Vatikán.
Za svědectví věrnosti a svatosti poděkoval Benedikt XVI. členům institutů zasvěceného života v poselství u příležitosti 40. výročí koncilního dekretu Perfectae caritatis. Není místa, kde by řeholníci a řeholnice nebyli přítomní ? často v tichosti, ale vždy činně a kreativně, jako pokračování přítomnosti Ježíše, který přicházel činit dobro pro všechny. ? píše Svatý otec. Zmiňuje také obtíže zasvěceného života v dnešní společnosti. ?Velký poklad Božího daru je v křehkých hliněných nádobách a tajemství zla strojí úklady těm, kdo zasvěcují Bohu celý život.? ? napsal Benedikta XVI. Vyzývá zasvěcené osoby, aby se nedaly svést pesimismem a únavou. ?Plamen lásky, kterým Duch naplňuje srdce nás povzbuzuje, abychom se nepřestávali ptát po potřebách lidstva a po způsobech, jak na ně odpovídat, s vědomím, že jedině ten, kdo uzná a žije s Bohem na prvním místě, může skutečně odpovědět na pravé potřeby člověka, který je Božím obrazem.?
Svatý otec se dotýká hlavních témat plenárního zasedání Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života, jako je otázka autority a zachovávání řehole. Pravá poslušnost ? píše ? není nikdy v protikladu ke svobodě dětí Božích, naopak připodobňuje je ?Kristu, který je poslušný Otci.? Dalším problémem je rozlišování a schvalování nových forem zasvěceného života. Papež hovoří o obnově mnišství pro třetí tisíciletí, které církev potřebuje jako výmluvné svědectví Božího primátu.
V závěru poselství Benedikt XVI. vyzývá zasvěcené osoby ?upřímnému životu ve společenství nejen v jednotlivých sdruženích, ale také ve společenství s celou církví.? Povzbuzuje k autentické obnově řeholního života. Ta je ovšem nemyslitelná bez úsilí o plně evangelijní existenci, která nachází v Kristu a jeho slovu nejhlubší význam všech jednotlivých charismat
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
