VaticanNews.va

   1. 4. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6764
Poslechem z webových stránek.4139
Četbou textů na webových stránkách.6606
Poslechem i četbou.3894


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Pán nás volá ze svého kříže, abychom opět nalezli život

Dekret Kongregace pro bohoslužbu o slavení Velikonoc

Mimořádná pobožnost v čase epidemie – Urbi et Orbi


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Seriály

 Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie 

8.10.2005 

Svatyně

Oběť Nové smouvy

Aleksander Kowalski

Eucharistie je obětí Nové smlouvy ? zpřítomnění jediné novozákonní oběti, totiž oběti kříže, ve které Kristus obětoval Otci sebe sama. Oběti Staré Smlouvy byly přinášeny v jeruzalémském chrámu. Oltář stál na nádvoří pod širým nebem. Obětovala se rituálně zabíjená zvířata nebo pokrmy. Část obětí byla spálena na oltáři a část se jedla. Této hostiny se účastnili jak kněží, tak i věřící, kteří obětovali.

Jeruzalémský chrám stál asi tisíc let. Vybudoval ho král Šalamoun v polovině 10. století před Kristem. V roce 586 před Kristem ho zbořili Babyloňané a o 70 let později, ještě před koncem 6. století, byl obnoven Zorobábelem. Další, daleko kratší přestávka v chrámovém kultu nastoupila v druhém století před Kristem. Helénský panovník Antiochos IV. Epifanes v roce 167 chrám zneuctil a zasvětil ho Diovi Olympskému. O dva roky později Juda Makabejský obnovil kult Jahve, a chrám znovu posvětil. Na konci 1. století před Kristem rozšířil jeruzalémský chrám král Herodes. Práce na přestavbě pokračovaly ještě v Ježíšově době. V roce 70 našeho letopočtu zbořili chrám Římané a to také znamenalo konec chrámového kultu. Od té doby Židé už nikdy nepřinášeli oběti.

V judaismu se říká, že někdejší oběti zastoupily modlitby a dobré skutky. Setkáme se s názorem, že modlitba převyšuje oběť a pohostinnost vůči chudým u stolu činí ze stolu oltář. Židé oplakávají zboření chrámu, postí se 9 dní měsíce Av, který připadá na červenec nebo srpen. Modlí se o navrácení chrámového kultu, očekávají ovšem, že k němu dojde až v mesiášských dobách. Tehdy nebude třeba chrám stavět. Obnoví ho totiž Bůh sám, a na zemi sestoupí z nebe.

Kristus jako pravověrný Žid se chrámového kultu účastnil. Neplnil v něm ale funkci starozákonního kněze, protože patřil do Judova kmene a nikoliv do kmene Levi, ze kterého pocházely rodiny dědící kněžskou hodnost ? třebaže, jak víme, byl příbuzný s rodinou otce Jana Křtitele, kněze Zachariáše, jehož žena Alžběta byla Mariinou příbuznou. Maria a Josef přinesli Ježíše do svatyně jako nemluvně a přinesli s sebou párek hrdliček nebo holoubků, které kněží obětovali. Později - po završení dvanáctého roku života ? přicházel do chrámu na různé svátky. O těchto návštěvách se nejčastěji dočítáme v Janově evangeliu: dvě na Paschu, dvě o Svátku stánků, dále na Chanukku ? připomínající posvěcení chrámu Judou Makabejským a ještě jeden další židovský svátek, který není upřesněn. Kristus často vyučoval na území svatyně, proto v okamžiku kdy byl zatčen v Olivové zahradě mohl říci: ?Denně jsem sedával v chrámu a učil? (Mt 26,55). Když se výběrčí daní ptali apoštolů, zda jejich učitel platí daně, Ježíš přikázal Petrovi, aby hodil udici do moře. V ústech ryby pak našel peníz, kterým zaplatil za sebe i za Něho, aby nedával důvody k pohoršení ? přestože se domníval, že jako Syn Boží platit nemusí (Mt 17,24-27).

Když Pán Ježíš vyháněl kupce z chrámu, přirovnal k němu své vlastní tělo. Řekl: ?Zbořte tento chrám a ve třech dnech jej postavím? (J 2,19). Ti, kdo ho slyšeli, tehdy nepochopili, že mluvil o chrámu svého těla; učedníci si to uvědomili až po Jeho zmrtvýchvstání (J 2,21-22). Tato slova se vztahují též k Eucharistii, která je přece hlásáním ?zboření chrámu Kristova těla? ? tedy Jeho smrti na kříži a ?obnovy? této svatyně ? tedy zmrtvýchvstání. V eucharistii je přítomné Kristovo tělo, které je místem přebývání Boha na zemi. Můžeme tedy říci, že Eucharistie, sloužená neustále na různých místech na celé zemi, hraje podobnou roli jakou měl ve Starém Zákoně jeden jediný chrám stojící v Jeruzalémě.

Další články z podrubriky Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
15.10.19 Proč mezi katolíky upadá víra v reálnou přítomnost Krista v eucharistii?
11.4.16 Eucharistický zázrak v Polsku
11.9.11 Benedikt XVI. v Anconě
28.6.07 Přípravy na mezinárodní eucharistický kongres v Kanadě
1.12.06 Nedělní Eucharistie je pilířem života církve



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Hleďte na Ukřižovaného ve světle vykoupení

Svatý stolec se připojil k italskému státnímu smutku za oběti koronaviru

Aqua fons vitae – nový vatikánský dokument

Kolín nad Rýnem: Bezdomovci dostávají pomoc v semináři

Sbírka pro Svatou zemi se překládá na září

Velikonoce bez poutníků ohrozí existenci křesťanů ve Svaté zemi

Vittorio Messori: Církev vycházející? - spíše zabarikádovaná

Nestyďme se, že jsme v církvi, styďme se, že jsme hříšníci

Pandemie a všeobecné bratrství – nóta Papežské akademie pro život

Sdílejte radost z evangelia s dnešními lidmi, vybízí papež anglické věřící

Stážistka České školy zůstala v Římě: Při učení na dálku je nejdůležitější kreativita

Mytí rukou je v Africe luxus, říká mosambický misionář

 Nově na webu
Svatý otec: Dovolte Božímu Slovu přinést život tam, kde je smrt

Publicistika: Požehnání, které rozčísá temnoty strachu

Publicistika: Koronavirus dnes a zítra

Rozhovory: Nemějte strach

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv duben 20
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Starší zprávy >

Náš tip

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása

Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu