Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   2. 12. 2021

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

6.4.2007 

Památka Umučení Páně - homilie O.R.Cantalamessy

Vatikán. ?U Ježíšova kříže stály jeho matky a sestra jeho matky, Marie Klefášova a Marie Magdalská.? (Jan 19, 25) Pro tentokrát necháme stranou Marii, jeho Matku. Její přítomnost na Kalvárii nepotřebuje vysvětlení. Byla to ?Jeho matka? a to vysvětluje vše; matka neopouští dítě ani odsouzené k smrti. Proč tam ale byly další ženy?
Evangelia zmiňují jména některých z nich: Marie Magdalská, Marie matka Jakuba menšího, Salome, matka Zebedeových synů, jistá Johana a Zuzana (Lk 8,3). Následovaly Ježíše z Galileje a v slzách mu stály po boku při jeho cestě na Kalvárii (Lk 23, 27-28), na Golgotě stály ?opodál? ? tedy sledovaly ho z minimální vzdálenosti, která jim byla dovolena ? a odtud ho potom také zkroušeně doprovodily k hrobu s Josefem Arimatijským (Lk 23, 55).

S jistou mužskou blahosklonností bývají nazývány ?zbožné ženy?. Jde ale o víc. Neohroženě se postavily na stranu odsouzence k smrti. Ježíš řekl: ?blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší? (Lk 7,23). Tyto ženy byly jedinými, kdo se nad ním nepohoršil.

Od jisté doby je předmětem hlubokomyslných debat otázka, kdo vlastně chtěl Ježíšovu smrt: židovští předáci, Pilát nebo tito všichni. Jedna věc je ale jistá, byli to muži a ne ženy. Žádná žena není ani nepřímo zapojena do jeho odsouzení. Dokonce jediná pohanská žena zmíněná v evangelijních popisech, žena Pilátova, se od Ježíšova odsouzení distancuje (Mt 27, 19).

***

Od počátku bylo záhadou, proč to byly právě ?zbožné ženy?, kdo první uviděly Ukřižovaného a dostaly pověření zvěstovat to apoštolům. Vždyť tak se spolehlivě činilo zmrtvýchvstání málo důvěryhodné. Svědectví ženy nemělo například u soudu žádný význam. Možná i proto nenajdeme žádnou ženu v dlouhém seznamu těch, kdo viděli Zmrtvýchvstalého u sv. Pavla (srv. 1 Kor 15, 5-8). Sami apoštolové koneckonců první považovali slova žen za ženské ?blouznění? a nevěřili jim. (Lk 24, 11).

Staří autoři se domnívali, že znají odpověď na tuto otázku. Podle básník z 6. století, Romana Melodského, viděly ženy Vzkříšeného jako první, protože Eva jako první zhřešila! (Romano il Melode, Inni, 45, 6, Roma, Edizioni Paoline 1981, s. 406). Pravá odpověď zní ale jinak: ženy byly první, kdo viděli Vzkříšneého, protože ho opustily jako poslední, když zemřel, a také po jeho smrti přišly s vonnými mastmi k jeho hrobu. (Mk 16,1).

Měli bychom se ptát proč. Proč ženy odolaly pohoršení kříže? Proč mu zůstaly nablízku, když se všechno zdálo prohrané, když ho opustili i jeho nejbližší učedníci?

Odpověď napověděl Ježíš, když řekl Šimonovi o hříšnici, která mu slzami omyla nohy: ?Milovala mnoho!? (Lk 7,47). Ženy následovaly Ježíše pro Něj samého, z vděčnosti za dobro, které od něj dostaly a nikoliv v naději na kariéru v jeho doprovodu. Nikdo jin neslíbil ?dvanáct trůnů?, ani nežádaly o místo po pravici a levici v jeho království. Jak je psáno, následovaly ho, ?aby mu sloužily? (Lk 8,3; Mt 27, 55). Po Jeho Matce Marii byly jedinými, kdo do hloubi vstřebaly ducha evangelia. Následovaly důvody srdce ? a ty je neoklamaly.

***

Přítomnost žen vedle Kříže a vedle Vzkříšeného obsahuje pro nás dnes zásadní poučení. Naše technikou ovládaná civilizace potřebuje srdce, aby v ní člověk mohl vůbec přežít, aby se úplně neodličtil. Měli bychom dávat větší prostor ?důvodům srdce?, aby se naše planeta, která se fyzicky otepluje, nepropadla z duchovního hlediska do doby ledové.

Není obtížné pochopit, proč jsme úzkostliví v rozšiřování našich poznatků a tak málo nám jde o naši schopnost milovat: poznání se automaticky převádí na moc, láska na službu. [...] A přece jedině láska vykupuje a zachraňuje, zatímco vědění a žížeň po poznání ? jsou-li osamoceny ? mohou vést k záhubě.
Čteme o tom v závěru Goethova Fausta a podobný imperativ vyslal nedávno také jeden režisér, když symbolicky nechává přitlouct hřebíky k podlaze vzácné knihy a vkládá do úst herce slova: ?Všechny knihy na světě nevyváží jediné pohlazení.? (Film ?Cento chiodi? od Ermanna Olmiho)

***

Ze všech stran se ozývá požadavek, aby žena dostala více prostoru. My nevěříme, že nás ?zachrání věčné ženství? (srv. Goethe, Faust: ?Das Ewig-Weibliche zieht uns hinan?). Každodenní zkušenost ukazuje, že žena nás může ?pozvednout vzhůru?, ale také strhnout dolů. I ona potřebuje Kristovu spásu. Jisté ale je, že vykoupená a ?osvobozená? od Něho, jak na lidské rovině tak od pradávných porobení, může přispět k záchraně naší společnosti od některých notorických zel, které ji ohrožují, jako je násilí, touhy po moci, duchovní vyprahlost, pohrdání životem...

Je ovšem třeba předejít opakování starého gnostického omylu, podle něhož žena ke své spáse musí přestat být ženou a změnit se v muže (Koptské Tomášovo evangelium, 114; Theodotovy fragmenty, 21,3). Jde o předsudek natolik zakořeněný v dnešní kultuře, že mu podlehly i ženy samé. Domnívají se, že svou důstojnost potvrdí, když přejmou mužské způsoby jednání nebo když se budou snažit umenšit rozdíl mezi pohlavími, ba prohlásit ho za produkt kultury. ?Ženou se nerodí, ale stává,? řekla jedna z jejich významných reprezentantek (Simone de Beauvoir, Le Deuxieme Sexe, 1949).

Jak vděční musíme být oněm ?zbožným ženám?! Cestou na Kalvárii byly jejich vzlyky jediným přátelským zvukem, který doléhal k uším Spasitele. Když visel na kříži, jejich ?pohledy? byly jediné, z nichž mohl vyčíst lásku a soucit.

Byzantská liturgie poctila zbožné ženy tím, že jim zasvětila druhou neděli po Velikonocích, která nese jméno ?neděle žen přinášejících vonné masti (Mirofores).? Ježíš je rád, že se v církvi uctívají ženy, které ho milovaly a věřili v něj za jeho života. O jedné z nich ? té, která mu vylila na hlavu nádobu vonného oleje ? pronesl mimořádné proroctví potvrzené staletími: ?všude po celém světě, kde bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit na její památku o tom, co ona učinila.? (Mt 26,13).

***

Zbožné ženy nemáme ale jen obdivovat a ctít, nýbrž také následovat. Sv. Lev Veliký říká, že ?Kristovo utrpení pokračuje až do konce věků? (Lev Veliký, Sermo 70,5, PL 54, 383) a Pascal napsal, že ?Kristus bude v agónii až do konce světa? (B. Pascal, Myšlenky, č. 553). Utrpení pokračuje v údech Kristova těla. Následovnícemi oněch ?zbožných žen? jsou mnoné další, řeholnice i laičky, které stojí po boku chudých, nemocných Aids, vězněných, zavržených všeho druhu naší společnosti. Právě pro ně ? ať už jsou věřící nebo ne ? Kristus opakuje: ?Učinili jste to pro mne.? (Mt 25, 40).

Nejen kvůli roli, jakou měly v Pašijích, ale také díky té, jakou sehrály při vzkříšení jsou zbožné ženy vzorem křesťanských žen dneška. V Bibli najdeme na mnoha místech přikázání: ?Jdi!? nebo ?Jděte?, okamžiky vyslání ze strany Boží. Jsou to slova, kterými se obrací na Abraháma, na Mojžíše, na proroky ? a nakonec na apoštoly: ?Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.?

Žel to všechno jsou výzvy adresované mužům. Jen jediné ?jděte!? patří ženám ? totiž to, kterým se Ježíš obrátil na ženy, které přišly k hrobu pomazat jeho tělo, ráno po Vzkříšení: ?Jděte a oznamte mým bratřím, aby šli do Galileje; tam mě uvidí? (Mt 28,10) Těmito slovy je ustanovil prvními svědky vzkříšení, ?učitelkami učitelů?, jak je nazývá sv. Řehoř Antiochejský (Kázání o ženách-mirofores, 11 (PG 88, 1864 B))

***

?Tu rychle opustily hrob a se strachem a s velikou radostí běžely to oznámit jeho učedníkům? (Mt 28,8). Křesťanské ženy, přinášejte i nadále nástupcům apoštolů a nám kněžím jejich spolupracovníkům radostnou zprávu: ?Mistr žije! Vstal zmrtvých! Jde před vámi do Galileje, kamkoliv jdete! Nemějte strach.?

To byly hlavní pasáže z dnešního kázání, které při velkopátečních obřadech v bazilice sv. Petra přednesl papežský kazatel o. Raniero Cantalamessa.

Zkrácenou verzi homilie zpracovala Johana Bronková

(job)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
19.12.20 Cantalamessa: Klíč k pochopení Vtělení dává pokora
14.12.20 Cantalamessa: Naším pevným bodem je věčnost
5.12.20 Cantalamessa: Memento mori - S pandemií přišel čas znovu mluvit o smrti
30.11.20 Otec Raniero Cantalamessa – kardinál, který zůstává kapucínem
27.11.20 Adventní meditace pro římskou kurii tentokrát o “věčných pravdách” v čase pandemie



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2021 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv prosinec 21
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti