Pán Bůh trpělivě čeká na člověka, prodlužuje jeho dny, aby se hlouběji a úplněji obracel k Bohu. Bude-li mít člověk na paměti, kolik trpělivosti mu ukazuje Bůh, jak čeká na jeho rozhodnutí, jak snáší jeho polovičatost, pochopí při tom, s jakou trpělivostí má hledět na své bližní.
Je třeba dávat velký pozor na netrpělivá řešení, unáhlená rozhodnutí, která člověka mrzačí. Kdybychom chtěli z netrpělivosti rozvinout poupě růže a roztahovali jeho plátky, zvadne. Dozrávání chce svůj čas. I život má svůj čas ? a nadpřirozený život je také životem a musí mít svůj čas, aby dozrál.
Další články z podrubriky Postní zamyšlení