Vatikán.
Téměř 100 tisíc dětí, které v uplynulém roce přistoupily k prvnímu svatému příjímání, zaplnily včera v podvečer náměstí Svatého Petra. Sjely se nejen z Říma a z kraje Lazio, ale také z dalších oblastí Itálie a dokonce i ze zahraničí. Eucharistickou slavnost dětí připravil vikariát města Říma a celou akci přenášela italská státní televize RAI. Program naplnily společné prezentace, zpěv, modlitba, ale také třeba vystoupení rumunských klaunů, kteří pracují s dětmi ulice, a katecheze se Svatým otcem formou dialogu.
Na otázky dětí Benedikt XVI. vzpomínal na své první svaté přijímání, vysvětloval význam eucharistické praxe zvláště v případě, kdy jsou rodiče k podobným věcem lhostejní, a dokonce teologii eucharistické zbožnosti.
(dotaz jedné holčičky): Moje katechetka mi během přípravy na první svaté přijímání říkala, že Ježíš je přítomný v Eucharistii. Jak to, já ho přece nevidím?
Ano, nevidíme ho, ale je přece tolik věcí, které nevidíme a existují a jsou velmi důležité. Například nevidíme náš rozum, ale to neznamená, že ho nemáme. Nevidíme svou inteligenci, ale přesto ji máme. Nevidíme svou duši, ale máme ji a vidíme její projevy. Můžeme mluvit, myslet, rozhodovat se a tak dále. Nevidíme ale také třeba elektrický proud, a přesto víme, že existuje. Vidíme tenhle mikrofon, že funguje, vidíme lampu... Zkrátka, existují velmi hluboké věci, které dávají život, ale které nevidíme, můžeme ale vidět a pociťovat jejich důsledky. Elektrika ? nevidíme proud, ale vidíme světlo a tak dále. Tak to Pán Bůh vyřešil ? nevidíme ho svýma očima, ale vidíme, že kde je Ježíš, lidé se mění, stávají se lepší. Je tam víc pokoje a smíření a tak dále. Přitom nevidíme samotného Boha, ale vidíme jeho dílo. Můžeme z toho pochopit, že Ježíš je přítomný. Jak už jsem řekl, neviditelné věci jsou ty nejhlubší a nejdůležitější. A tak tedy jdeme k tomu Pánu, který je neviditelný, ale plný síly, který nám pomáhá žít dobře.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
