Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   2. 7. 2022

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Speciály

  

18.4.2005 

Naše služba je Kristovým darem pro lidi

Homilie kardinála Ratzingera před zahájením konkláve

Česká sekce RV

V této hodině velké odpovědnosti zvláště pozorně naslouchejme, co nám říká Pán svými slovy. Ze tří čtení bych rád vybral jen nějaký úryvek, který se nás přímo týká v této chvíli.

První čtení podává prorocký portrét postavy Mesiáše - a tento portrét nabývá celý svůj význam ve chvíli, kdy Ježíš čte tento text v nazaretské synagoze a říká: ?Dnes se naplnilo toto Písmo? (Lk 4,21). V ohnisku prorockého textu nacházíme slova ? aspoň na první pohled - rozporná. Když Mesiáš mluví sám o sobě, říká, že je poslán ?vyhlásit rok Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha? (Iz 61,2). S radostí nasloucháme vyhlášení roku milosrdenství: milosrdenství klade meze zlu ? říkal nám Svatý Otec. Ježíš Kristus je zosobněné Boží milosrdenství: setkat se s Kristem znamená setkat se s Božím milosrdenstvím. Kristův mandát (zmocnění) se stalo naším zmocněním skrze kněžské pomazání; byli jsme povoláni hlásat ? nejen slovy nýbrž životem a účinnými znameními svátostí - ?rok Pánova milosrdenství? (Hospodinovy přízně). Co však chce říci Izaiáš, když ohlašuje ?den pomsty našeho Boha?? Ježíš při četbě textu v Nazaretě nepronesl tato slova ? uzavřel tím, že ohlásil rok milosrdenství. Bylo právě toto snad důvodem pohoršení, která vybuchlo po jeho kázání? To nevíme. V každém případě však Pán poskytl svůj autentický výklad těmto slovům smrtí na kříži. ?On sám na svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže? (1 Petr 2,24). A sv. Pavel píše Galaťanům: ?Kristus nás vykoupil z té kletby Zákona tím, že ono prokletí vzal na sebe za nás. Stojí totiž v Písmu: Prokletý každý, kdo visí na dřevě. Tak se pohanům dostává skrze Ježíše Krista požehnání, které bylo slíbeno Abrahámovi, a my vírou dostáváme ten slíbený dar: Ducha svatého? (Gal 3,13nn).

Kristovo milosrdenství není milost, jež je lacino k dostání, nepředpokládá banalizování zla. Kristus nese na svém těle a ve své duši tíži zla, celou jeho ničivou sílu. Spaluje a v utrpení přeměňuje zlo na oheň své trpící lásky. Den pomsty a rok milosrdenství spadají v jedno ve velikonočním tajemství v Kristu, který zemřel a vstal z mrtvých. Toto je Boží pomsta: on sám v osobě Syna trpí pro nás. Čím více se nás dotkne Pánovo milosrdenství, tím více vstupujeme do solidarity s jeho utrpením ? stáváme se ochotni doplňovat na svém těle, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap? (Kol 1,24).

Přejděme ke druhému čtení, k listu Efezanům. Zde jde v podstatě o tři věci: na prvním místě ministeria (služby) a charizmata v církvi, jako dary zmrtvýchvstalého Pána, jenž vstoupil na nebe; pak vyznávání víry, poznání Božího Syna jako podmínka a obsah jednoty Kristova těla; a nakonec společná účast na růstu Kristova těla, to je přeměna světa ve společenství s Pánem.

Zastavme se pouze u dvou bodů. První je putování ke ?zralosti Krista?, tak to říká trochu zjednodušeně italský překlad. Přesněji bychom měli podle řeckého textu mluvit o ?míře plnosti Krista?, k níž jsme povoláni dospět, abychom byli opravdu zralí ve víře. Neměli bychom zůstávat dětmi ve víře, ve stavu nezletilosti. V čem spočívá dětinství ve víře. Odpovídá sv. Pavel: to znamená ?nechávat se zmítat a strhovat větrem kdejakého učení...? (Ef 4,14). Je to velmi aktuální popis!

Kolik větrů různých doktrin jsme poznali v posledních desetiletích, kolik ideologických proudů, kolik módních myšlenek... Malá loďka myšlení mnoha křesťanů byla nezřídka zmítána těmito vlnami ? vrhána z jedné krajnosti do druhé: od marxismu k liberalismu, až k libertinismu (naprostá mravní nevázanost); od kolektivismu k radikálnímu individualismu; od ateizmu k vágnímu náboženskému mysticismu; od agnosticismu k synkretismu (vybírat si co se mi líbí), atd. Každý den vznikají nové sekty a uskutečňuje se, co říká sv. Pavel o ?lidské chytrosti a prohnanosti, jež podvádí a klame?. Mít jasnou víru, podle Creda (vyznání víry) církve, je často označováno nálepkou ?fundamentalismu?. Zatímco relativismus, to je dát se ?zmítat a strhovat větrem kdejakého učení?, se jeví jako jediný postoj na výši dnešních časů. Zavádí se diktatura relativismu, která neuznává nic za konečné (definitivní) a která ponechává jako jediné měřítko pouze vlastní ?Já? a vlastní chutě.

My naopak máme jinou míru: Božího Syna pravého člověka. On je měřítkem pravého humanismu. ?Zralá? je ta víra, která se neřídí podle vln módy a posledních novinek; dospělá a zralá víra je hluboce zakořeněná v přátelství s Kristem. Toto přátelství nás otevírá ke všemu, co je dobré, a dává nám měřítko k rozlišování mezi pravým a falešným, mezi podvodem a pravdou. Musíme uzrávat k této dospělé víře, k této víře musíme vést Kristovo stádce. A tato víra ? a pouze víra ? vytváří jednotu a uskutečňuje se v lásce. Sv. Pavel nám v tomto ohledu poskytuje ? v kontrastu se stálými náhlými obraty těch, kteří jsou jako děti zmítáni vlnami ? krásná slova: konat pravdu v lásce jako základní formuli křesťanské existence. V Kristu se spojují v jedno pravda a láska. Nakolik se přibližujeme ke Kristu, natolik se také náš život, zakládá na pravdě a lásce. Láska bez pravdy by byla slepá; pravda bez lásky by byla jako ?zvučící cimbál? (1 Kor 13,1). A nyní pojďme k evangeliu, z jehož bohatství bych rád vybral dvě malé poznámky. Pán se k nám obrací těmito úchvatnými slovy: ?Už vás nenazývám služebníky... nazval jsem vás přáteli? (Jan 15,15). Tolik cítíme, že jsme ? jak je to pravda - pouze neužiteční služebníci (srov. Lk 17,10). A navzdory tomu nás Pán nazývá přáteli, činí nás svými přáteli, dává nám své přátelství. Pán definuje přátelství dvojím způsobem. Mezi přáteli neexistují tajemství? Kristus nám říká všechno, co slyší od Otce; dává nám svou plnou důvěru a s důvěrou také poznání. Zjevuje nám svou tvář a své srdce. Ukazuje nám svou něhu svou vášnivou lásku, která jde až k bláznovství kříže. Svěřuje se nám, dává nám moc hovořit svým ?Já?. ?Toto je moje tělo...?, ?Uděluji ti rozhřešení...? Svěřuje své tělo, církev, nám. Svěřuje našim slabým myslím, našim slabým rukám svou pravdu ? tajemství Boha Otce, Syna a Ducha svatého; tajemství Boha, který ?tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna? (Jan 3,16). Učinil nás svými přáteli ? a jak my odpovídáme?

Druhý prvek, jímž Ježíš definuje přátelství, je společenství vůlí. ?Idem velle ? idem nolle? (= totéž chtít ? totéž nechtít): to byla také pro Římany definice přátelství. ?Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám? (Jan 15,14). Přátelství s Kristem se shoduje s tím, co vyjadřuje třetí prosba Otčenáše: "Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi?. V hodině Getsemanské zahrady Ježíš přeměnil naši lidskou rebelantskou vůli, na vůli, jež je shodná a spojená s Boží vůlí. Protrpěl celé drama naší nezávislosti a právě tím, že nese naši vůli do rukou Boha, nám dává pravou svobodu: ?Ne jak já chci, ale jak Ty chceš? (Mt 26,39). V tomto společenství vůlí se uskutečňuje naše vykoupení: být Ježíšovými přáteli, stát se Božími přáteli. Čím více milujeme Ježíše, čím více ho poznáváme, tím více roste naše pravá svoboda, roste radost, že jsme vykoupeni. Díky Ježíši za Tvé přátelství!

Další prvek evangelia, na který bych rád poukázal ? jsou slova o přinášení plodů: ?Já jsem vás vyvolil, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý? (Jan 15,16). Zde se ukazuje dynamismus křesťanské existence apoštola: vyvolil jsem vás, abyste šli... Musíme být prodchnuti svatým neklidem: neklidem nést všem dar víry, přátelství s Kristem. Byla nám dána v pravdě, lásce a přátelství s Bohem, aby dospěla také ke druhým. Dostali jsme víru, abychom ji darovali druhým ? jsme kněžími, abychom sloužili druhým. A musíme přinášet ovoce, jež zůstává. Všichni lidé chtějí zanechat trvalou stopu. Avšak co zůstane? Peníze ne. Také budovy nezůstávají; tím méně knihy. Po čase více méně dlouhém všechny ty věci zmizí. Jediná věc, jež zůstane na věky, je lidská duše. Ovoce, které zůstane, je tedy to, co jsme zaseli do lidských duší ? lásku, poznání; gesto schopné dotknout se srdce; slovo, které otevře duši pro radost Pána. A tedy jděme a prosme Pána, aby nám pomáhal přinášet plody, a to plody, které zůstávají. Jen tak se změní země ze slzavého údolí v Boží zahradu.

Vraťme se nakonec ještě jednou k listu Efezanům, jež říká slovy 68. žalmu, že Kristus, když vystoupil vzhůru, ?dal lidem dary? (Ef 4,8). Vítěz rozdává dary. A těmito dary jsou apoštolé, proroci, evangelisté, pastýři a učitelé. Naše ministerium (služba) je Kristovým darem pro lidi! Ale v tuto hodinu především naléhavě prosme Pána, aby nám po velkém daru papeže Jana Pavla II. znovu dal pastýře podle svého srdce, pastýře, který nás povede k poznání Krista, k jeho lásce a k pravé radosti.

Amen!

Překlad: Josef Koláček

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
17.8.13 Meditace pronesená na začátku letošního konkláve
13.3.13 Bílý dým: Habemus Papam
13.3.13 Účastník konkláve, kard. Lehmann, o svých pocitech během volby
13.3.13 Dnešní tisková konference O. Lombardiho
12.3.13 Missa pro eligendo Pontifice



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2022 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv červenec 22
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti