VaticanNews.va

   24. 1. 2021

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.8768
Poslechem z webových stránek.5402
Četbou textů na webových stránkách.8256
Poslechem i četbou.5250


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Relikvie, ostatky a Světlo světa

Papežský telegram Bidenovi: Usilujte o autentickou spravedlnost a svobodu

Papež vyzval k modlitbě za jednotu křesťanů a bratrskému dialogu s Židy           


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Homilie

  

26.12.2020 

Svátek Svaté rodiny

Homilie ke svátku Svaté rodiny (B; Gn 15,1-6; 21,1-3; Žl 105; Žid 11,8.11-12.17-19; Lk 2,22-40).

Pavel Ambros

Na rodiny se toho nakládá v dnešní době mnoho. Je pod drobnohledem úřadů. Občas se začnou o ni zajímat i politici, když uvažují nad tím, od koho mohou dostat hlasy. V rodině ale především řešíme docela běžné provozní věci. Táta rodiny musí pracovat kvůli karanténě z domova. Není jednoduché najít koutek pro notebook, kde by měl na práci větší klid. Škola hodí na bedra žáků úkoly online, celá rodina je zaměstnána až až. Dovedu si představit, že mnozí jsou již předem alergičtí na kázání na svátek Svaté rodiny, když tuší, že se na ně z kazatelny připravuje další náklad toho, co musí. Je omylem se domnívat, že Boží slovo přináší na prvním místě povinnosti. Boží slovo otevírá pohled Boží na náš život. Můžeme v něm číst útěšné ujištění, co a jak s námi Bůh všechno prožívá. Není ten, kdo břemena dává, ale spolu s námi nese.

Duchovní význam dnešního svátku slavený vždy v oktávu Vánoc, úzce souvisí s tajemstvím narození Krista. Když se díváme do jesliček, nemůžeme zůstat u povrchního náhledu. Co vidíme? Lidské dítě, v jehož růstu objevujeme Božího Syna. Vidíme přechod od lidského k božskému. Křtem jsme naroubováni do života Krista a celý život člověka je přechodem od biologického k duchovnímu, od těla tělesného k tělu duchovnímu. Starý život těla se vždy bude snažit zvítězit nad Duchem, ale z tohoto důvodu se Kristus ztělesnil a naší cestou je toto vytrhávání se z pohledu na život jen jako život čistě pozemský. Znamená nepřetržitý přechod od tělesné lásky k lásce duchovní, svobodné, k přátelství. Pokud by byl středem našeho života život podle těla, máme v rukou jen polovinu člověka, ne jeho úplnost. Pokud je naším středem Duch, vtahuje náš život do života Božího. A ten nutně zahrnuje tělo v jeho vlastním životě. Život podle Ducha je realizován pouze zahrnutím života těla, skutečně je realizován v těle a skrze tělo. Samotná rodina je místem, kde se životy pozemské a nebeské spojují. Svátost manželství není jen smlouvou se seznamem práv a povinnosti. Je svátostí. Posvěcuje. Jak? Manželé jsou si dáni Bohem, aby si vzájemně pomáhali vykořeňovat své sobectví. Nemůže zůstat jen místem sebeobětování se pro druhé, nýbrž také sebeodevzdáním, sebedarováním.

„Když nadešel čas očišťování podle Mojžíšova Zákona, přinesli (Ježíše) do Jeruzaléma, aby ho představili Pánu, jak je psáno v Zákoně Páně.“ Je to paradox: Kristus, Boží Syn, se podrobuje Zákonu, který je člověku dán. Rodina Nazaretská prožívá poté přechod od zákona k milosti, aby pochopila, že milost přišla v něm a překonala zákon Mojžíšův. Proč jde Marie a Josef do chrámu? Aby se očistili (Lk 2,22). Je to divné, protože sama o sobě musela být po porodu očištěna pouze žena (srv. Lv 12; Ex 13; Num 8). Navíc se podrobí náboženským předpisům, aniž by to měli zapotřebí. Ale tento poněkud rigorózní přístup – aby „splnili vše, co zákon říká“ (Lk 2, 39) – je přivádí k Duchu. Simeon představuje plod Kristova příchodu: církev plnou Ducha. Jak potřebné je promýšlet tento paradox: přísná výchova versus svoboda Ducha. Rodiče stále stojí před hledáním míry mezi povinností a svobodou. Cílem však není poslušnost, ale svoboda dětí Božích. Proto se rodič ptá: když toto přikazuji, chci, aby – mé nyní dítě a za deset let dospělý muž nebo žena  – se rozhodovalo v síle Ducha ve světě, který je plný zkoušek lidsky zralé svobody?

Ještě zajímavější je setkání s Annou. Důležitý je symbolický údaj o jejím věku. Číslo 84 je sedminásobkem násobkem čísla 12. Představuje úplnost kmenů Jákobových. Byla vdaná sedm let a poté už ne. Už nepatřila ke svému kmeni, ale Pánu. Každý rodič je postaven před otázku, komu patří jeho dítě. Jistě, že patří rodičům, ale přijde doba, kdy bude dítě patřit Bohu svým osobním povoláním.  Ne nadarmo hovoří evangelium o meči bolesti. Matka se má stát žákem svého Syna, od zákona k Duchu, od povinností k žehnání Božímu životu v dítěti. Každý rodič se připravuje vyslovit proroctví Simeonovo a jeho životní vyznání: „Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka“. Co všechno se odehrává v srdci rodičů, kteří si tuto modlitbu osvojí při pohledu, kde dítě – nyní dospělé – odchází z domova.    

Záchrana, kterou oči rodičů mohou vidět, spočívá v tom, že Slovo o jejich dítěti bylo splněno, že došlo v jejich dítěti k přechodu od života pozemského k životu nebeskému. Kdy k tomu dochází? Ne úspěchem naších dětí, ale poznáním, čím naše děti jsou. Co srdce matky a otce v té chvíli poznává? Paradox: naše děti nás přivádí k tomu, že sami jsme dětmi nebeského Otce. Radost z toho, že děti jsou nám svěřeny, přerůstá v radost, že i my jsme dětmi stejného Otce. Jen kdo takto pozná  své dětství, může poznat pravou podobu svého otcovství a mateřství. Zde se nachází tajemství meče bolesti, který očišťuje sobeckou pýchu rodičů. Platí zaslíbení vyjádřené apoštolem Pavlem: „Klekám na kolena před Otcem našeho Pána Ježíše Krista“ (Ef 3,15), od něhož pochází každé otcovství a mateřství.

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
6.1.21 Papež: Dětinná vděčnost a radost budí touhu klanět se Pánu
3.1.21 Zmlknout před tajemstvím
31.12.20 Smyslem dramatu pandemie je vzbudit náš soucit
25.12.20 Papež při Urbi et Orbi: Bolest a zlo nemají poslední slovo
24.12.20 Papež: Ježíšova láska se nemění, ale mění nás



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2021 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Změna papežského programu

Papež: Mediální sdílení nikdy plně nenahradí očité svědectví

Papežská akademie pro život varuje před „vakcinačním nacionalismem“

Ctihodný Lejeune: Příklad vědecké poctivosti a osobní odvahy

Před svatyní uchovávající Archu úmluvy došlo k masakru

Arcibiskup Gallagher: Sílu zákona nesmíme nahradit zákonem síly

Papež kondoloval k úmrtí pomocného biskupa Mexika

Papežova předmluva ke knize nigerijské migranty: Vinu nesou ti, kdo si kupují ženské tělo

Vynesen rozsudek v kauze bývalého ředitele vatikánské banky

Arcibiskup Manaus děkuje papeži za dar na nákup kyslíkových bomb

Papež uznal heroické ctnosti profesora Lejeuna, objevitele příčiny Downova syndromu

Nesmyslná krutost, píše papež o atentátech v Bagdádu

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba za jednotu křesťanů

Publicistika: Eschatologie života

Publicistika: Jedinečná, vytoužená a velice milovaná

Rozhovory: Nadějí jsme zachráněni

Homilie: Obrácení

Archiv zpráv leden 21
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti