VaticanNews.va

   22. 10. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.8196
Poslechem z webových stránek.5069
Četbou textů na webových stránkách.7773
Poslechem i četbou.4852


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Ve filmu František vyslovil papež podporu občanským svazkům pro homosexuály

Přišel čas zhodnotit roli laiků, píše František

Ubývá duchovenstva, tedy kněží i řeholních sester


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Promluvy 

15.10.2020 

Vzdělávání je setbou naděje

Papež ke Global Compact on Education, videokonference na Papežské lateránské univerzitě v Římě

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,

když jsem vás zval k zahájení (12. 9. 2019) přípravy a k účasti na projektu globálního edukativního spojenectví, nemohli jsme vůbec tušit, k čemu mezitím dojde. Covid akceleroval a rozšířil mnohé urgence a krize, s nimiž jsme se potýkali, a vyjevil mnohé další. Po sanitárních těžkostech následovaly ekonomické a sociální. Výchovně-vzdělávací soustavy na celém světě strádaly pandemií jak na rovině školní, tak akademické.

Všude se hledala okamžitá odpověď prostřednictvím digitálních platforem, které vykázaly nejenom značnou nerovnost ve výchovně-vzdělávacích a technologických příležitostech, ale vlivem restrikcí a dalších již existujících nedostatků došlo u mnoha dětí a dospívajících k zaostání v přirozeném procesu pedagogického rozvoje. Podle některých nedávných údajů mezinárodních agentur se mluví o „edukativní katastrofě“ – je to silný výraz, ale mluví se o edukativní katastrofě – a to vzhledem k několika desítkám milionů dětí, které by ekonomická krize způsobená koronavirem mohla donutit k přerušení školní docházky, čímž by se ještě více prohloubila již tak dosti alarmující edukativní nerovnost (více než 250 milionů dětí je totiž vyloučeno z jakékoli školní výuky).

Vzhledem k této dramatické skutečnosti si uvědomujeme, že nezbytná sanitární opatření budou nepostačující, nebudou-li doprovázena novým kulturním modelem. Tato situace posílila vědomí, že je zapotřebí změny rozvojového modelu, který – aby byla respektována a chráněna důstojnost člověka a národů – musí vycházet z příležitostí, jež nabízí komunitám a národům planetární provázanost v péči o náš společný dům a při obraně míru. Krize, kterou procházíme, je komplexní a nelze ji redukovat nebo omezovat pouze na jednu oblast či jeden sektror; je to komplexní krize. Covid umožnil globálně rozpoznat, že tato krize se týká způsobu, jakým chápeme realitu a jakým navazujeme vzájemné vztahy.

Známe proměňující moc vzdělání: vzdělávat znamená volit a zpřítomňovat naději, která boří determinismus a fatalismus, jimiž se nezřídka chce egoismus silnějšího, konformismus slabého a ideologie utopisty prosadit jako jediná možná cesta (srov. Michel De Certeau, Lo straniero o l´unione nella differenza, Vita e Pensiero, Milano 2010, 30 pozn. pod čarou).

Vzdělávání je vždycky úkonem naděje, která zve k součinné transformaci neplodné a ochromující logiky lhostejnosti na jinou, odlišnou logiku, která bude s to zahrnout naši společnou přináležitost. Pokud se prostory vzdělávání dnes přizpůsobují logice, založené na substituci a repetici, a neumějí generovat a ukazovat nové obzory, v nichž budou přívětivost, mezigenerační solidarita a hodnota transcendence tvořit základ nové kultury, nezmeškáme setkání s touto historickou chvílí?

Jsme si rovněž vědomi, že život potřebuje naději založenou na solidaritě a že každá změna vyžaduje vzdělávací proces, aby vznikla nová paradigmata schopná odpovídat na vyzvání a nouzové situace soudobého světa, chápat a nacházet řešení požadavků každé generace a umožnit rozkvět dnešního i zítřejšího lidství.

Máme za to, že vzdělání je jednou z nejúčinnějších cest ke zlidštění světa a dějin. Vzdělání je především záležitostí lásky a odpovědnosti, předávaných v čase, z pokolení na pokolení.

Vzdělání se tudíž nabízí jako přirozený protilék na individualistickou kulturu, která nezřídka degeneruje na kult ega ve vlastním smyslu slova a na primát lhostejnosti. Naší budoucností nemá být rozdělení, ochuzení schopností myšlení a představivosti, naslouchání, dialogu a vzájemného porozumění. To nemá být naše budoucnost.

Dnes je třeba nové etapy edukativního nasazení, která zapojí všechny složky společnosti. Slyšme volání nových generací, vyzdvihující požadavek a zároveň podnětnou příležitost k obnově vzdělávacího procesu, který neodvrací pohled jinam upřednostňováním drtivých sociálních nespravedlností, bezpráví, lidského zbídačení a skartace.

Je to integrální proces, který jde v ústrety osamocenosti a nedůvěře, jež ve vztahu k budoucnosti mládež deprimují, vedou do závislostí, agresivity, verbální nenávisti a šikany. Jde o sdílenou cestu, na níž se neudrží lhostejnost vůči fenoménům násilí, zneužívání nezletilých, dětských nevěst a dětských vojáků, vůči dramatu prodávání a zotročování nezletilých. K tomu se pojí bolest nad „utrpením“ naší planety, způsobovaného jejím bezhlavým a bezcitným vykořisťováním, jež přivodilo ekologickou a klimatickou krizi.

V dějinách existují momenty, ve kterých je nezbytné přijmout zásadní rozhodnutí, jež nejenom poznamenají náš způsob života, ale zejména určí náš postoj k možným budoucím scénářům. V situaci nynější sanitární krize, obtížené malomyslností a rozpačitostí, máme za to, že nadešel čas k podpisu globálního edukativního paktu pro mladé generace a spolu s nimi, zavazující rodiny, komunity, školy, univerzity, instituce, náboženská vyznání, vlády a celé lidstvo k formaci   zralých lidí.

Dnes se od nás žádá nezbytná parrhesie, abychom překročili vnějškovost vzdělávacích procesů, překonali přehnaná zjednodušení, která lpí na utilitě, na (standardizovaném) výsledku, na funkčnosti a byrokracii, jež zaměňují vzdělávání za instruování a vedou k atomizaci našich kultur. Spíše se od nás žádá, abychom dbali na integrální, participativní a polyedrickou kulturu. Je třeba odvahy zahájit procesy, beroucí na vědomí existující roztříštěnost i protikladnost, které s sebou neseme; odvahy znovu vytvářet tkanivo vztahů prospívajících člověčenství, schopnému mluvit jazykem bratrství. Hodnota našich edukativních praktik nebude měřena pouhým složením standardních zkoušek, nýbrž schopností ovlivňovat srdce společnosti a uvádět v život novou kulturu. Jiný svět je možný a vyžaduje, abychom se jej naučili budovat, k čemuž je zapotřebí celé naše osobní i komunitní člověčenství.

Apelujeme v každé části světa zejména na muže a ženy kultury, vědy, sportu i na umělce a pracovníky médií, aby také oni podepsali tento pakt a svým svědectvím a svojí prací prosazovali postoj péče, pokoje, spravedlnosti, dobra, krásy, přijímání druhého a bratrství. „Nemusíme čekat všechno od těch, kteří nám vládnou. To by bylo infantilní. Máme prostor spoluzodpovědnosti schopný nastartovat nové procesy a nové transformace. Máme být aktivní součástí obnovy a podpory raněných společností. Máme dnes obrovskou příležitost vyjádřit svoje bratrství, být milosrdnými Samaritány, kteří na sebe berou bolesti nezdarů, místo aby podněcovali nevraživost a zášť“ (Fratelli tutti, 77). Pluralitní a polyedrický proces dokáže zapojit všechny do smysluplné  odpovědi, v níž rozdíly a koncepce nacházejí harmonii skrze hledání společného dobra. Dnes je zapotřebí vytvářet harmonii.

Z těchto důvodů se osobně a společně zavazujeme:

Za prvé klást do středu každého formálního i neformálního vzdělávacího procesu člověka, jeho hodnotu a jeho důstojnost, aby vyšly najevo jeho specifické vlastnosti, krása, jedinečnost a současně také jeho schopnost vztahovat se k druhým a k realitě, jež ho obklopuje, a odmítat takový životní styl, který napomáhá šíření skartační kultury.

Za druhé naslouchat hlasu dětí a mládeže, kterým předáváme hodnoty a poznatky, abychom společně vytvářeli budoucnost spravedlnosti a pokoje, život hodný každého člověka.

Za třetí usnadňovat plnou účast holčiček a děvčat na vzdělávání.

Za čtvrté spatřovat v rodině primární a nepostradatelný pedagogický subjekt.

Za páté vychovávat druhé i sebe v přijímání a otevírání se těm nejvíce zranitelným a marginalizovaným.

Za šesté snažit se studiem nalézat jiné způsoby chápání ekonomie, chápání politiky, chápání růstu a pokroku, aby opravdu sloužily člověku a celé lidské rodině v perspektivě integrální ekologie.

Za sedmé opatrovat a kultivovat náš společný domov, chránit jej před vykořisťováním jeho zdrojů přijetím nového střídmějšího životního stylu, zaměřením se na plné využití obnovitelných energií respektujících lidské a přírodní prostředí podle principů subsidiarity, solidarity a oběhového hospodářství.

Drazí bratři a sestry, chceme se nakonec v zemích svého původu odvážně snažit zavádět do života edukativní projekt investováním svých nejlepších energií, jakož i spouštěním kreativních a transformačních procesů ve spolupráci s občanskou společností. V tomto procesu je opěrným bodem sociální učení, inspirované [Božím] Zjevením a křesťanským humanismem a nabízejícím se jako pevný základ a živý zdroj pro nalezení cest v nynější krizi.

Tato formativní investice, založená na síti otevřených a lidských vztahů, má všem zabezpečit přístup ke kvalitnímu vzdělání, jež bude na výši důstojnosti lidské osoby a jejího povolání k bratrtsví. Je čas hledět s odvahou a nadějí vpředu. V tom je nám oporou přesvědčení, že vzdělávání je setbou naděje na pokoj a spravedlnost. Naděje na krásu a dobrotivost, naděje na sociální harmonii.

Pamatujme bratři a sestry, že velké transformace nevznikají u psacího stolu. Existuje jakási  „architektura“ pokoje, do níž jsou zapojeny různé instituce a lidé ze společnosti, každý podle vlastní kompetence, aniž by byl někdo vylučován (tamt., č. 231). Takto musíme jít vpřed, všichni společně, každý z nás takový, jaký je, ale vždycky společně hledět kupředu, vytvářet civilizaci harmonie a jednoty, kde není místo pro onu špatnou pandemii skartační kultury.

Přeložil Milan Glaser



Další články z podrubriky Promluvy

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
16.10.20 Papež k FAO: Hlad je pro lidstvo nejen tragédií, ale také ostudou
12.10.20 Papež na konferenci TED: Důležité jsou věda i etika, obojí
22.9.20 Videopozdrav papeže Františka k argentinské mládeži
11.7.20 Papež se modlí za nemocné kněze z buenoaireských chudinských čtvrtí
27.1.20 Papež upozornil na neřešenou tragédii v brazilském Brumadinhu



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Kdo ctí Boha, váží si lidí

Vrchní imám Al Tajíb: Terorista nereprezentuje Mohamedovo náboženství

Mezináboženský apel z Kapitolu: Za novou architekturu míru

Ve filmu František vyslovil papež podporu občanským svazkům pro homosexuály

Papež: Čím více lneme k Pánu Ježíši, tím jsme otevřenější

Papež František se zúčastní mezináboženské akce mír na římském Kapitolu

Otec Maccalli: My misionáři jsme nebezpeční…

Ubývá duchovenstva, tedy kněží i řeholních sester

Posláním křesťanů je mluvit o Bohu a dosvědčovat Jej

Papež ke karabiníkům: Zavazuje vás důvěra a respekt, kterou k vám lidé mají

Přišel čas zhodnotit roli laiků, píše František

Salvadorský parlament prohlásil vodu za lidské právo

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba Žalmů – 2. část

Publicistika: Proč je přitažlivé proroctví zkázy

Publicistika: Ať si moje děti nezvyknou…

Rozhovory: Měl jsem pocit, že mluvím k přízrakům

Homilie: Svatý Václav nebyl kníže, ale otec ubohých

Archiv zpráv říjen 20
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 

Starší zprávy >

Náš tip

Bratrství se zrodilo z Kříže

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě