VaticanNews.va

   30. 10. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.8239
Poslechem z webových stránek.5095
Četbou textů na webových stránkách.7822
Poslechem i četbou.4885


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Markantní manipulace papežových výroků o stejnopohlavních párech

O kulhajících vatikánských médiích

Papež oznámil jmenování třinácti nových kardinálů


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

26.7.2020 

Covid obnažil náš nedostatek víry

Carmelo Ferlito

Období Covid-19 bude připomínáno jako jedna z nejsvízelnějších dob, pokud jde o individuální svobody, zejména o tu náboženskou. Bezprecedentním způsobem byli věřící celého světa nuceni se vyrovnat s tím, že se nemohli účastnit bohoslužby. Všechno se sběhlo bez sebemenšího pokusu o nalezení nějakého kompromisu mezi nezbytnými opatřeními zamezujícími šíření nové virózy a obranou základního práva na náboženskou praxi. Všude na světě byly kostely a jiné budovy náboženského kultu až těmi posledními místy, která byla opětovně zpřístupněna veřejnosti.

V Malajsii ještě dnes, zatímco život se již zcela vrátil do normálu, náboženská sféra stále čelí restrikcím. Cizinci mají zákaz vstupu do míst náboženského kultu, jako by automaticky byli nositeli viru. V katolických kostelích je dosud omezen počet účastníků a drasticky je redukován počet bohoslužeb.

Nepřekvapuje, že vlády celého světa využíjí každou příležitost k omezení individuálních svobod, ale poněkud zaráží, že se proti značně restriktivním opatřením nepostavila žádná náboženská autorita. Pokud byl umožněn pravidelný přístup do obchodů s potravinami (materiální potřeby), proč nebylo možné učinit totéž na místech náboženského kultu (duchovní potřeby)?

Nicméně, chtěl bych zde poukázat spíše na jednu věc, která je obecnějšího rázu a týká se spoluodpovědnosti celého katolického společenství za přijetí těchto podmínek, jako by byly nevyhnutelné,  anebo jako by nemělo cenu usilovat o jejich změnu. Pokud jde např. o přístup cizinců na místa náboženského kultu v Malajsii, často se opakovalo jako mantra, že to závisí na standardech vládních opatření, pro které se - v angličtině vžil zvláštní akronym – SOP.

Směšuje se tady přijetí kříže „následováním Krista“ a povinnost dbát na nařízení státu. Je třeba si připomenout, že velcí světci jako Maxmilián Kolbe či Editha Steinová zemřeli v nacistických koncentračních táborech, kde jejich věznitelé „pouze“ dodržovali vládní nařízení.

Zmíněný bod tedy souvisí s mantrou oněch „vládních opatření“ - SOP. Ptejme se, jak bychom  reagovali, kdyby nám bylo řečeno, že po dobu blíže neurčenou z nějakého důvodu, o kterém by rozhodla vláda, nebudeme moci vídat svoje děti. Ponecháme to jen tak, aniž bychom pozvedli hlas? Neměli bychom pocit, že jsme nespravedlivě zbaveni svého práva žít se svojí rodinou? Nebyli bychom zdrceni bolestí?

Nuže. Odpověď, kterou na tyto otázky přirozeně všichni nosíme v srdci, zjevuje nakolik je nám zapotřebí  milosrdenství. Naše víra je natolik chudá, že nedokážeme uznat v eucharistii to opravdu nejdražší, co máme. Copak eucharistie není opravdovým základem naší víry? Není snad oběť živého Boha, uskutečňující se každou eucharistií, jediným zdrojem smyslu našich citů i našich činů? Není snad možnost tajemně se sytit Kristovým Tělem jediným a pravým zdrojem našeho života?

Bez boje jsme se vzdali toho, co je nám nejdražší. Dovolili jsme, aby bylo zásadně přerušeno zásobování duchovní podstaty našeho života, aniž bychom pozvedli hlas.

Přinesla-li tato karanténa vůbec něco dobrého, pak je to patrně vědomí toho, jak jsme ubozí a zpustlí, takže můžeme postřehnout nepatrnost a vratkost svojí víry; je natolik chabá, že jsme dovolili světu, aby nás znásilnil, aniž bychom si povšimli, že jsme znásilňováni. Uznání vlastní ubohosti je nicméně obrovská milost, nezbytná k obrácení, abychom si více zamilovali živého Boha a hladověli po Jeho mystickém Těle.

Kéž toto uvědomění opět naši víru posílí.

 

Autor (nar. 1978 v italské Veroně) vyučuje ekonomii na Universitě v Kuala Lumpur, je autorem odborných knih i publicistou.

Z internetového deníku La Nuova Bussola Quotidiana 21. července 2020

přeložil Milan Glaser



Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
25.10.20 O kulhajících vatikánských médiích
18.10.20 Proč je přitažlivé proroctví zkázy
11.10.20 Poslušnost a víra v časech pandemie
20.9.20 Adjektivum „apokalyptický“ není pejorativum
6.9.20 Atentát na lidské emoce



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Arcibiskup Moulins-Beaufort: Strach a hněv je oprávněný, nenechme se však vést nenávistí

Generální audience opět bez poutníků

Terorista z Nice nereprezentuje islám, stejně jako nelze atentátníka z Christchurch nazvat křesťanem

Ekonom Luigino Bruni: Pro nás křesťany je desátek absolutní povinností

Vánoce ve Vatikánu: Abruzský keramický betlém a smrk ze Slovinska

Kostel je místem svobody a naděje

K brutálnímu útoku v Nice: Papež nablízku truchlícím

Nový světec a blahoslavení: italský kněz zastřelený komunisty, polská apoštolka nevidomých, oběti genocidy Arménů

Papež předal pallium novému jeruzalémskému patriarchovi

Dialog katolické církve s judaismem se rozvíjí již pětapadesát let

Kniha pro ezoteriky i křesťany

Ježíš se neustále modlí s námi

 Nově na webu
Svatý otec: Ježíš, muž modlitby

Publicistika: O kulhajících vatikánských médiích

Publicistika: Sen o Evropě

Rozhovory: Měl jsem pocit, že mluvím k přízrakům

Homilie: Svatý Václav nebyl kníže, ale otec ubohých

Archiv zpráv říjen 20
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 

Starší zprávy >

Náš tip

Bratrství se zrodilo z Kříže

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě