VaticanNews.va

   13. 8. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.7744
Poslechem z webových stránek.4827
Četbou textů na webových stránkách.7388
Poslechem i četbou.4540


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Ježíš je podaná ruka Otcova


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Generální audience 

7.6.2006 

Petrova služba je jedním z konstitutivních prvků církve

Generální audience Benedikta XVI.

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
když evangelista Jan vypráví o prvním setkání Ježíše s Šimonem, bratrem Ondřeje, zaznamenáváme jedinečnou skutečnost: Ježíš ?na něj pohleděl a řekl: Ty jsi Šimon, syn Janův; budeš se jmenovat Kéfas (což se překládá: Petr)? (Jan 1,42). Ježíš obvykle neměnil jména svých učedníků, s vyjímkou přízviska ?synové hromu?, kterým se za určitých okolností obrací na Zebedeovy syny (srov. Mk 3,17), ale dále ho už neužívá, nikdy nepřiřkl žádnému ze svých učedníků nové jméno. Učinil tak jen s Šimonem a toto jméno, přeložené do řečtiny jako Petros, se v evangeliích několikrát vrací a nakonec zatlačí původní jméno do pozadí.

Tato skutečnost získává na významu, vezme-li v potaz, že ve Starém Zákoně změna jména zpravidla předchází pověření zvláštním posláním (srov. Gn 17,5; 32,28 ad., apod.). Vskutku, na Kristovu vůli dát Petrovi zvláštní důležitost v rámci sboru apoštolů můžeme usuzovat z řady náznaků: v Kafarnaum jde Mistr bydlet do Petrova domu (Mk 1,29); když se na něj tlačí dav na břehu Genezaretského jezera, Ježíš vybírá mezi dvěma připoutanými loďkami právě Šimonovu (Lk 5,3); když Ježíš za zvláštních okolností vybírá do svého doprovodu jen tři učedníky, Petr je v této skupině vždy připomínán jako první: je tomu tak při vzkříšení Jajrovy dcery (srov. Mk 5,37; Lk 8,51), při Proměnění (srov. Mk 9,2; Mt 17,1; Lk 9,28), při agónii v Getsemanské zahradě (srov. Mk 14,33; Mt 16,37). Stejně tak se na Petra obracejí výběrčí daní v Chrámu a Mistr platí pouze za sebe a za něho (srov. Mt 17,24-27); Petrovi myje nohy při Poslední večeři jako prvnímu (srov. J 13,6) a pouze za něj se modlí, aby jeho víra neselhala a aby v ní pak mohl upevňovat ostatní učedníky (srov. Lk 22,30-31).

Toto zvláštní postavení si koneckonců uvědomuje i sám Petr: právě on často mluví jménem ostatních, žádá o vysvětlení složitých podobenství (Mt 15,15), přesného smyslu některého z přikázání (Mt 18,21) nebo formálního příslibu odměny (Mt 19,27). Často je to on, kdo vystupuje jménem všech, aby vyřešil některé rozpačité situace. Tak například když se Ježíš, zarmoucený nad nepochopením zástupu po promluvě o ?chlebu života?, ptá: ?I vy chcete odejít??, Petrova odpověď je rezolutní: ?Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života? (srov. Jan 6, 67-69). Stejně rozhodné je vyznání víry, které činí ? opět jménem všech Dvanácti - nedaleko Cesareje Filipovy. Na Ježíšův dotaz: ?A za koho mě pokládáte vy??, Petr odpovídá: ?Ty jsi Kristus, Syn živého Boha?(Mt 16,15-16). Ježíš místo odpovědi tehdy pronáší slavností prohlášení, které jednou provždy definuje Petrovu roli v Církvi: ?A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev... Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi.? (Mt 16,18-19). Trojice metafor, na něž se Ježíš odvolává, je velmi zřetelná: Petr bude skalnatým základem, na kterém spočine stavba církve; bude mít klíče Království nebeského, aby otvíral a zavíral, jak bude považovat za spravedlivé; a nakonec, bude moci svazovat a rozvazovat, totiž tak, že bude ustanovovat nebo zakazovat to, co uzná za nutné pro život Církve, která je a zůstává (církví) Kristovou. Plastické a zřetelné obrazy tak popisují to, co pozdější reflexe označí termínem ?primát jurisdikce.?

Toto výsadní postavení, které Ježíš chtěl udělit Petrovi, najdeme také po zmrtvýchvstání: Ježíš pověřuje ženy, aby podaly zprávu výslovně Petrovi, odděleně od dalších Apoštolů (srov. Mk 16,7); za ním a za Janem běží Magdaléna, aby informovala, že kámen od hrobu byl odvalen (srov. J 20,2) a Jan mu dá přednost, když spolu dorazí před prázdný hrob (srov. J 20, 4-6); Petr bude také jako první z Apoštolů svědkem zjevení Zmrtvýchvstalého (srov. Lk 24, 34; 1 Kor 15,5). Tuto jeho nesporně dominantní roli (srov. J 20,3-10) vyznačuje kontinuita mezi výsadním postavením, které měl ve skupině apoštolů a které bude mít ve společenství vznikajícím při velikonočních událostech, jak to dosvědčují Skutky apoštolů (srov. Sk 1,15-26; 2,14-40; 3,12-26; 4,8-12; 5,111.29; 8,14-17; 10; atd.). Jeho chování bylo považováno za rozhodující do té míry, že se stávalo terčem komentářů i kritik (srov. Sk 11,1-18; Gal 2,11-14). Na tzv. Jeruzalémském sněmu má Petr vedoucí úlohu (srov. Sk 15 a Gal 2,1-10) a právě proto, že vystupuje jako svědek autentické víry, i Pavel mu přizná jistý ?primát? (srov. 1 Kor 15,5; Gal 1,18; 2,7ad; atd.). Skutečnost, že řada klíčových textů vztahujících se na Petra odkazuje ke kontextu Poslední večeře, při níž Kristus uděluje Petrovi službu utvrzovat bratry (srov. Lk 22,31 ad.) ukazuje, že Církev, která vzniká z velikonoční památky slavené v eucharistii, má ve službě svěřené Petrovi jeden ze svých konstitutivních prvků.

Přeložila Johana Bronková.

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
29.9.04 Základem papežského úřadu je Kristova modlitba za Petrovu víru



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Kardinál Brandmüller: Vyhýbat se hermeneutice podezřívání

Papež: Víra nás nabádá odporovat lhostejnosti

Jen modlitba a dialog může odvrátit občanskou válku, říká arcibiskup Minska

Papež pokřtil dvě děvčátka ze Středoafrické republiky

Nebýt němými hlasateli, říká nový misijní biskup Mongolska

Nestyďme se křičet jako Petr: Pane zachraň mě!

Náš život je milostí Ducha svatého povolán stát se modlitbou

Papež: Hume byl ušlechtilá duše ve službách míru

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Papež: Užití atomovové energie k válečným cílům je nemorální

Papežský reskript o jurisdikci východních katolických patriarchů pro Arábii

 Nově na webu
Svatý otec: Uzdravit svět – 2. Víra a lidská důstojnost

Publicistika: Čeho se bát a čeho ne

Publicistika: Druhý vatikánský koncil: úskalí interpretace

Rozhovory: Kardinál Koch: Ekumena dnes potřebuje především vědět, kam chce dojít

Homilie: Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)

Archiv zpráv srpen 20
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

Starší zprávy >

Náš tip

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása