Nový portál Vatikánského rozhlasu

Francie.  Přestože sanitární opatření nejsou již překážkou pro náboženský život, v mnoha zemích se počty lidí na nedělních bohoslužbách výrazně snížily. Podle odhadů se ve Francii nevrátilo do svých farností asi 30% věřících. Některé zadržuje strach z nákazy, další si zvykli na mši v televizi nebo po internetu. Je tady ovšem i další kategorie věřících, které odrazují nepřiměřená bezpečnostní opatření.

Zkoumání skupiny věřících, kteří se po uvolnění pandemických restrikcí nevrátili do svých kostelů, provedl francouzský katolický týdeník Famille chrétienne. Podle shromážděných informací chybí na nedělních mších především staří lidé. Kvůli obavám z nákazy zůstávají radši doma a případně žádají kněze o návštěvu s eucharistií.

Do kostela se však nevrátili také ti, kdo objevili možnosti nabízené médii. Jak říká biskup Bernard Ginoux, od počátku pandemie došlo k nesmírnému rozšíření mší po internetu. Každý si mohl v široké nabídce najít, co se mu líbí, vlastní styl, lepší hudbu, zajímavější kázání. Některým je nyní zatěžko na to rezignovat. Zároveň však připomíná, že účast na liturgii prostřednictvím médií je dovolena pouze za mimořádných okolností – a ty už skončily. Křesťanství je náboženstvím Vtělení, patří k němu skutečné setkání s Bohem při liturgii a také se společenstvím, které je Kristovým tělem.

Průzkum na téma odlivu lidí z nedělních bohoslužeb po pandemii však ukázal, že existuje také kategorie věřících, kteří se nechtějí nebo nedokáží smířit s nastavením přísných sanitárních pravidel během liturgie. Týká se to zejména větších rodin s malými dětmi, které je těžko vměstnat do předpisů a jsou proto svým okolím vnímány jako potenciální ohrožení. V této věci dochází také ke konfliktům ve farních společenstvích. Stává se, že farář navrhuje uvolnění pravidel, ale strachem ochromená farní rada zavádí drastická omezení. Někdy je tomu ale také obráceně. Jsou situace, kdy s přehnanou sanitární horlivostí reagují kněží. V každém případě poměrně velkou skupinu věřící zdravotní opatření odrazují a zůstávají raději před televizí a rodiny ve společné modlitbě “v domácí církvi”.