VaticanNews.va

   22. 10. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.8196
Poslechem z webových stránek.5069
Četbou textů na webových stránkách.7773
Poslechem i četbou.4852


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Ve filmu František vyslovil papež podporu občanským svazkům pro homosexuály

Přišel čas zhodnotit roli laiků, píše František

Ubývá duchovenstva, tedy kněží i řeholních sester


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Rozhovory

  

11.4.2005 

Papež změnil můj život

Rozhovor s Arturem Mari, osobním fotografem papeže JP II.

Česká sekce RV

Jan Pavel II. zanechal nesmazatelnou stopu v každém člověku, zvláště v těch, kteří z různých důvodů byli v těchto posledních 26 letech jeho nejbližšími spolupracovníky. Poslechněme si vzpomínky Artura Mariho, osobního fotografa Papeže:

Nejpěknější vzpomínku, kterou mám na Papeže, je ta, že změnil můj život: způsob, jakým jsem viděl svět, způsob práce, společné modlitby s ním, s velikým klidem. A pak vždycky onen veliký smysl přátelství a pochopení.

Po smrti Svatého otce se svět zastavil v dojemném tichu, aby vzdal poctu Janu Pavlu II. Řím nikdy nic podobného neviděl. Co jste v těchto dnech prožíval?

Myslím, že nejpěknější věc je to, že hodně zaséval, dával se plně lidem, světu, - a svět, mladí, mu to oplatili takovým způsobem. Nemyslitelná věc: já jsem se narodil tady v Římě a toto je pátý papež, kterého znám, ale nikdy jsem neviděl nic podobného. Dal lidem hodně a proto hodně dostal.

Který snímek se vám nepodařilo zachytit a který snímek jste nikdy nechtěl udělat?

Vždycky se mi podařilo udělat všechno, co bylo možné udělat, bez nějakých problémů. Svatý otec byl pozorný a vždycky mi vytvořil podmínky k tomu, abych mohl dělat svoji práci co nejlépe. To, čeho jsem se nikdy nechtěl dožít: vidět ho mrtvého. Opravdu ne. Ale život jde dál? To tedy byla ta fotografie, kterou jsem si nikdy nepřál udělat. Anebo alespoň co možná nejpozději.

Vy jste cestoval s Janem Pavlem II. po celém světě: jaké jsou vaše vzpomínky na tyto pouti?

Jsou to velmi krásné vzpomínky. Šel k lidem, mezi ně, aby viděl jejich potřeby, aby jim přinesl evangelium? Nikdy nemohu zapomenout, jak jsme byli v leprosáliích, zvláště v Soroku v Koreji. Když se dověděl o tomto ostrově, na němž žijí lidé postižení touto hroznou nemocí, malomocenstvím, chtěl tam osobně jít? Vstoupil tam, dotýkal se jich, všechny objal a pohladil, jednoho po druhém, jednoho po druhém, ? Zkuste si jen představit tu scénu, ? Představte si, jak vypadá malomocný: znetvořená tvář, ruce zasažené nemocí, avšak on, s velkou láskou, věnoval pozornost každému z nich ? Důležitá věc, to co mě zvláště zasáhlo, byl výraz očí těch lidí! Snad v tom okamžiku svého života se cítili jako lidské bytosti. Pak nemohu zapomenout na cestu do Angoly, do Banzaconga, kdy Svatého otce přivedli ke zbytkům prvního kostela, který byl postaven v této africké zemi. Rozhlédl se okolo a uviděl jednu chatrč. Hned chtěl navštívit tuto chatrč a chtěl mluvit s lidmi, kteří tam bydlí, chtěl vědět, co se děje na tom místě, jaký je jejich život. To se stalo a byli jsme pak svědky krásných scén: poté, co navštívil onen řekněme dům, vyšel ven, sedl si na jakousi dřevěnou bednu a všechny děti z toho domu se posadily okolo něho, některé mu seděly na klíně. Svatý otec mluvil s rodiči těch dětí, ptal se jich, co dělají, jaké mají problémy? To byly dojemné scény, které nelze zapomenout. Ale kromě toho je tolik, tolik příběhů a to jsme mohli vidět mezi domorodci v Togu? Ve všem vidíme lásku, víru a pokoru papeže k těmto lidem.

Která je, ve vašem osobním albu fotografií, nejdražší vzpomínkou na Jana Pavla II.?

Je to fotografie, kterou udělal jeho sekretář, don Stanislav ? protože Svatý otec řekl, že Arturo fotografoval všechny, ale nikdy ne jeho. Je to fotografie v soukromém bytě Svatého otce, když se mnou mluvil a držel mě za ruku.

?Nemějte strach?: papež to stále opakoval, každým gestem, ve všech jazycích? Čeho se, díky Janu Pavlu II., už nebojíte vy osobně?

Svou silou, svým příkladem mě naučil, abych neměl strach; naučil mě čelit problémům, vést dialog, mluvit. Toto všechno jsem mohl vidět na různých setkáních. Vzpomínám si, když jsme byli v Agrigentu, v Údolí chrámů, Svatý otec se obořil na mafii beze strachu. Nemohu pak zapomenout na Quito v Peru, na setkání s představiteli Zářivé Stezky. Když jsme přistáli na letišti, museli jsme projít koridorem chráněným pytli s pískem a vojáky se samopaly a 150 metrů před námi byli představitelé Zářivé Stezky? On si stoupl na stůl a pronesl plamenný proslov, v němž vybízel k míru. Stáli jsme naproti sobě, on mluvil jako první, bez jakékoliv ochrany a na tom stole promluvil způsobem, jakým to dokázal jen on. Nemyslím, že by mohlo být něco silnějšího, než toto. Přeložil a upravil J. Sýkora

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Kdo ctí Boha, váží si lidí

Vrchní imám Al Tajíb: Terorista nereprezentuje Mohamedovo náboženství

Mezináboženský apel z Kapitolu: Za novou architekturu míru

Ve filmu František vyslovil papež podporu občanským svazkům pro homosexuály

Papež: Čím více lneme k Pánu Ježíši, tím jsme otevřenější

Papež František se zúčastní mezináboženské akce mír na římském Kapitolu

Otec Maccalli: My misionáři jsme nebezpeční…

Ubývá duchovenstva, tedy kněží i řeholních sester

Posláním křesťanů je mluvit o Bohu a dosvědčovat Jej

Papež ke karabiníkům: Zavazuje vás důvěra a respekt, kterou k vám lidé mají

Přišel čas zhodnotit roli laiků, píše František

Salvadorský parlament prohlásil vodu za lidské právo

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba Žalmů – 2. část

Publicistika: Proč je přitažlivé proroctví zkázy

Publicistika: Ať si moje děti nezvyknou…

Rozhovory: Měl jsem pocit, že mluvím k přízrakům

Homilie: Svatý Václav nebyl kníže, ale otec ubohých

Archiv zpráv říjen 20
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 

Starší zprávy >

Náš tip

Bratrství se zrodilo z Kříže

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě