VaticanNews.va

   18. 1. 2021

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.8745
Poslechem z webových stránek.5380
Četbou textů na webových stránkách.8234
Poslechem i četbou.5231


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Motu proprio Spiritus Domini: Služba lektora a akolyty rozšířena na ženy

Popelec v koronavirové době

Modlitba chvály


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

3.1.2021 

O naději

Mons. Zdenek Wasserbauer

„Po mnoho dní se neukázalo ani slunce ani hvězdy. Prudká bouře nepřestávala a již jsme ztráceli všechnu naději, že se zachráníme“. (Sk 27,20) Těmito slovy sv. Pavel popisuje situaci, do které se dostal při své cestě do Říma. Situace to byla nanejvýš dramatická; nešlo při ní jen o ekonomické ztráty ale zejména o vážné ohrožení lidských životů. Lodníci se do toho nebezpečí dostali do značné míry vlastní vinou, proto jim Pavel nejprve spravedlivě vyčiní. Nezůstane ale jen u toho, protože je apoštolem Ježíše Krista, „naší naděje“ (1Tim 1,1): „Ale teď vás vyzývám, abyste neztráceli naději… Buďte proto dobré mysli“ (Sk 27,22.25) A Pavel sám je prostředníkem a dokonce důvodem této naděje, že se nakonec zachrání.

Když jsem byl požádán o tento příspěvek, napadlo mne napsat novoroční slovo o naději. Už od jara prožívá celá naše společnost nelehké období, a situace se moc nelepší. Spíše naopak. A je to znát na náladě ve společnosti. Myslím proto, že je třeba mluvit a psát o naději, že to jednou skončí a že se nakonec zachráníme. Všichni lidé potřebují k životu naději podobně jako kyslík k dýchání nebo jako pevnou kotvu, jejíhož lana se mohou držet.

Četl jsem nedávno pojednání Josefa Ratzingera: „O naději“ (Communio, 3/2009, str.207), ve kterém mluví takto jednoznačně: „znakem křesťana je podle Pavla naděje a naopak beznaděj charakterizuje ateistu. Být křesťanem znamená být tím, kdo má naději, kdo vstupuje do prostoru zaručené naděje; naděje není pouze jedním artiklem mezi mnoha ostatními, nýbrž definicí samou křesťanské existence“.

Je tedy smutné vidět křesťana, který se neopírá o naději; stejně tak je krásné potkat takového, který není jen rozeným optimistou, ale je plný naděje, protože se přimknul ke Kristu a na něm staví svůj život jako na skále. On je ten, který má v rukách všechno a všechno promění. Papež František v jedné katechezi (27.9.2017) cituje básníka Peguyho, který říká, že Bůh nežasne ani tak nad vírou lidských bytostí, ba ani nad jejich dobročinnou láskou. Úžas a pohnutí v něm však vzbuzuje jejich naděje, že ony ubohé děti vidí, co se děje, ale věří, že zítra bude lépe!

Narážíme na různá prohlášení a články na adresu církve, jak nezvládá současnou situaci (a je mi někdy smutno z těch krátkozrakých kritiků dokonce z našich vlastních řad!). Sám vím o tolika bratřích a sestrách, kteří slovem či skutky přinášejí mnohým naději. Sám osobně spíše překvapeně sleduji postoj mnohých křesťanů, kteří jsou už od jara k smrti vyděšení. Jakoby je překvapila skutečnost, že jsme smrtelní a přitom nevnímali, že Kristus smrt jednou provždy přemohl a ona je pouze jakýmsi mostem do věčného života. Kristus nás ze strachu před smrtí vysvobodil, protože nám přinesl úžasné poselství o tom, že život těch, kdo v něho věří, nekončí, nýbrž je proměněn. Proto Benedikt XVI. tvrdí, že naděje je ekvivalentem víry (Spe salvi, 2).

Církev nám stále předkládá důvody této naděje. A je její neúnavnou hlasatelkou i v této době, třeba v nezištné službě těch našich kněží, kteří nezavřeli kostely, ale vysluhují svátosti a jsou kreativní ve způsobech, jak hlásat a být v kontaktu se sobě svěřenými. To jsou skuteční pastýři, kteří vedou k hlubšímu poznání a pomáhají se orientovat. „Naděje nespočívá v čekání na to, že se věci mimo nás obrátí k lepšímu. Spočívá v tom, že ve svém nitru budujeme lepší vztah k tomu, co se odehrává v naší duši. Spočívá v tom, že se odhodláme vzdát se kontroly nad dneškem a uvěříme v budoucnost, kterou nemůžeme vidět, ale kterou můžeme odevzdat Bohu.“ (Joan Chittister).

Vrátím se ještě na závěr k Ratzingerově pojednání o naději: „Co je naděje, se stává zřetelným v modlitbě; co znamená modlitba, pochopíme, když porozumíme věci naděje. A protože Otčenáš je modlitbou rozhodující, je jeho vyjádření vztahu modlitby a naděje měřítkem… Ve své druhé části odpovídá na každodenní obavy člověka a dodává mu odvahu přeměnit je prosbou v naději. Jde o denní živobytí; jde o strach před zlem, které nás různými způsoby ohrožuje; jde o mír s bližními; jde o mír s Bohem a o ochranu před vlastním zlem, před pádem do nevíry a beznaděje… Otčenáš je však více než jen katalogem obsahu naděje. Je to uskutečňovaná naděje: modlit se jej znamená vstoupit v dynamiku těchto obsahů, v dynamiku samotné naděje“. (str.219)

Ve většině kostelů a možná i doma budeme mít ještě skoro měsíc vystavené betlémy. Poklekejme u nich a božskému Dítěti položme třeba právě v Otčenáši k nohám všechno to, čeho se bojíme a prosme ho, aby nás obdaroval pokojem a naplnil nadějí. A do celého nadcházejícího roku 2021 vám všem přeji slovy sv.Pavla: „Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého“. (Řím 15,13)



Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
20.12.20 Uchováme si lidskou tvář v době sociální nákazy?
13.12.20 Jesle a kříž, který se zachvěl
6.12.20 Církev a svět
1.11.20 Čas pandemie – vzácný čas zmoudření?
25.10.20 O kulhajících vatikánských médiích



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2021 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež vyzval k modlitbě za jednotu křesťanů a bratrskému dialogu s Židy           

Papež František nablízku Indonésanům zasaženým zemětřesením

Papež kondoloval k úmrtí bývalého almužníka

Modlitba, půst a informační kampaň na obranu života

Kardinál Dolan vyzval Bidena k důslednosti v boji proti násilí

Papež: Ve služebných gestech se projevuje Bůh

Benedikt XVI. napsal kardinálu Bozanićovi: Modlitba a blízkost po zemětřesení

Iráčtí křesťané se modlí za uskutečnění papežské cesty

Kardinál Czerny: Budoucnost má jedině kultura nezištného přijetí

Vatikánská muzea plánují otevření na 1. února

Biskup Varden: O vnitřním životě už neumíme mluvit, ale stále ho hledáme

Benediktovy Vánoce bez rodného bratra

 Nově na webu
Svatý otec: Každé Boží povolání je iniciativou Jeho lásky

Publicistika: Relikvie, ostatky a Světlo světa

Publicistika: Jako sirotci hledající otce…

Rozhovory: Nadějí jsme zachráněni

Homilie: Zkušenost poznání

Archiv zpráv leden 21
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti