VaticanNews.va

   19. 9. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.7998
Poslechem z webových stránek.4946
Četbou textů na webových stránkách.7591
Poslechem i četbou.4674


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Kdo se nevrátil do kostela po pandemii?

Streamingová mše nemůže nahradit osobní účast

Papež: Kříž je velkou učebnicí lásky


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Reportáže, reflexe, sloupky 

21.7.2020 

Upírat jídlo znamená popírat svobodu

Knižní interview s italským novinářem Giannim Garrucciu

Papež František

Plýtvání

“Všichni neseme odpovědnost za hlad ve světě a musíme růst v této kolektivní zodpovědnosti. Nedostatečná výživa zapříčiňuje téměř polovinu - 45% - dětských úmrtí do pěti let. To jsou tři miliony dětí ročně! Někdo může namítnout, co má do činění s dítětem, které umírá hlady?  Máš s ním naopak mnoho společného! Zpytuj svědomí a zamysli se nad tím, jak se stravuješ, jak žiješ, kolik utrácíš za zábavu, kolik máš doma zbytečností. Nejenom plýtváme jídlem, ale také žijeme v nepatřičném luxusu – pohleďme na malé a velké elity. Hřešíme tím proti Bohu.

Když jsem žil v Buenos Aires, byla tam jedna velice luxusní čtvrť, podél jejíž hlavní třídy stálo sedmatřicet restaurací. Nevím, kolik se tam platilo za večeři, protože jsem tam nikdy nešel. Tuto třídu uzavíralo náměstí a když ho člověk přešel, dostal se do slumu, kterým se v Argentině říká villas. Pohled na tuto dvojí skutečnost – bohatství, krásná auta a elegantní šaty a zase krajní chudoba, podvyživené, bosé a spoře oděné děti – byl ostudný.

Politická vůle a státní úsilí

“Je zapotřebí, abychom si uvědomili existenci těchto dvou světů – tak rozdílných, a přeci blízkých a propojených – a proměnili v osobní utrpení to, co se v nich děje, abychom tak rozpoznali, jaký může být náš vlastní přínos.  Všichni musíme znásobit své úsilí, aby nikomu nescházela nezbytná obživa, a to jak kvantitativně, tak kvalitativně. Zejména se o to musí snažit Světová organizace pro výživu a zemědělství, její členské státy, národní a mezinárodní organizace a instituce, ale též každý člověk dobré vůle. Měli bychom se červenat, že v lidskosti a solidaritě jsme nedosáhli takových pokroků jako v jiných oblastech a že se nám nepodařilo pokrýt základní potřeby méně šťastných spoluobyvatel.

Když v nějaké zemi chybí solidarita, následky pocítí všichni. Solidarita totiž uschopňuje lidi, aby šli druhým vstříc, budovali vztahy na základě bratrství přesahujícího rozdíly a společně hledali obecné dobro. Stejně tak státy mají jednat za vzájemné shody a navzájem si pomáhat podle principů a norem mezinárodního práva. Tímto způsobem se nasycení lidské rodiny stane realizovatelným snem. Každá žena, muž, dítě i starý člověk, ve všech částech světa, má nárok na takovou záruku. Jsem si vědom, že to vše není jednoduché, protože se požaduje kontinuita a odvaha. Katolická církev poskytuje vlastní přínos tím, že trvale věnuje pozornost životu chudých lidí ve všech koutech planety.

Je třeba jednat rychle

Chudí nemohou čekat! Někdo sice může říci, že na uskutečnění plánu, kterým chceme vymýtit hlad ve světě, máme ještě deset let…Opakuji však, že chudí čekat nemohou, protože jejich tragická situace to nedovoluje. Proto se musíme dát do práce ihned, společně a organizovaně. Je zapotřebí dlouhodobých i krátkodobých akcí, abychom konkrétně reagovali na životní okolnosti hladovějících lidí. Musíme se přičinit o to, aby se krásná slova a skutky změnily ve skutečný program, který by se zaměřil na opravdové vykořenění hladu z naší země. Je ovšem nezbytné spojit síly. Potřebujeme, aby se vnímavost našeho srdce a znepokojení nad osudem našich nejchudších bratrů staly naším osobním problémem. Často, když před námi vyvstanou zásadní obtíže sužující lidstvo, potýkáme se s řadou obrovských překážek: nerozhodností, odkládáním a chybějící odhodlaností u politických představitelů.

Lačnost po zisku

Mezinárodní společenství se snaží určit strategie, nezbytné k řešení otázky hladu ve světě. Avšak pochybnosti spojené s delikátní rovnováhou životního prostředí, ctižádostivá manipulace a kontrola omezených planetárních zdrojů a mnohdy též lačnost po zisku vedou k ještě tragičtějším důsledkům, které nadále zatěžují nejchudší a nejbezbrannější lidi. Proto musíme změnit životní styl, nakládání se zdroji, výrobní měřítka a spotřebu provázanou se ztrátami a plýtváním. Potravinové zdroje se mnohdy ocitnou v rukou spekulantů, kteří je poměřují výlučně z hlediska hospodářského zisku velkovýrobců, a nikoli optikou reálných potřeb lidí. Takto se podporují konflikty a plýtvání a množí se zástupy těch nejposlednějších této Země, kteří hledají budoucnost mimo své rodiště. Jsem pevně přesvědčen, že války a klimatické změny jsou pro hlad určující. Proto si dovoluji prohlásit: Nemluvme už o hladu jako o nevyléčitelné nemoci. A především se nedomnívejme, že “to za nás vyřídí někdo jiný”.

Uvědomujeme si účinky chudoby a vyřazování? Ptám se vás – jak můžeme zastavit lidi, ochotné vše riskovat? Celým generacím hrozí, že zaniknou, kvůli nedostatku každodenního chleba, násilí či klimatickým změnám. Tito lidé se ubírají tam, kde vidí světlo, anebo jim kyne nějaká životní naděje. Odpovídám tedy, že jim v tom nelze zabránit materiální, hospodářskou, právní nebo ideologickou zdí. Člověk v podřadném postavení, který se nemůže bránit, protože k tomu nemá prostředky, je zranitelný, prožívá tudíž exkluzi. Je do ní vtlačován násilím či přírodními situacemi, anebo, ještě hůře, lhostejností, nesnášenlivostí a dokonce nenávistí. Cíl, který bychom si měli stanovit, je setkání národů, obohacující všechny druhy spojenectví a dialogu, a nikoli vyřazování a zranitelnost.

Hlas chudých

Musíme naslouchat hlasu chudých, volání trpících. Hrstka lidí má přílišné vlastnictví, příliš mnoho lidí má jen málo. Mnozí nemají jídlo a umírají hlady, zatímco nemnozí tonou v přebytku. Tento zlý způsob žití povede k důsledkům, které jednou budou pro lidstvo zkázonosné. Upírat jídlo znamená popírat svobodu, a proto je nutná pomoc mezinárodního společenství, občanské společnosti a majitelů zdrojů. Proto musíme spojit síly, zajistit si souhlas, posílit vazby k dosažení definitivního řešení, a nikoli žít od jedné potravinové krize k další.

Je zapotřebí rozsáhlého a upřímného dialogu na všech úrovních, aby se vyjevila nejlepší řešení a dozrál nový vztah mezi různými aktéry mezinárodní scény, tvořený vzájemnou odpovědností, solidaritou a společenstvím. Je třeba oddálit pokušení, v jehož rámci se pracuje ku prospěchu dílčích skupin, čímž se podporuje korupce.

Před nebezpečím korupce jsem církev varoval při jedné středeční katechezi. Zmínil jsem některé dárce, kteří církvi nabízejí finanční podporu. Pokud je však takový dar krvavým plodem špatně placené práce vykořisťovaných, trýzněných a zotročovaných lidí, říkám takovému dobrodinci, aby si svůj šek vzal zpět a spálil ho. Boží lid, tedy církev, nepotřebuje špinavé peníze, nýbrž srdce otevřená Božímu milosrdenství. Je nezbytné, abychom před Boha předstoupili s čistýma rukama, střežili se zla a konali dobro a spravedlnost.

Z listu La Stampa (10.3.2020) přeložila Jana Gruberová

 

 

 

 



Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
9.9.20 Vycházejí rozhovory papeže Františka se “zbožným agnostikem”
2.9.20 Nová kniha zdůrazňuje kontinuitu Benediktova a Františkova učení
21.7.20 Papež: Hladu ve světě se užívá jako válečné zbraně
19.6.20 Boha nacházíme skrze sebepoznání a v životě pro druhé
24.5.20 Papež: Naším pravým bohatstvím jsou vztahy, nikoli hmotné statky



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Usilujme o globalizaci léčení

Papež zaslal růžence na pohřeb zavražděného kněze – jeden pro vraha

Kongregace pro nauku víry vydá nový dokument o konci života

Podepsána nová protikorupční dohoda mezi vatikánskými úřady

Svatý stolec vyzývá k mírovému řešení v Bělorusku

Papež: Křesťanský novinář nemá zatajovat pravdu a manipulovat s informacemi

Ekumenismus krve přesahuje rozdíly mezi křesťany, píše římský biskup do Sofie

Papež děkuje účastníkům a pořadatelům berlínského Pochodu pro život

Vatikán proti zavádění interrupcí zadními vrátky

Švédsko mění svou tvář – inkulturace selhává

Kostel Nejsv. Spasitele z pátého století změněn na mešitu

Papež k nemohoucím kněžím: Nemějme strach z utrpení, Pán nese kříž s námi

 Nově na webu
Svatý otec: Uzdravit svět – 7. Péče o společný dům a kontemplativní přístup

Publicistika: Je hybný impuls Františkova pontifikátu ještě činný?

Publicistika: Dobytí Říma

Rozhovory: Z turisty se stává poutník

Homilie: Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)

Archiv zpráv září 20
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930    

Starší zprávy >

Náš tip

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása