VaticanNews.va

   25. 11. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.8394
Poslechem z webových stránek.5188
Četbou textů na webových stránkách.7968
Poslechem i četbou.5012


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Papež: Je důležité respektovat lidské tělo a důstojnost ženy

O “covidových” situacích a trojí životní samotě

Biskupové USA neřekli papeži všechno, co věděli o McCarrickovi


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Reportáže, reflexe, sloupky 

15.9.2020 

Současná chvíle si žádá odvážnou kulturní obrodu

Předmluva ke knize o mírových vědách

Papež František

Lidstvo prožívá epochální změnu, ve které se zabydlela „třetí světová válka vedená po částech“, jak jsem toto dění již vícekrát označil. Dobře víme, nakolik strach z nového světového konfliktu, hrozícího zkázou lidstva, poznamenal naši nedávnou minulost. Sv. Jan XXIII. věnoval otázce míru svou poslední encykliku, kterou adresoval všem lidem dobré vůle (Pacem in terris, 11.4.1963). A vzpomeňme též na zarmoucená slova, jimiž se sv. Pavel VI. obrátil ke shromáždění Spojených národů: „Jedni proti druhým? Nikoli, už nikdy více“ (4.10.1965).

Bohužel shledáváme, že dnešní svět dosud vězí v atmosféře válek a vzájemného násilí. Tato bolestná skutečnost vyžaduje, abychom nejenom vymáhali mír, nýbrž téměř nás nutí ke kladení závažných otázek. Jak je možné, že se ve světě, kde globalizace strhla mnohé hranice, nadále uplatňuje násilí ve vztazích mezi jedinci a společenstvími? Proč nám často nahání strach člověk, který se od nás odlišuje, až do té míry, že zaujímáme obranné a podezíravé postoje, z nichž se příliš často stává nevraživá útočnost? Proč se vlády některých států domnívají, že projevování síly, včetně válečných zásahů, jim dodá větší důvěryhodnost v očích občanů a znásobí podporu, kterou jim prokazují?

Na tyto a jiné otázky nelze odpovídat všeobecně a ukvapeně. Dožadují se studijního úsilí, je třeba do nich investovat rovněž na rovině vědeckého bádání a formace mladých generací. Z toho důvodu jsem považoval za nepostradatelné otevření studijního oboru zaměřeného na mírové vědy při Papežské lateránské univerzitě. Vycházel jsem přitom z přesvědčení, že církev je povolána k tomu, aby se zasadila o „řešení problémů týkajících se míru, svornosti, životního prostředí, obrany života, lidských a občanských práv” (Evangelii gaudium, 65).

V tomto úsilí zaujímá ústřední úlohu univerzitní svět, který je symbolickým místem onoho všestranného humanismu, který potřebuje ustavičnou obnovu a obohacování, aby dokázal vyvolat odvážnou kulturní obrodu, již si žádá současná chvíle. Jedná se o výzvu, kladenou též církvi, která se svou celosvětovou sítí církevních univerzit může přinést rozhodující „příděl kvasu, soli a světla evangelia Ježíše Krista a živé tradice církve stále otevřené novým situacím a novým výzvám” (Veritatis gaudium, 2), jak jsem v nedávné době připomenul v dokumentu, reformujícím církevní studia. To samozřejmě neznamená změnu institucionálního významu a prověřených tradic našich akademických učilišť, nýbrž spíše jejich nasměrování do perspektivy výrazněji “vycházející” a misionářské církve. Problémy současného světa je totiž možné řešit, pokud si osvojíme schopnost odpovídat přiměřeným obsahem a vhodným jazykem a oslovovat přitom především nové generace (z listu papeže Františka kard. De Donatis u příležitosti založení nového studijního oboru mírových věd, 12.11.2018).

Předkládaný svazek nabízí přehled některých zájmových okruhů této nové akademické činnosti, která je nezbytně interdisciplinární a vyjadřuje plodný dialog mezi filosofií, teologií, právem a historií. Věřím, že rigorózní bádání v těchto oborech, doplněné též o příspěvky přírodních věd, povede k rozvoji vědomostí o míru a bude utvářet skutečně cenné tvůrce pokoje, připravené vstoupit do hry v nejrůznějších oblastech života našich společností.

Rád bych zdůraznil, že dobrý tvůrce pokoje má být schopen zralého pohledu na svět a dějiny, aniž by upadl do „přemíry diagnóz, jež nejsou vždycky provázeny rozhodnými a skutečně použitelnými řešeními” (Evangelii gaudium, 50). Je třeba přesáhnout čistě sociologický přístup, který si nárokuje, že nestranně a neutrálně obsáhne veškerou realitu. Kdo se hodlá stát odborníkem v mírových vědách, potřebuje se naučit pozorně vnímat znamení doby: zalíbení ve studiu a vědeckém bádání má ladit se srdcem, které dokáže sdílet “radost a naději, smutek a úzkost lidí naší doby” (Gaudium et spes,1), aby tak umělo skutečně rozlišovat podle evangelia.

Máme doopravdy zapotřebí kvalitně připravených mužů a žen, vybavených všemi potřebnými nástroji k výkladu sociální, ekonomické a politické dynamiky naší doby. Vklad do těchto formačních procesů může napomoci mnoha mladým lidem, aby odkryli, že “povoláním laiků je především láska v rodině a láska působící ve společnosti a v politice: je to konkrétní povinnost budovat novou společnost na základě víry. Znamená to žít uprostřed světa a společnosti s cílem evangelizovat její různé složky, podílet se na růstu pokoje, soužití, spravedlnosti, lidských práv, milosrdenství, a tak šířit ve světě Boží království” (Christus vivit, 168).

Děkuji profesoru Marengovi, který tuto knihu připravil, a také všem autorům, jejichž příspěvky otevírají cestu k rozvoji tohoto nepostradatelného pole vědeckého bádání, určeného k tomu, aby vztahy mezi lidmi a národy prosycovalo pokojem a svorností.

Přeložila Jana Gruberová

 



Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
17.10.20 Přišel čas zhodnotit roli laiků, píše František
15.9.20 Papež František vybízí k vědeckému bádání o míru
28.7.20 Pandemie nás staví před základní otázky života a víry
22.5.20 Karanténa
18.5.20 S vděčností vzpomínáme na svatého svědka



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Bůh dává i žádá lásku

Křesťané v Anglii sestupují do podzemí

Blíží se beatifikace italského kněze a španělských mučedníků

Konzistoř částečně on-line

“Vraťme se k snům” – vychází nový knižní rozhovor s papežem Františkem

Proměnit svět - text papeže Františka o roli křesťanství v dějinách naší civilizace

Papež lékařům: Jste neoslavovanými hrdiny pandemie

Překlad Kodexu kanonického práva do svahilštiny si vyžádal sedm let

Vysvěcen nový čínský diecézní biskup

Svatý otec: Poslední soud zakládá Pán na našich rozhodnutích

Petrův nástupce: Soudce je přítomen v těch nejposlednějších

Papež jmenoval nového regenschoriho sboru Sixtinské kaple

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba rodící se církve

Publicistika: Čas pandemie – vzácný čas zmoudření?

Publicistika: Proměnit svět

Rozhovory: O “covidových” situacích a trojí životní samotě

Homilie: Svatý Václav nebyl kníže, ale otec ubohých

Archiv zpráv listopad 20
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30      

Starší zprávy >

Náš tip

Bratrství se zrodilo z Kříže

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě