Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   14. 6. 2021

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

 Kázání z Domu sv. Marty 

16.5.2020 

O rozlišování mezi tím, co je světské, a tím, co evangelní

Vatikán. „Kristus pro nás zabitý a vzkříšený je jediným lékem proti zesvětštění, které ohrožuje církev,“ kázal papež při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Na dnešek připadá podle českého liturgického kalendáře svátek sv. Jana Nepomuckého, kněze a mučedníka, hlavního patrona Čech, jemuž je zasvěcena Česká Papežská kolej v Římě. Petrův nástupce ovšem sloužil bohoslužbu ze soboty po 5. neděli velikonoční podle všeobecného liturgického kalendáře, a uvedl ji tímto úmyslem:

Modleme se dnes za ty, kdo se starají o pohřeb zesnulých v této pandemii. Pohřbívání mrtvých je jedním ze skutků milosrdenství a přirozeně nijak příjemný. Modleme se za ty, kdo riskují život a možnost nákazy.

V homilii papež komentoval Janovo evangelium (Jan 15,18-21),  kde Ježíš učedníkům vysvětluje, proč budou pronásledováni.

Ježíš zejména při svém loučení s apoštoly několikrát mluví o světě (srov. Jan 15,18-21). A tady říká: »Jestliže vás svět nenávidí, uvažte, že mne nenáviděl před vámi« (v.18). Jasně mluví o nenávisti, kterou má svět k Ježíši a bude mít k nám. A v modlitbě, kterou pronáší u stolu mezi učedníky při [Poslední] večeři, prosí Otce ne za to, aby je vzal ze světa, ale chránil je před duchem světa (srov. Jan 17,15).

Myslím, že si můžeme položit otázku: co je to duch světa? Co je to zesvětštění, schopné nenávidět a usmrtit Ježíše a Jeho učedníky, ba dokonce je korumpovat, a korumpovat církev? Prospěje nám popřemýšlet o tom, jaký je duch světa a čím je. Mondénnost (zesvětštění) je nabídkou způsobu života. Někdo si myslí, že světskost znamená hodování a slavení. Nikoli. Mondénnost může být i to, ale to není to podstatné.

Světskost je kultura, a to kultura pomíjivosti, kultura zdání a líčení, kultura toho, co je dnes a ne zítra, a co bude zítra a ne dnes. Skládá se z povrchních hodnot. Tato kultura nezná věrnost, protože se mění podle okolností, vyjednává o všem. To je světská kultura, kultura mondénnosti. Kultura na jedno použití, podle toho, jak se to hodí. Kultura, která postrádá věrnost a je vykořeněná. Je to však způsob života, který vedou i mnozí křesťané. Jsou křesťany, ale zesvětštělými.

Ježíš v podobenství o zrnu, padajícím do země, říká, že světské starosti dusí Boží Slovo, nedovolí mu růst (Mt 13,22), A Pavel říká Galaťanům: »žili jsme jako otroci pod vládou světských prvopočátků« (srov. Gal 4,3). Na mne vždycky hluboce působí závěrečné stránky knihy otce de Lubaca  Meditace o církvi (Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2010, str.172), kde na třech stránkách mluví o „duchovním zesvětštění“, které označuje za to nejhorší, co by mohlo postihnout církev, a nepřehání, protože vedle toho vypočítává jiné úděsné nešvary. Mondénní spiritualita je tím nejhorším, protože je hermeneutikou života, způsobem života, a to způsobem, kterým lze žít i křesťanství. A aby přežila hlásání evangelia, nenávidí a zabíjí.

Když se říká o mučednících, že byli zabiti z nenávisti k víře... ano, u některých šlo o zášť kvůli nějakému teologickému problému, ale u většiny nikoli. Většina byla pronásledovaná právě světskostí, která nenávidí víru a zabíjí, jako u Ježíše.

Je to kuriózní. Někdo mi může říci: „Ale otče, světskost je pouhá povrchnost, nepřehánějme.“ Zesvětštění není vůbec povrchní! Má hluboké kořeny. Je chameleonské, mění se podle okolností, ale podstata zůstává stejná. Je nabídkou [způsobu] života a prostupuje všechno, i církev. Světskost, mondénní hermeneutika, líčidlo - nalíčí všechno.

Apoštol Pavel přišel do Atén a silně na něho zapůsobilo, když viděl na Areopagu oltáře různých bohů. Přemýšlel o tom a řekl [Athéňanům]: »Jak pozoruji, jste po každé stránce lidé velmi zbožní. [...] všiml jsem si oltáře s nápisem „neznámému bohu“. Toho já znám a přišel jsem vám o něm povědět« (srov. Sk 17,22-23). A začal hlásat evangelium. Když však začal mluvit o Kříži a Vzkříšení, začali se nudit a odešli (srov. Sk 17, 32). Jediné, co světskost netoleruje, je nepřístojnost Kříže. Ten nesnáší. Jediným lékem proti světskému duchu je Kristus, pro nás zabitý a zmrtvýchvstalý, urážka a hloupost (1 Kor 1,23).

Proto svatý Jan, když mluví o světu, říká: »a to je vítězství, které přemohlo svět: naše víra« (1 Jan 5,4). To jediné: víra v Ježíše Krista, zabitého a vzkříšeného. A neznamená to být fanatiky. Neznamená to odmítat vést dialog se všemi lidmi. Nikoli, avšak s přesvědčením víry, od urážky Kříže, od hlouposti Kříže a také od Kristova vítězství. A vítězstvím, jak říká Jan, »je naše víra«.

Prosme Ducha svatého v těchto posledních velikonočních dnech - a také během svatodušní novény - o milost rozlišovat, co je světské a co evangelní, a nenechat se obelhat, protože svět nás nenávidí, svět nenáviděl Ježíše a Ježíš se modlil, aby nás Otec zachránil před zesvětštěním (srov. Jan 17,15).

Kázal papež při ranní mši v kapli Domu sv. Marty a bohoslužbu zakončil opět adorací vystavené  Nejsvětější svátosti pro věřící, kteří se mohou eucharistie účastnit pouze sledováním přímého přenosu.



Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
25.1.21 Modlitba přivádí k lásce, jinak je samolibým rituálem
24.1.21 Papež k neděli Božího Slova: Vypnout televizi a otevřít Bibli
1.1.21 Papež: Ze srdce se rodí dobro
31.12.20 Nešpory na závěr kalendářního roku v bazilice sv. Petra
31.12.20 Papež nepovede obřady na přelomu roku kvůli bolesti zad



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2021 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv červen 21
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930    

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti