První konzistoř pontifikátu Benedikta XVI. doplnila počet kardinálů voličů na rovných 120, jak to stanovil v roce 1970 papež Pavel VI. Jejich celkový počet je nyní 193.
Co přináší kardinálské jmenování? Na prvním místě příslušnost k nejužšímu poradnímu sboru papeže. Prvním úkolem kardinálů je tvořit jakýsi senát církve. Každý z kardinálů je tedy zvláštním poradcem Svatého otce a papež s ním může konzultovat, kdykoli uzná za vhodné, jak jednotlivě nebo v poradním sboru.
K tomu se váží některé vnější znaky - kardinálský prsten a biret červené, respektive purpurové barvy. V latinské formuli, která se vyslovuje před slavnostním jmenováním, slyšíme o "vyznamenání posvátným purpurem". To má historicky přinejmenším dva významy: jednak duchovní - jako barva krve ukazuje k heroismu mučedníků a je symbolem lásky až k nasazení vlastního života; proto tedy posvátný purpur. Kromě toho purpurová červeň byla velmi vzácnou barvou, která se získávala z mořských měkkýšů. Bylo to barvivo velmi ceněné a drahé už ve starém Římě. Dnes se samozřejmě vyrábí synteticky.
Z historického hlediska byli kardinálové kněží 25 římských titulů, tzn. hlavních míst kultu srovnatelných s dnešními farnostmi, na které se papež jako římský biskup obracel v různých záležitostech. Podle dávné tradice je proto každému z kardinálů přidělován jeden z římských chrámů, tzv. titulární kostel jako výraz příslušnosti k římskému kléru.
Výsadními voliči papeže jsou kardinálové od roku 1059. Od 12. století jsou jmenováni kardinály také preláti sídlící mimo Řím. V době od 12. do 15. století jejich počet nepřesahoval třicítku. Roku 1586 v rámci potridentské reformy stanovil papež Sixtus V. jejich počet na 70.
Další ustanovení jsou z doby relativně nedávné. Jan XXIII. zrušil závazný počet kardinálů na tajné konzistoři roku 1958 a rozhodl (r. 1962) o tom, že všichni kardinálové mají po svém jmenování přijmout biskupské svěcení. Pavel VI. definoval místo východních patriarchů v kardinálském kolegiu a v motu proprio Ingravescentem aetatem z roku 1970 stanovil, že právo volby papeže se týká jen kardinálů mladších než 80 let. Maximální počet kardinálů voličů stanovil Pavel VI. na 120. Kardinálem se může stát každý, kdo přijal kněžské svěcení.
Naprostou většinu kardinálů současného kolégia jmenoval Jan Pavel II. Za téměř 27 let svého pontifikátu předsedal devíti konzistořím, při kterých předal kardinálský biret celkem 232 kardinálům. Poslední konzistoř Jana Pavla II. proběhla 21. října 2003.
odeslat článek
vytisknout článek
