Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   6. 5. 2021

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Speciály

  

27.3.2006 

Pojem vědomí a svědomí - 4. část

Karol Wojtyła - filozof a myslitel

Česká sekce RV

Latinské conscientia odvozené od cum, což znamená ?s?, a scientia, tedy ?znalost, věda?, nás etymologicky přivede na stopu významu slova vědomí jako znalost něčeho, o čem si uvědomujeme, že to víme, nebo zkušenost, o které nositel ví, že je mu vlastní. Všeobecně můžeme říci, že je to schopnost zpřítomnění předmětů a nebo schopnost poznat předměty z vnějšího světa. Existují dva druhy vědomí: reprezentativní (vztahující se na vnější předměty) a reflexivní (vztahující se na sebe samého). Ve vlastním slova smyslu je vědomí čistě lidský fenomén. To znamená, že zaprvé - jednotlivý člověk je schopen představit si vnější svět, zadruhé - vědomí je podstatně stejné pro každého člověka a zatřetí - být si vědom nebo být subjektem obnáší, že existují předměty poznatelné tímto podmětem.

Dějiny filozofie považovaly vědomí za důležitý moment při procesu zobrazení a pochopení věcí. Proto vědomí hrálo svoji roli v různých teoriích poznání. Ale až Descartes ve svých Filozofických meditacích v něm začne vidět samostatné téma pro filozofii. Pro něho se stává vědomí jediným zdrojem jistoty a modelem poznání. Ztotožňuje ho s podstatou osoby, s jejím ego a činí z vědomí hlavní rozměr člověka, jeho vědomostí, jeho mysli a jeho rozumu. Na druhou stranu, David Hume pokládá vědomí za plynutí dojmů jako souhrn zkušeností bez totožnosti nositele a bez charakteru podstaty. Později je pojem vědomí podroben kritice: Nietzsche tvrdí, že vědomí má svůj původ ve společnosti a je třeba odmaskovat to, co se za ním ukrývá v podobě morálního vědomí. Marx udělá z vědomí jen pouhý odlesk ekonomických vztahů a Zikmund Freud ho považuje za plod podvědomí.

Husserl převezme tradici klasickou a Descartovu. Být si něčeho vědom znamená, že vědomí je esenciálně intencionální a že jemu vlastní je zpřítomňovat něco vždy a stále. Vědomí, které by nebylo nasměrováno k nějakému předmětu, by si protiřečilo. Popisuje úmyslnost vědomí z dvojího pohledu na čin: ve vztahu k předmětům a od nich (což odpovídá pojmům nóesis a nóema, oba jako rozměry intencionální nebo vyjevující se člověku).

V případě, že předmětem vědomí jsem já sám, toto vědomí se nazývá sebevědomí, nebo vědomí sama sebe, a pokud se vztahuje na morální hodnoty nebo povinnosti, mluvíme o morálním vědomí, tedy svědomí. Podle scholastické terminologie bylo nazýváno tzv. sinderezí, schopností uplatňování všeobecných mravních principů. Pro svatého Tomáše Akvinského zůstane význam vědomí zúžen na morální rozměr. Považuje ho za činnost lidského rozumu, který ukazuje na morální přímost mravního rozhodnutí, skutku, či jeho opominutí. Je to tedy schopnost posouzení o dobru či zlu, schopnost uskutečnění morálního úsudku a nebo také porozumění, uvědomění si bezpodmínečné mravní povinnosti, které se cítíme zavázáni. Může předcházet činu (a nebo rozhodnutí jestli jednat, či ne!) a v tomto případě cítíme pobídnutí rozumu k činění dobra. Může však následovat mravní skutek, rozhodnutí či opominutí jednání a v tomto případě spočívá v uvážení nebo úsudku rozumu nad daným činem, rozhodnutím nebo opominutím.

Na tomto místě Wojtyla poukáže na jeden rozměr vědomí (a svědomí), který scholastická filozofie neobjevila v plnosti. Ve vědomí se nám nejen jeví předmět, ale i jeho hodnota. Je to právě svědomí, které se nevztahuje na poznání předmětu, ale na poznání mravnosti skutků. Toto přivede moderní myslitele do krize, neboť se zaměří na tento rozměr svědomí a začnou ho považovat za konstitutivní složku lidské osoby. Podle Wojtyly je svědomí součástí toho, co nazýváme praktickým rozumem. Jako sebevědomí se zároveň shoduje s osobitým subjektem, který je svobodný a zodpovědný.

Ve hrubých rysech jsem se zde pokusil o nástin složitosti otázky vědomí a svědomí a různých způsobů jeho pochopení. Snad jen ještě jedna myšlenka, která nás bude provázet v příštím pořadu, a která se týká jednoho konkrétního rozměru morálního vědomí: Svědomí je považováno nejen klasickou filozofií za poslední normu mravnosti. Poslední ve smyslu nejbližší k morálnímu jednání, což obnáší i povinnost dodržovat její příkazy, které se týkají praktické činnosti. Právě proto, že se cítíme povinni poslouchat hlas svědomí, může být považováno za morální princip. Nejedná se však o povinnost subjektivní, ale objektivně založenou na společenském rozměru mravního vědomí.

Zde se naskýtá otázka: Podle čeho rozhoduje svědomí? Co je jeho měřítkem? Svoboda? Pravda? Jeho schopnost úsudku? Řídí se také nějakými normami anebo je samo vytváří? Jinými slovy: Má svědomí tvořivý charakter týkající se ustanovení norem? Je v tomto ohledu svědomí autonomní? Příště se dozvíme odpověď, kterou dal Karol Wojtyla ve svém spisu Osoba a čin.

Připravil J. Brabec

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2021 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv květen 21
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti