Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Speciály

  

6.3.2006 

Filozofická formace - 1. část

Karol Wojtyła - filozof a myslitel

Česká sekce RV

Rád bych Vám v tomto seriálu, milí posluchači, přiblížil služebníka Božího Jana Pavla II. jako filozofa. Je to jeden z rozměrů jeho osobnosti, který není velice známý, ale ukáže nám, že i z tohoto hlediska je jedinečným a jeho filozofický přínos je značný. Samozřejmě, že tímto nechci zastínit to nejdůležitější, čímž bylo jeho spojení s Bohem, které ho přivedlo ke svatosti, ale spíše podtrhnout i jiné Boží dary, kterých se mu dostalo a které dokázal využít ke službě evangeliu.

První část věnujeme jeho životopisu z hlediska filozofické formace.
Karol Wojtyla se narodil ve Wadowicích nedaleko Krakova 18. května roku 1920. Po maturitě začal studovat literaturu na filozofické fakultě Jagelonské Univerzity v Krakově. Jak sám přiznal, zájem o literaturu, o slovo, ho přivedl k hlubšímu pochopení Slova, které se stalo tělem.
Od roku 1942, poté, co pocítil povolání ke kněžství, navštěvoval přednášky v tajném semináři v Krakově. Jeho filozofické vzdělání je v té době ovlivněno osobou profesora Romana Ingardena, žáka Edmunda Husserla. Jako realistický fenomenolog uvedl Wojtylu do myšlení fenomenologické školy.

Po kněžském svěcení 1. listopadu 1946 byl poslán kardinálem Sapiehou do Říma, aby tam získal doktorát v teologii. Pod vedením francouzského dominikána Reginalda Garrigou-Lagrange sepsal práci, jejímž cílem bylo zobjektivnit subjektivní zkušenost víry, jak ji popisuje svatý Jan od Kříže. Svoji disertaci Questio de fide apud S. Ioannem de Cruce (Otázka o víře podle svatého Jana od Kříže) obhájil roku 1948 na univerzitě Angelicum. Tato léta můžeme považovat za prohloubení tomistických studií a setkání se s neotomistickým myšlením.
Roku 1951 se opět pouští do studií, tentokrát filozofie, aby se připravil dávat přednášky o etice. O dva roky později předkládá na Katolické Univerzitě v Lublinu doktorskou práci s titulem Hodnocení možnosti založit katolickou etiku na základech systému Maxe Schelera. Začal přednášet morální teologii a etiku v krakovském semináři a na univerzitě v Lublinu. Tam se stává součástí okruhu profesorů spojených s lublinskou univerzitou, kteří založili takzvanou ?lublinskou školu?, která si jako cíl vytýčila antropologický přístup k realitě.
Roku 1958 byl jmenován pomocným biskupem v Krakově a roku 1964 arcibiskupem.
Během těchto let nadále pokračoval ve své činnosti jako profesor. Nočním vlakem jezdil každý týden do Lublinu, aby tam přednášel, a večer se vracel zpět do Krakova. Zúčastnil se II. Vatikánského koncilu a hodnotně přispěl k vypracování pastorační konstituce Gaudium et spes.

16. října 1978 byl zvolen papežem. Toto se stalo zlomem v jeho filozofické činnosti. Jako papež už nemohl pokračovat v publikaci dalších děl. V jeho spisech jako římského biskupa se však nachází odlesk jeho formace a myšlení. Mají ale charakter církevního učení. Mezi tyto dokumenty se řadí především encyklika Fides et Ratio z roku 1998 o vztahu mezi vírou a rozumem, prakticky celá věnovaná filozofickým otázkám. Také ve všech jeho knihách publikovaných během pontifikátu najdeme něco z Wojtylova pohledu na různé filozofické proudy anebo řešení některých filozofických problémů.

Chceme se však soustředit na vlastní filozofickou tvorbu v období před zvolením na Stolec svatého Petra. Proto necháme stranou díla literární, teologická a poetická.
Kromě dvou doktorských prací najdeme mezi nejdůležitějšími díly spis Láska a zodpovědnost, publikovaný poprvé roku 1960, a vrchol Wojtylovy myšlenkové tvořivosti Osoba a čin, zveřejněný roku 1969. Ostatní díla můžeme nazvat menšími spisy. Jedná se o četné články sepsané pro různé časopisy a filozofická sympozia.
Mezi filozofickou produkcí rozdělenou podle témat najdeme dvě kategorie spisů: antropologická a etická. Počátky filozofické tvořivosti jsou poznamenány etickou orientací našeho autora. Převažují především témata, která přímo zasahují jednání člověka: smysl života, štěstí, láska, právo a spravedlnost. Srovnání či dokonce střet s různými filozofy jako například David Hume, Immanuel Kant, Max Scheler a rozlišnými myšlenkovými proudy se ukazuje jako součást procesu vyzrávání a utvrzení vlastního pojetí filozofických problémů. Toto období vrcholí dokončením habilitační práce roku 1957. Tečkou za touto epochou je zveřejnění spisu Láska a zodpovědnost .
Rok 1961 se stává v myšlení Karola Wojtyly přeorientováním se novým směrem. Uvědomuje si nutnost solidního myšlenkového podkladu pro ustanovení systému morálky. Základní otázkou se stane: ?Proč etika?? místo dosavadního: ?Jaká etika?? Morálka totiž nemá základy ani sama v sobě ani v čistém rozumu. Wojtyla tak připravuje konstrukci své personalistické antropologie, která může dát pevný základ realistické etice. V tomto období se ukáže jeho jedinečná a jemu vlastní schopnost dialogu s autory různých filozofických směrů. Vyvrcholením je publikace Osoby a činu roku 1969. Pozdější spisy mohou být považovány jako vysvětlení a rozvoj myšlenek obsažených v tomto díle, kterým dává podklad pro vytvoření personalistické etiky. V dokončení personalistického filozofického systému mu však brání povinnosti vrchního pastýře krakovské arcidiecéze. Proto píše několik poznámek o tom, jakým způsobem by se mělo pokračovat v rozvoji této školy. Až mnohem později jsou vydány pod názvem Člověk v pólu zodpovědnosti. Předává je roku 1972 svému nástupci Prof. Tadeuszovi Styczeńovi, když opouští katedru antropologie na lublinské univerzitě. Profesor Styczeń je jedním z jeho nejnadanějších studentů a stává se opravdovým pokračovatelem Wojtylova díla.

Připravil J. Brabec

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
21.4.14 Jan Pavel II. a kapitalismus
2.4.14 Před devíti lety odešel na věčnost Jan Pavel II.
6.7.11 Benedikt XVI. shlédl výstavu o bl. Janu Pavlu II.
28.4.11 Jak vzpomíná na Jana Pavla II. jeho blízký spolupracovník, nynější papež
28.4.11 Kard. Etchegaray vzpomíná na Karola Wojtylu



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti