co svět považuje za sílu, aby mohlo přijít světlo a začala působit síla Kristova kříže, dodává otec Cantalamessa spolu s konstatováním, že většina věřících nebyla uvedena do tohoto tajemství, které je jádrem Nového zákona a které proměňuje život.

“Náš kříž není sám o sobě spásou, není silou ani moudrostí. Sám o sobě je pouze lidským dílem, nebo dokonce trestem. Stává se Boží moudrostí a silou nakolik se - doprovázen vírou a Božím úradkem - sjednocuje s Kristovým křížem. “Trpět - napsal sv. Jan Pavel II. ze svého nemocničního lůžka po atentátu - znamená stát se zvláštním způsobem povolní a otevření k spásným Božím silám, nabídnutým lidstvu v Kristu”. Utrpení spojuje s Kristovým křížem nejen intelektuálně, ale existenciálně a konkrétně, je jakýmsi kanálem, přístupovou cestou ke Kristovu kříži - cestou, která není paralelou k víře, nýbrž tvoří s ní jeden celek.”

Maria pod křížem však není pouze Bolestnou matkou, jak ji opěvuje Stabat Mater, nýbrž je také Matkou naděje. Stejně jako Abraham, doufající navzdory veškeré naději, také Maria doufá pod křížem, ačkoli k tomu žádné rozumné důvody nejsou, a jakýmsi tajuplným způsobem věří ve vzkříšení svého Syna (srov. Žd 11,19), dodává otec Cantalamessa. 

Také církev - jako Maria - žije vzkříšením “v naději”, také pro ni je kříž předmětem zkušenosti a vzkříšení předmětem naděje. 

“Jako Maria stála při Ukřižovaném synu, tak je církev povolána stát při těch, kdo jsou křižováni dnes: při chudých, trpících, ponižovaných a urážených. Stát při nich s nadějí. Nestačí sdílet jejich bolesti ani snaha o její ulehčení. To je příliš málo. To mohou dělat všichni, také ti, kdo nepoznali vzkříšení. Církev musí přinášet naději, hlásat, že utrpení není absurdní, ale má smysl, protože nastoupí vzkříšení z mrtvých. Církev musí přinášet důvody naděje, která v ní je (srov. 1 Pt 3,15). Lidé potřebují k životu naději jako kyslík k dýchání. A take církev potřebuje naději, aby pokračovala na své cestě dějinami a necítila se drcena protivenstvími.”

Je však zapotřebí mít na paměti jednu věc, varuje papežský kazatel. Naděje není jen krásný a poetický vnitřní postoj, více či méně obtížný, který by nás však nechával nečinné, nekonkrétní, a tedy v důsledku neplodné. Naopak, doufat, znamená objevovat, že vždy mohu ještě něco udělat, vzít na sebe a nenechat se tedy zmítat v prázdnu a paralyzující nečinnosti.

“Také tehdy, kdy už ze své strany nemůžeme učinit nic, co by určitou těžkou situaci změnilo, zůstává vždy ještě jeden velký úkol, který nás udržuje v dostatečné činnosti zahánějící zoufalství: totiž trpělivě snášet všechno až do konce. To byl velký úkol, který Maria naplnila ve své naději pod křížem, a v tom je nyní připravena pomáhat také nám.”



(job)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
23.6.20 Otec Raniero Cantalamessa: Už čtyřicet let kážu papežům
10.4.20 Velkopáteční kázání otce Cantalamessy: Přináším přísliby pokoje
8.4.20 Cantalamessa: Maria matka křesťanů
6.4.20 Cantalamessa: “Co po mě žádáš, ženo?” - Mariina kénosis
20.12.19 Otec Cantalamessa: Kdo následuje Marii, uskutečňuje Boží slovo



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Kardinál Brandmüller: Vyhýbat se hermeneutice podezřívání

Papež: Víra nás nabádá odporovat lhostejnosti

Jen modlitba a dialog může odvrátit občanskou válku, říká arcibiskup Minska

Papež pokřtil dvě děvčátka ze Středoafrické republiky

Nebýt němými hlasateli, říká nový misijní biskup Mongolska

Nestyďme se křičet jako Petr: Pane zachraň mě!

Náš život je milostí Ducha svatého povolán stát se modlitbou

Papež: Hume byl ušlechtilá duše ve službách míru

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Papež: Užití atomovové energie k válečným cílům je nemorální

Papežský reskript o jurisdikci východních katolických patriarchů pro Arábii

 Nově na webu
Svatý otec: Uzdravit svět – 2. Víra a lidská důstojnost

Publicistika: Čeho se bát a čeho ne

Publicistika: Druhý vatikánský koncil: úskalí interpretace

Rozhovory: Kardinál Koch: Ekumena dnes potřebuje především vědět, kam chce dojít

Homilie: Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)

Archiv zpráv srpen 20
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

Starší zprávy >

Náš tip

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása