Vatikán.
Tak právě před rokem ohlašoval kardinál protojáhen, Jorge Arturo Medina Estévez, volbu 265 papeže. Tehdejší děkan kardinálského kolegia, Joseph Ratzinger, byl zvolen po čtyřech skrutiniích a vybral si jméno Benedikt XVI. Dosedl na Svatopetrský stolec jako 8. německý papež v historii. Dvou set tisícový zástup Římanů i cizinců, kteří sledovali s napětím tradiční signál úspěšné volby ? bílý kouř nad Sixtinskou kaplí, pak pozdravil v 18:48 hod. z loggie Vatikánské baziliky:
?Drazí bratři a sestry, po velkém papeži Janu Pavlu II., zvolili kardinálové mě, prostého a pokorného dělníka na vinici Páně. Utěšuje mě skutečnost, že Pán dokáže pracovat a jednat i s nedostatečnými nástroji. Především se ale svěřuji do vašich modliteb. V radosti Krista zmrtvýchvstalého, v důvěře v jeho trvalou pomoc, pojďme dál. Pán nám pomůže a Marie, jeho Nejsvětější Matka, bude na naší straně. Děkuji".
Od oné sváteční chvíle se Benedikt XVI. setkal s více než čtyřmi miliony osob na audiencích a liturgických slavnostech, absolvoval dvě cesty mimo Vatikán ? první do italského Bari, na zakončení Národního eucharistického kongresu, druhou do rodného Německa, na Světový den mládeže v Kolíně nad Rýnem, vydal encykliku ?Deus caritas est?, jmenoval 15 nových kardinálů. Výčet je to přesný, ale ne docela výstižný. Jak si leckdo všiml těžištěm práce Benedikta XVI. je učení, v každé homilii, v každé promluvě, při každém setkání získáváme přesnější obraz o službě papeže, který na apoštolský stolec přišel s pověstí brilantního teologa. Zkrátka papež, kterému je třeba naslouchat, shodují se i novináři v dnešních titulcích.
(job)