Rádio Vaticana

?Děkuji s vámi Bohu za dar a tajemství našeho kněžství. Spolu s vámi a s celou rodinou věřících se modlím, aby v církvi nikdy nechybělo dost svatých kněží.? Slova papežského poselství při ranní mši svaté svěcení olejů ve Vatikánské bazilice přečetl kardinál Giovanni Battista Re. Prefekt Kongregace pro biskupy předsedal liturgii jménem Jana Pavla II. Při ranní mši svaté na Zelený čtvrtek se shromažďují kněží diecéze kolem svého biskupa ke svěcení tří svatých olejů: křižma, které se používá při svátosti křesťanské dospělosti, biřmování; olej katechumen a oleje nemocných. Kněží během liturgie obnovily sliby složené při svěcení. Ve své homilii kardinál Re položil důraz na podstatu kněžského povolání:

?Jsme povoláni sloužit jiným lidem v Božím jménu a tak naplňovat službu Dobrého Pastýře. To nás zavazuje následovat Krista z větší blízkosti, co nejvěrněji.?

V závěru kardinál Re připomněl duchovní účast Jana Pavla II., který mši svatou sledoval na video přenosu ve svého bytu:

?Ve své nepřítomnosti je více než kdy jindy přítomen na této mši svaté svěcení olejů. Chceme mu poděkovat za svědectví, které nám stále dává svým příkladem odevzdaného spoléhání na Boha, v němž se připojuje k tajemství Kříže.?

Zelený čtvrtek je svátkem, při němž si církev připomíná ustanovení eucharistie a kněžství. Připomeňme, že katolickým společenstvím slouží na světě přes 405 tisíc kněží. Z toho 268 tisíc jsou kněží diecézní a 137 tisíc řeholní. Celkově počet kněžských povolání stoupá, zejména díky Americkému kontinentu a Asii. Jan Pavel II. od roku 1979 každý rok píše svým spolubratřím v kněžské službě zvláštní list k Zelenému čtvrtku. Jeho úvod jsme vám přinesli v pondělí a druhou část uslyšíte v závěrečných minutách dnešního vysílání.

Zelený čtvrtek je mimořádným dnem pro církev. Papežský kazatel, o. Cantalamessa ho nazývá důvěrným, intimním dnem církve. Připomíná největší dary, které jí Ježíš odkázal: Tělo a Krev, ve kterých Kristus zůstává přítomen až do konce světa, kněžství a odkaz bratrské lásky.
Právě otci Cantalamessovi jsme položili jednu biblickou otázku. Janovo evangelium je jediné, které nevypráví o Poslední večeři, o posvěcení chleba a vína. Je ale zároveň jediným, kde se mluví o mytí nohou. Proč?

?Smysl je snad tento: ne že by Jan neznal eucharistii. Víme, že v církevních společenstvích, které založil, se eucharistie slavila pravidelně. On sám mluvil o chlebu života. Celá jedna kapitola jeho evangelia o něm mluví. Perikopa o mytí nohou však chce zdůraznit hluboký smysl eucharistie, nejen jako obřadu, ale její význam jako služby. Eucharistie je podle Jana svátostí, která nás posvěcuje k vzájemné službě jedněch druhým. Jak to říká ve svém prvním listu: On dal za nás svůj život; také my máme dávat jeden za druhého svůj život.?

Mši svaté in Coena Domini, Večeře Páně, předsedal z pověření Svatého otce kardinál Alfonso López Trujillo, který stojí v čele Papežské rady pro rodinu. Přečetl také zvláštní poselství, které k té příležitosti napsal Jan Pavel II.:

Drazí bratři a sestry,
myslí i srdcem jsem nablízku vám, kteří jste se shromáždili u hrobu Apoštola Petra na mši svaté In Coena Domini, která je prvním dějstvím Velikonočního třídenní, vrcholu liturgického roku. S láskou vás zdravím...
Dnes večer na Zelený čtvrtek, nás Kristus vybízí, abychom se vnitřně vydali s ním do Večeřadla, abychom vstoupili do hloubky tajemství jeho Paschy. V předvečer své smrti učinil dvě znamení, které se každý rok v liturgii obnovují. Nejprve omyl nohy Apoštolům, aby jim dal příklad lásky, která je pokorná a konkrétně slouží. Pak posvětil chléb a víno, jako svátost svého Těla a své Krve, obětovaných pro naši spásu. Právě svátosti eucharistie jsem chtěl věnovat rok, který prožíváme a který má v dnešní oslavě jedno ze svých významných zastavení.
Kéž nám Maria pomůže, abychom se ve víře připojili k tomuto svrchovanému a neocenitelnému Tajemství Boží lásky. V duchu jsem s vámi, modlím se za vás a v lásce vám všem žehnám.?

Tragédie člověka spočívá v nepochopení, jak moc ho Bůh miluje ? řekl v homilii při večerní mši svaté kardinál Trujillo. V nepochopení dialogu lásky, který začal na úsvitu stvoření. Když pohlížíme na Boha prizmatem mentality uzavřené pro dialog s Ním, vidíme v něm překážku naší svobody a vůle k seberealizaci. Ve skutečnosti je toto dilema falešné. Je projevem člověka uzavřeného dialektice lásky, která ve stvoření a v novém stvoření vykupuje a osvobozuje. Člověku tak uniká nejhlubší tajemství, které lze zahlédnout jedině ve světle Vtěleného Slova. Právě tato uzavřenost vede k dehumanizaci, k znelidštění společnosti. Projevuje se například v tom, že zločin uznává za právo. Vysvětluje ve své homilii kardinál López Trujillo.
V rozšířené kultuře požitku jsme svědky nesmírného strachu z utrpení. A přece Mistr chce po svých učednících, aby nesli kříž. Navzdory všem stejně populárním jako vyprázdněným modelům pravdy, projevujících se modloslužbou všeho druhu, církev vyzývá k adoraci Jediného Pána, zdůraznil kardinál López Trujillo.

(job)