Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   8. 12. 2021

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

5.12.2020 

Cantalamessa: Memento mori - S pandemií přišel čas znovu mluvit o smrti

Vatikán. Někdy nás Bůh učí slovy, jindy však fakty - slova sv. Řehoře Velikého citoval v úvodu svého prvního adventního kázání otec Raniero Cantalamessa. Dnes je takovým faktem k nám promlouvajícím pandemie koronaviru. Připomněla celému lidstvu, že jsme smrtelní.

První promluva před římským biskupem a kurií, poté co byl papežský kazatel jmenován kardinálem, se odehrávala v nezvyklém rámci. Kvůli sanitárním opatřením nepromlouval v kapli Redemptoris Mater, jak je zvykem, nýbrž ve velké vatikánské audienční hale, v Aule Pavla VI. Kardinál Raniero Cantalamessa věnoval úvodní adventní kázání meditaci o smrti. Následovat budou další dvě - o věčném životě a o Vtěleném Slovu, jež přišlo mezi nás. Zatímco první je předmětem zkušenosti, druhé dva okruhy jsou předmětem víry a naděje, konstatoval.

Sapienciální pohled na smrt

O smrti můžeme mluvit ve dvou různých klíčích: kérigmatickém, hlásajícím, že Kristus smrt přemohl, jež nás vede k vnímání smrti jako mostu do věčného života, anebo sapienciálním, mudroslovném, spočívajícím v reflexi nad skutečností smrti, jak ji prožíváme v lidské zkušenosti, abychom z ní vyvodili lekci k dobrému životu. Kázání papežského kazatele se zařazuje právě do tohoto druhého proudu.

“Tímto druhým způsobem se o smrti hovoří ve Starém zákoně a zejména v sapienciálních knihách: “Nauč nás počítat naše dny, ať dojdeme moudrosti srdce” prosí Boha žalmista (Ž 90,12). Tento způsob pohledu na smrt však nekončí se Starým zákonem, nýbrž pokračuje také v Kristově evangeliu. Vzpomeňme na jeho napomenutí: “Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu (Mt 25,13). Připomeňme také závěrečnou pasáž podobenství o bohatém člověku, který plánoval stavbu větších stodol pro svou úrodu: “Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši a čí bude to, co jsi nashromáždil?” (Lk 12,20) a ještě jiný jeho výrok: “Co získá člověk prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši?” (Srov. Mt 16,26).

V křesťanské tradici najdeme askety důsledně dbající, aby nepřehlušovali vzpomínku na smrt, pouštní otce nebo světce doby epochálních změn v 16. století, připomíná otec Cantalamessa, nicméně sapienciální rozjímání nad smrtí je vlastní kulturám všech dob a směrů až po sekularizované moderní myšlení. K čemu však dochází? Sartrovo převrácení vztahu mezi esencí a existencí, kde není Bůh, ale ani žádné jiné nadřazené dobro, hodnoty, přirozený zákon,  uvrhává člověka do pasti absolutní osobní svobody, která však skutečnost konečnosti ignoruje a je vyvracena tímto vnitřním rozporem.

Důslednější je Heideggerova definice “bytí-ke-smrti”, v níž je konec života pojímán jako jeho nedílná součást. Podobně mluvili i jiní autoři, jejichž myšlení však neústilo do nihilismu, nýbrž do víry ve věčný život, dodává otec Cantalamessa a cituje sv. Augustina:

“Když se narodí člověk, rozvíjejí se různé domněnky: snad bude krásný, nebo spíš ošklivý, snad bude bohatý nebo spíš chudý, bude žít dlouho nebo ne… Nikdo však neřekne: snad zemře nebo snad nezemře. Toto je v životě jediná naprosto jistá věc (…) Smrt je smrtelná nemoc, kterou potkáváme při narození” (Sv Augustin, Sermo Guelf. 12,3). Dante Alighieri soustředil tuto Augustinovskou vizi do jediného verše a mluví o lidském životě na zemi  “kde smrti vstříc jde všechno ve své době” (Purg., Zpěv 33, 54).”

“Sestra smrt” a její škola

Na vlně technologických vymožeností a vědeckých úspěchů nám hrozilo, že se začneme podobat onomu muži z podobenství, který se cítil zajištěný na dlouhá léta (srov. Lk 12,19). Současná situace nám však připomněla, jak málo může člověk “plánovat” a rozhodovat o své budoucnosti, mimo víru - pokračuje papežský kazatel. “Není však lepšího bodu, odkud pohlédnou na svět, sebe sama a na všechny události v jejich pravdě než právě smrt. Tehdy se všechno dostává na správné místo.”

“Svět se často jeví jako nerozuzlitelná spleť nespravedlností a zmatku. Zdá se jako by všechno přicházelo náhodně a neexistovala žádná soudržnost nebo plán. Jakási beztvará malba, v níž se všechny prvky a barvy zdají být náhodné, jako v některých moderních obrazech. Často vidíme triumf nepravosti a potrestání nevinnosti. Abychom si snad nemysleli, že na světě je něco pevného a stálého - poznamenával Bossuet - občas jsme svědky opaku, že se totiž na trůn dostane nevinnost a nepravost na popraviště!

Je však bod, odkud hledět na tento ohromný obraz a rozluštit jeho význam. Je to “konec”, tedy smrt, po níž bezprostředně následuje Boží soud (srov. Žid 9,27). Hledíme-li odtud, všechno nabývá správnou hodnotu. Smrt je konec všech rozdílů a nespravedlnosti, které jsou mezi lidmi (…) O kolik méně válek a krutostí by bylo spácháno na zemi, kdyby si násilníci a utlačovatelé národů uvědomovali, že také oni budou muset brzy zemřít!”

Pohled z pespektivy okamžiku smrti nabízí mimořádnou pomoc k dobrému životu. “Jak by ses byl chtěl tenkrát zachovat? Jaký význam bys přikládal těmto věcem? Jsi v konfliktu s někým? Pohlédni na něj ze své smrtelné postele. Co bys býval chtěl udělat: zvítězit nebo ustoupit? Stát si za svým nebo odpustit?” – naznačuje papežský kazatel směr tázání. “Sestra smrt je skutečně naší starší sestrou a dobrým pedagogem. Učí nás velmi mnoho, pokud ji dokážeme pozorně naslouchat,” dodává. “Církev se nebojí posílat nás do její školy”.

Vysvobození ze strachu vede přes jeho poznání

Kardinál Cantalamessa poznamenává, že reflexe o smrti je “takřka jedinou zbraní”, chceme-li vytrhnout z malátnosti dnešní opulentní společnost, které se přihodilo totéž co vyvolenému národu osvobozenému z Egypta: “ztučněl a zbujněl… Bohem, který ho učinil, opovrhl” (Dt 32,15). Proto je přesvědčen, že stejně jako v dobách první evangelizace Evropy, chce i dnes Bůh od svých proroků, aby hlásali pomíjivost tohoto světa, protože nechce aby jeho děti byli “jako ovce zahnané do podsvětí a smrt byla jejich pastýřem” (srov. Ž 49,15).

Kazatel papežské domu však upřesňuje, že nejde o přivrácení strachu ze smrti. Právě naopak, protože Ježíš nás přišel z tohoto strachu vysvobodit.

“Je však zapotřebí poznat tento strach, abychom z něho mohli být vysvobozeni. Ježíš přišel učit strachu před věčnou smrtí ty, kdo neznali nic jiného než strach z časné smrti. Smrt věčná ! “Druhá smrt”, jak ji nazává Apokalypsa (Zj 20,6). Pouze ona si zaslouží skutečně jméno smrti, protože není přejitím, Paschou, nábrž strašlivou konečnou. Právě kvůli záchraně lidí před touto tragédií, musíme v našich kázáních znovu promlouvat ke křesťanům o smrti. Nikdo nepoznal tak dobře novou velkonoční, křesťanskou tvář smrti jako sv. František z Assisi. Jeho smrt byla vskutku velikonočním přejitím, “transitus”, jak se slaví ve františkánská liturgii (…) A přece v jeho Hymnu na stvoření najdeme vedle něžných slov o smrti také jiná, která patří k nejstrašlivějším: Běda těm, kdo umírají v těžkém hříchu.”

Nebojte se smrti, která zabíjí tělo, nýbrž té, která má moc uvrhnout vás do pekla, opakuje otec Cantalamessa s evangelistou Lukášem (12,4-5). Osten smrti se ostraňuje s odstraněním hříchu. A jakkoli nás nezbaví úzkosti, kterou s námi Ježíš sdílel v Getsemanech, budeme připraveni přijmout útěšné poselství o tom, že život těch, kdo věří v Boha nekončí, nýbrž je proměněn, a když se rozpadne naše pozemské obydlí, je nám připraven věčný příbytek v nebi (srov. preface ze mše za zemřelé).



(job)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
19.12.20 Cantalamessa: Klíč k pochopení Vtělení dává pokora
14.12.20 Cantalamessa: Naším pevným bodem je věčnost
30.11.20 Otec Raniero Cantalamessa – kardinál, který zůstává kapucínem
27.11.20 Adventní meditace pro římskou kurii tentokrát o “věčných pravdách” v čase pandemie
23.6.20 Otec Raniero Cantalamessa: Už čtyřicet let kážu papežům



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2021 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv prosinec 21
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti