VaticanNews.va

   24. 8. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5983
Poslechem z webových stránek.3722
Četbou textů na webových stránkách.6002
Poslechem i četbou.3527


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Soud zamítl odvolání kardinála Pella

Nový Gibsonův film „Vzkříšení“ vyjde na Velikonoce

G. Weigel: Proces proti kardinálu Pellovi připomíná časy stalinismu


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Seriály

 Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma 

1.2.2003 

Lateránská bazilika - 1. část

Hlavní římská katedrála

Johana Bronková

Baziliky, chrámy a kostelíky, které viděly dnes zapomenuté i známé krále a státníky, kterými prošli světci, do kterých putovaly zástupy našich předků ze všech koutů světa ? alespoň toho, který byl v té které době známý. Do těchto mlčících a zároveň výmluvných svědků slavnějších i méně slavných dob církve vás pozveme v dnes začínajícím cyklu sobotních pořadů. První tři díly nás zavedou do Lateránské basiliky. Proč právě tam? Brzy uslyšíte.

Až do roku 1300, kdy papež Bonifác VIII. vyhlásil první Jubileum v historii křesťanstva, nestály papežské paláce v místech dnešního Vatikánu, ale v sousedství hlavní římské katedrály ? basiliky Nejsv. Salvátora, dnes nazývané San Giovanni in Laterano ? sv. Jana Lateránského. Obrovský chrám vybudoval císař Konstantin, jako ex voto ? jako díkuvzdání za vítězství nad Maxenciem. Tak vznikla bazilika zasvěcená roku 318 Kristu Spasiteli. Kolem ní během staletí vyrostl komplex budov, spojených s požadavky reprezentace, residence, obrany a administrace římské kurie, nazývaný Patriarchio. Římský biskup ? Pontifex, s celým svým dvorem se zdržoval uvnitř těchto zdí a pro slavnostní bohoslužby měl k dispozici nádhernou soukromou kapli, zachovanou až do dnešních dnů a známou pod jménem Sancta Santorum.

Bazilika i okolní paláce prošly mnoha přestavbami a stále nové ?zkrášlování? téměř zcela zakrylo původní pozdně antickou a středověkou podobu. Paláce Patriarchia byly zbořeny na konci 16. století a basilika dostala v 17. a 18. století svou dnešní, barokní podobu.

Konstantinova bazilika

Nedaleko římských hradeb, poblíž Milvijského mostu přes Tiberu se odehrála jedna z nejproslulejších bitev v dějinách:

28. října roku 312 císař Konstantin porazil oddíly svého rivala Maxencia. Tradice vypráví, že noc před bitvou spatřil Konstantin ve snu kříž s nápisem In hoc signo vices ? v tomto znamení zvítězíš. Jako výraz vděčnosti za naplněný příslib, rozhodl se Konstantin vybudovat ve městě Římě baziliku, zasvěcenou Kristu Spasiteli ? a vešel do dějin jako první křesťanský císař.

Edikt vydaný v Miláně Konstantinem roku 313 zaručoval svobodné vyznávání křesťanské víry v celém impériu. Pro stavbu velkého kostela v centru Říma však ještě čas nedozrál. Římská náměstí se pyšnila pohanskými chrámy se zástupy kněží. Božstvům se přicházeli patricijové i plebejové, kteří rovněž tvořili senát, jemuž Konstantin vrátil přední roli.

Konstantin nestál o konflikt s pohanskými patricii, proto se rozhodl postavit baziliku sice uvnitř hradeb, ale v periferní oblasti, daleko od rušných center veřejného života, ve čtvrti zahrad a vil, na Lateránu. Na místě zvoleném pro baziliku na jihovýchodní části pahorku Celia, se tehdy rozkládala zničená kasárna ? komplex vybudovaný císařem Septimiem Severem v letech 193 ? 197 AD jako sídlo tzv. equites singulares, tedy vybraná jízda, která byla osobní císařovou gardou.

Ve třicátých letech minulého století byly během průzkumu pod hlavní lodí baziliky objeveny zbytky dobře čitelné zbytky těchto kasáren severiánské éry. Rozlehlý komplex se rozkládal kolem tzv. pretorie, velitelství, ke kterému přiléhala dlouhá křídla s místnostmi pro vojáky i pro koně. V blízkosti nechyběly ani lázně.

Konstantinovo rozhodnutí postavit baziliku Krista Spasitele právě na lateránském poli podpořila i skutečnost, že severiánské kasárna obývala jízda, která zůstala věrná Maxenciovi. Vítěz od Milvijského mostu proto nechal vojenský komplex částečně srovnat se zemí a částečně konstrukce využil pro stavbu základů. Původní úroveň podlahy Konstantinovy baziliky leží asi 30 cm pod dnešní dlažbou a pouze o další metr hlouběji najdeme úroveň kasáren. Podoba baziliky vystavěné Konstantinem není dnes zcela zřejmá. Jisté je, že šlo o rozlehlou pětilodní stavbu, uzavřenou půlkrohovou absidou, kterou od zbytku chrámu oddělovala z obrysu stavby jen málo vystupující příčná loď. Sloupy oddělující lodě baziliky byly z numidského mramoru, nazývaného také Antická žluť ? díky které se stavbě dostalo přízviska basilica aurea ? zlatá bazilika ? a ze zeleného mramoru.

Císař pořídil pro první oficiální chrám města Říma také vzácnou liturgickou výbavu: prameny mluví o stříbrném ciboriu zdobeném postavami Krista a apoštolů a o sedmi stříbrných oltářích ? jejichž původní umístění není známo. Výpravné ciborium v bazilice dlouho nepobylo ? během plenění Říma roku 410 ho ukradli Alarichovi Gótové.

Z původní baziliky dnešní návštěvník už nic neuvidí. O jejích rozměrech však může získat velmi přesnou představu: barokní architekt Francesco Borromini, který dostal v polovině 17. století za úkol posoudit stav prastaré architektury a následně i její přestavbu, aby se stala reprezentativním chrámem pro jubilejní rok 1650, se totiž zachoval k tomuto cennému dědictví na tehdejší dobu velmi pietně a zcela respektoval původní rozvrh. Kde to bylo možné, skrývá proto barokní zdivo i původní konstrukce baziliky ze 4. století.

(Zajímavou fotogalerii baziliky sv. Jana Lateránského naleznete zde.)

Další články z podrubriky Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
15.2.03 Lateránská bazilika - 3. část
8.2.03 Lateránská bazilika - 2. část



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Jednání vietnamské delegace na vatikánském státním sekretariátu

Tvář Amazonie očima dlouholetého misionáře

Papež František se soukromě zúčastnil mše svaté u hrobu sv. Pia X.

Arcibiskup Gallagher: Neživit nacionalistické ani europeistické extrémismy

G. Weigel: Proces proti kardinálu Pellovi připomíná časy stalinismu

Arcibiskup Jurkovič: Pouť papeže do Japonska bude voláním po míru

Historická poutní cesta do Říma kandiduje na zařazení do fondu světového dědictví UNESCO

Polský episkopát o hrozící depravaci dětí ve školách ideologií LGBT

Papež: Víra vytváří nový způsob vztahů mezi Pánovými učedníky

Soud zamítl odvolání kardinála Pella

Papež vyzývá k revitalizaci demokracie: nepřihlížet k tomu, jak elity budují světový řád

Kard. Bassetti: Hledět na migraci z různých perspektiv

 Nově na webu
Svatý otec: O Skutcích apoštolů - »všechno měli společné« (Sk 4, 32)

Publicistika: O alternativních dějinách člověka

Publicistika: Nevinná krev vylitá na cesty světa

Rozhovory: Přípona –ismus většinou nevěstí nic dobrého

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv srpen 19
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru