VaticanNews.va

   13. 8. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.7744
Poslechem z webových stránek.4827
Četbou textů na webových stránkách.7388
Poslechem i četbou.4540


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Ježíš je podaná ruka Otcova


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

8.4.2020 

Cantalamessa: Maria matka křesťanů

Vatikán.  “Ženo, hle tvůj syn” - Ježíšova slova na kříži, jimiž svěřuje svého učedníka matce a prohlašuje Marii za matku jeho (Jan 19, 26-27) vykládal otec Raniero Cantalamessa ve svém čtvrtém a posledním kázání letošní postní doby pro papeže a římskou kurii (3. dubna). Rozjímal nad Marií jako Matkou křesťanů a naší matkou.

“Musíme ihned upřesnit, že nejde o dva tituly a dvě pravdy, které bychom mohli klást na stejnou úroveň. “Matka Boží” je titul slavnostně definovaný, zakládá se v reálném, nikoli pouze duchovním mateřství, je ve velmi těsném vztahu s ústřední pravdou naší víry, že Ježíš je Bůh a člověk v téže osobě, a je to rovněž titul univerzálně přijímaný církví. “Matka věřících” nebo “Matka naše” poukazuje k duchovním mateřství, má méně těsný vztah k ústřední pravdě kréda a nelze ani říci, že by byl zastáván v křesťanství “všude, vždy a všemi”, zrcadlí však učení a zbožnost některých církví, zejména - leč nikoli výlučně - katolické.”

Již sv. Augustin v pojednání o Svatém Panenství (PL 40,399) vystihuje podobnosti a rozdíly mezi Mariiným tělesným a duchovním mateřství, připomíná otec Cantalamessa. Duchovní mateřství se stejně jako tělesné uskutečňuje ve dvou okamžicích a gestech: početí a porodu. K početí dochází počínaje Zvěstováním a dále, když provázena Ježíšem zjišťuje, že její syn je očekávaným Mesiášem, má počátek v přitakání vysloveném v srdci. Duchovní porod se děje pod křížem, kde Maria reprezentuje všechny, kdo uvěřili. A církevní otcové, počínaje sv. Irenejem, žákem Polykarpovým, jehož učitelem byl apoštol Jan, spojují Ježíšovo oslovení “ženo” s ženou zastiženou porodními bolestmi v Apokalypse ( Zj 12,1), spatřují v Marii novou Evu, “Matku všech živých” (Srov. Ireneus, Adversus Haereses, III, 22,4). V tomto symbolické čtení zastupuje Jan všechny další Kristovy učedníky, svěřené umírajícím Ježíšem Marii jako její děti.

“Ježíšova slova v některých případech popisují něco, co tu již je, tedy odhalují již existující, jindy však utvářejí a povolávají k existenci to, co vyjadřují. A do tohoto druhého řádu náležejí slova umírajícího Ježíše k Marii a Janovi. Když říká: “Toto je mé tělo”, činí chléb svým tělem . A takto - za užití přiměřených proporcí - když říká: “Hle, tvá matka” a “Hle, tvůj syn”, ustavuje Marii Janovou matkou a Jana Mariiným synem. Ježíš se neomezuje na ohlášení Mariina nového mateřství, nýbrž ustavuje je. Toto mateřství tedy nemá původ v Marii, nýbrž v Božím slově, nezakládá se na zásluhách, nýbrž na milosti.”

Maria pod křížem je jako Siónská dcera z Žalmu, která po zármutku dostává nové a početnější potomstvo, nikoli podle těla, nýbrž podle Ducha (srov. Ž 87, 2). Církev se rodí jistě z Boha, z vody a Ducha (Jan 1,13; 3,5), avšak v duchovní rovině povstává rovněž z Mariiny bolesti pod křížem, říká otec Cantalamessa.

II. vatikánský koncil v konstituci Lumen gentium (60-61) upřesňuje, že mateřství P. Marie neubírá nic jedinému prostřednictví Krista a patří “řádu milosti”. Matka Boží je opět, podobně jako u církevních otců, vnímána jako první a nejvýznamnější článek těla církve. Papež Pavel VI. pak v závěru koncilu rozvinul toto učení dále a slavnostně přisoudil Marii titul “Matka církve” (AAS, 56, 1964, s.1016).

Co z toho vyplývá pro náš duchovní život? - ptá se papežský kazatel. Vzít Marii k sobě jako Jan, přijmout ji do svého duchovního života. Správný návod “střízlivé a zdravé spirituality” zahlédá u Ludvíka Grignona z Monfortu, který doporučuje svěřit se Mariiným rukám jako “nástroj v dělníkově ruce nebo loutna v ruce zručného hudebníka”. Slova ad Jesum per Mariam, k Ježíši skrze Marii, jsou přijatelná jedině tehdy, pokud jim rozumíme v tom smyslu, že Ducha svatý na naší cestě k Ježíši využívá Marie jako svého prostředníka, upřesňuje papežský kazatel.

“Abychom to pochopili, obraťme se k analogii takříkajíc zdola. Pavel povzbuzuje své věřící, aby hleděli na to, co činí on sám a napodobovali jej v tom, co vidí: To, co jste se naučili, přijali, slyšeli a viděli u mne, to musíte činit také vy (srov. Fil 4,9). Je zřejmé, že Pavel nemá v úmyslu klást sebe na místo Ducha svatého. Má na mysli zkrátka to, že kdo napodobuje jeho, řídí se Duchem, jelikož je přesvědčen, že také on má Ducha svatého (srov. 1 Kor 7, 40). Totéž platí ještě spíše pro Marii a objasňuje se tak program “činit všechno s Marií a jako Maria”. Ona totiž vskutku může říci jako Pavel a ještě spíše než Pavel: “Staňte se mými následovníky, jako já jsem následovala Krista” (1 Kor 11,1). Maria je naším vzorem a učitelkou právě jakožto Kristova dokonalá učednice a následovnice.”

Vzít Marii k sobě v duchovním smyslu znamená přijmout ji za průvodkyni a rádkyni s vědomím, že ona zná Boží záměry s námi lépe než my, dodává otec Cantalamessa. Kdo se takto naučí radit se s Marií, získá v ní nedostižnou učitelku Božích cest, vyučující v lidském nitru bez halasných slov.

Na závěr se papežský kazatel vrátil ještě jednou k rozjímání nad Marií jako vzorem víry a naděje:

“V životě přichází okamžik, v němž potřebujeme víru a naději jakou měla Maria. Děje se to tehdy, když se zdá, že Bůh neslyší naše modlitby, když se nám chce říct, že popírá sám sebe a své přísliby, když se potácíme od prohry k prohře a zdá se, že mocnosti temnot triumfují nade všemi kolem nás, když se  v našem nitru stmívá, jako se onoho dne zatmělo “nad celou zemí” (Mt 27, 45). Když pro tebe přichází tato hodina, vzpomeň na Mariinu víru a volej také ty, jako to učinili jiní: “Otče můj, nedokážu ti rozumět, ale důvěřuji ti!”

Právě tehdy totiž dostáváme příležitost ukázat Bohu, že je nám dražší nade všechno, nad všechny jeho dary i nad práci, kterou pro něho děláme.



(job)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
23.6.20 Otec Raniero Cantalamessa: Už čtyřicet let kážu papežům
10.4.20 Velkopáteční kázání otce Cantalamessy: Přináším přísliby pokoje
7.4.20 Cantalamessa: Maria pod křížem
6.4.20 Cantalamessa: “Co po mě žádáš, ženo?” - Mariina kénosis
20.12.19 Otec Cantalamessa: Kdo následuje Marii, uskutečňuje Boží slovo



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Kardinál Brandmüller: Vyhýbat se hermeneutice podezřívání

Papež: Víra nás nabádá odporovat lhostejnosti

Jen modlitba a dialog může odvrátit občanskou válku, říká arcibiskup Minska

Papež pokřtil dvě děvčátka ze Středoafrické republiky

Nebýt němými hlasateli, říká nový misijní biskup Mongolska

Nestyďme se křičet jako Petr: Pane zachraň mě!

Náš život je milostí Ducha svatého povolán stát se modlitbou

Papež: Hume byl ušlechtilá duše ve službách míru

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Papež: Užití atomovové energie k válečným cílům je nemorální

Papežský reskript o jurisdikci východních katolických patriarchů pro Arábii

 Nově na webu
Svatý otec: Uzdravit svět – 2. Víra a lidská důstojnost

Publicistika: Čeho se bát a čeho ne

Publicistika: Druhý vatikánský koncil: úskalí interpretace

Rozhovory: Kardinál Koch: Ekumena dnes potřebuje především vědět, kam chce dojít

Homilie: Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)

Archiv zpráv srpen 20
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

Starší zprávy >

Náš tip

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása