Vatikán. „Tento padesátý rok prohlásíte svatým a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům. Bude to pro vás milostivé léto.“ (Lv 25,10). Tato slova z třetí knihy Mojžíšovy uvozují poselství Svatého otce k dnešnímu Světovému dni modliteb za péči o stvoření, který zahajuje ekumenickou iniciativu nazvanou Čas stvoření, vrcholící 4. října, v den liturgické památky sv. Františka z Assisi, autora Písně tvorstva (či Chvalozpěvu stvoření). V tomto období, připomíná papež František, křesťané po celém světě obnovují víru v Boha-Stvořitele, sjednocují se v modlitbě za náš společný domov a spolupracují v konkrétních skutcích na ochranu životního prostředí. Letos tak činí pod mottem „Jubilejního roku pro Zemi“, aby obrátili pozornost k půlstoletí od vyhlášení Dne země (1970), který z popudu Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) každoročně připadá na 22. duben. Od roku 1990 se Den země slaví rovněž v České republice.
V Písmu se milostivé léto vykládá jako posvátný čas, určený k upamatování, navracení, odpočinku, nápravě a veselí. Na základě těchto vlastností jubilejního roku, který uzavírá rytmický cyklus sedmidenních týdnů a sedmkrát sedmi let, Petrův nástupce rozvíjí své poselství.
Čas k upamatování
Milostivé léto nás především vybízí k upamatování na skutečnost, že konečným osudem stvoření je vstup do “věčné Boží soboty”. Krom toho si máme opětovně uvědomit původní povolání veškerého tvorstva, jímž je život v pospolitosti, přebývání a rozkvět ve společenství lásky. “Existujeme jedině prostřednictvím vztahů, které vytváříme k Bohu, bratrům a sestrám jako členům společné rodiny a všemu stvoření, které obývá náš společný domov”, píše Svatý otec a dodává: “Všechno je ve vztahu, a my, všichni lidé, jsme sjednoceni jako bratři a sestry na podivuhodné pouti, spojeni láskou, kterou chová Bůh ke každému svému tvoru a která něžným citem pojí také nás k bratru slunci, sestře luně, sestře řece a matce Zemi” (Laudato si´, 92). Naši vztahovost nelze oddělit od “bratrství, spravedlnosti a věrnosti ve vztahu k druhým” (tamtéž, 70).
Čas k návratu
Jubilejní rok naléhá na pohled zpět a pokání, pokračuje papež František. Je časem návratu k Bohu, našemu milujícímu Stvořiteli, a k uzdravení pokřivených vztahů. „Hrubé konzumování stvoření nastupuje tam, kde není žádný Bůh, kde je hmota pouze materiálem, kdy jsme my sami posledními instancemi, kde jsme zkrátka jedinými vlastníky a spotřebiteli”, poznamenal Benedikt XVI. při setkání s kněžími z Bolzana a Brixenu (6.8.2008). Milostivé léto naopak vyzývá k Božímu pohledu na stvoření jako na společné dědictví, sdílené se všemi bratry a sestrami nikoli v nevyvážené soutěživosti, nýbrž v radostném společenství, založeném na vzájemné podpoře a ochraně. “Jubileum je časem, který navrací svobodu utiskovaným a všem lidem porobeným různými formami moderního otroctví, mezi něž patří obchodování s lidmi a dětská práce”, zdůrazňuje papež.
Potřebujeme se též vrátit k zemi a přirozenému řádu stvoření, který nás upomíná, že jsme jeho pouhou součástí, nikoli vládci. Naslouchejme tepu stvoření, v němž se projevuje a sdílí Boží sláva, abychom v jeho kráse nalezli Pána veškerenstva a navrátili se k Němu, povzbuzuje František. Země je místem modlitby a kontemplace, o kterých se můžeme poučit zejména od domorodých národů, navrhuje Svatý otec.
Čas k odpočinku
Dnešní životní styl dohání člověka i planetu do krajního vyčerpání, a proto Bůh moudře Izraelitům doporučoval čas k odpočinku a regeneraci půdy v důsledku snížené spotřeby. Takovýto vyvážený a udržitelný životní styl bychom si měli osvojit také dnes, upozorňuje římský biskup s odkazem k probíhající pandemii, která leckde paradoxně navodila jednodušší, a tím i šetrnější životní rytmus: „Vzduch se pročistil, voda zprůzračněla, některé zvířecí druhy se navrátily do míst, odkud předtím vymizely. Pandemie nás přivedla na rozcestí. Nynější rozhodné chvíle je třeba využít k ukončení zbytečných a ničivých činností a k pěstování plodných hodnot, vazeb a projektů. Musíme přezkoumat své návyky týkající se užívání energií, spotřeby, dopravy a stravování. Musíme odstranit z našeho hospodářství vše nepodstatné a škodlivé“, žádá papež František.
Čas k nápravě
Jubilejní rok je také časem, který opětovně nastoluje původní soulad stvoření a léčí podlomené mezilidské vztahy, vysvětluje dále Svatý otec a popisuje problematiku ekologického dluhu, zaviněného vytěžením přírodních zdrojů z jižních států planety a ukládáním odpadu v přírodním prostoru. „Nastal čas k restorativní justici“, prohlašuje František a opětovně apeluje na oddlužení nejchudších zemí, na které nejvíce doléhá zdravotní, sociální a hospodářská krize zapříčiněná koronavirem. Zároveň volá po účinném využití fondů, které již byly uvolněny na světové, regionální i národní úrovni, a záruce, že tyto investice budou sledovat sociální a ekologické cíle k užitku společného dobra.
Rovněž Země si zasluhuje odčinění škod, podotýká papež a s ohledem na blížící se vrcholné schůzky věnované klimatu (COP 26 ve Skotsku) a biodiverzitě (COP 15 v Číně) se domáhá snížení emisí a zachování třetiny zemského povrchu jako chráněného biotopu. Vzápětí však přechází k sociálním otázkám: „Je nutné chránit domorodá společenství před těžebními společnostmi, zejména nadnárodními, které v méně rozvinutých zemích dělají to, co nemohou dělat v zemích, kde shromažďují svůj kapitál (srov. Laudato si´, 51)”, podtrhuje papež a označuje obdobné firemní jednání za “nový typ kolonialismu”. Nad činností těžebních společností by měla bdít národní i mezinárodní legislativa, poukazuje papež.
Čas veselosti
Biblická tradice nicméně znázorňuje jubilejní léto jako radostný čas, ohlašovaný zvukem fanfár, který se rozléhá celým světem, byť, jak papež konstatuje, v posledních letech jej přehlušuje nářek Země a jejích chudých. Současně jsme ovšem svědky toho, jak „Duch svatý podněcuje jednotlivce i společenství ke společné práci na obnově společného domova a obraně jeho nejzranitelnějších obyvatel“. Papež vypočítává iniciativy mladých lidí, domorodců, projekty integrální ekologie v katolické církvi a konečně ekumenickou spolupráci. To vše svědčí o skutečném „Jubilejním roku pro zemi“ a skutečnosti, že „stav věcí se může změnit“ (Laudato si´, 13), uzavírá Petrův nástupce dnešní poselství ke Světovému dni modliteb za péči o stvoření.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
