Svatý Řehoř Veliký na počátku VII. století povznesl baziliku svatého Kříže Jeruzalémského na kardinálský titulus. Pro křesťanské archeology je tato doložená událost znamením, že chrám nebyl tehdy spravován mnichy, ale podobně jako bazilika sv. Jana na Lateráně, sv. Petra, sv. Pavla a Panny Marie Větší podléhal bezprostředně papežovi, který ho spravoval prostřednictvím svých vikářů.
Ugonio Panvinio, historik z konce 16. století, popsal ve svém průvodci sedmi hlavními bazilikami Říma místo baziliky svatého Kříže mezi ostatními předními chrámy města následujícím způsobem:
?Liberiánská bazilika (tedy Santa Maria Maggiore) byla zasvěcena Narození a Vzkříšení Krista, Lateránská Nanebevstoupení, tato je zasvěcena Utrpení našeho Pána. Od dávných dob se do ní putovalo na Velký pátek a na postní neděli zvanou Laetare.?
Až do doby avignonského exilu papežů (od 1305) patřil k obřadům čtvrté postní neděle slavný ceremoniál Zlaté růže. Na Velký pátek papež procházel bos cestu z Lateránu, aby právě v bazilice svatého Kříže sloužil bohoslužbu.
Pokračujme však ve stopách proměn, které stavbu zasáhly. Vedle drobných úprav v 8. století, které přinesly například nový portikus, je třeba vyzvednout dílo Benedikta VII. (974 ? 983). Tento papež poslední čtvrti 10. století založil při bazilice klášter a sám je v bazilice pohřben. O tom, že to byl první klášter na tom místě nás ujišťuje epigraf na jeho náhrobku. Benediktiny vystřídaly po necelých sto letech (60. léta 11. st.) kanovníci od sv. Frediana z Luccy, kteří se napříště těšili zvláštnímu privilegiu ? vybrat ze svého středu tituláře, který pak byl potvrzen jako kardinál.
Velkým obnovitelem baziliky se stal ve 40. letech 12. století Lucius II., před volbou na Petrův stolec titulář baziliky kardinál Gerardo. Ten dal vybudovat románskou zvonici, portikus a dvůr.
Z těchto tří dnes návštěvník baziliky může dnes obdivovat už jen románskou kampanilu z roku 1144, podobnou těm, jaké mají další římské baziliky Santa Maria Nova a sv. Jana a Pavla. Zvonice byla založena na doposud pevných zbytcích římských zdí. Má osm etáží a čtyři horní jsou členěné římsami. Tři horní patra byla původně otevřena dvojitými románskými arkádami s utlým středním sloupkem.
Jako žádnému z římských kostelů, ani bazilice sv. Kříže období avignonského papežství neprospělo. Baziliku opustili dokonce i kanovníci od sv. Frediana ? chybělo jen málo a byla by se proměnila v ruinu. Nutné restaurační práce provedl papež Urban V. roku 1370 a uvedl k opuštěné bazilice kartuziány. Při chrámu sv. Kříže zůstali do roku 1541. Tehdy byly podle Michelangelova návrhu přestavěny Diokleciánovy lázně na chrám Panny Marie Andělské a při něm byla založena nová kartouza. Strážci relikvií sv. Kříže se stali lombardští cisterciáci, kteří baziliku spravují dodnes.
V renesanční době proběhla řada restauračních prací menšího významu. Během nich však došlo k významnému objevu. Jeden dobový deník popisuje, že 1. února roku 1492, v době, kdy kardinál z Mendozy nařídil nové vybílení interiéru, objevili dělníci v samém vrcholu triumfálního oblouku výklenek. Otevřeli ho a našli v něm olověnou schránku s terakotovým nápisem Titulus Crucis. Uvnitř nalezli desku, na které byl vyryt a červenou barvou zdůrazněn nápis psaný z prava do leva: ve třech řádcích nad sebou na něm v latině, řečtině a hebrejštině stálo: J(esu)s Nazarenus Re(x) Judaeorum. Relikvie uložená odedávna ve výklenku nad triumfálním obloukem upadla v zapomnění po té, co opadal a zanikl mozaikový nápis. K jejímu znovuobjevení došlo v den, kdy do Říma došla zpráva o definitivním vítězství španělského krále Ferdinanda nad Maury a dobytí Granady.
Schránka s nápisem, jehož existenci potvrzují evangelia, nesla tři pečetě. Jedna z nich patřila kardinálovi Gerardovi, pozdějšímu Luciovi II. Není jisté, zda schránku přenesl odjinud nebo zda ji pouze našel a nechal ji na svém místě.
Objev vzácné relikvie baziliku proslavil. První polovina 16. století se stala dobou jejího zvelebení. Na další pouť jejími dějinami se vydáme opět za týden.
(Baziliku svatého Kříže Jeruzalémského si můžete prohlédnout virtuálně zde.)
Další články z podrubriky Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma
odeslat článek
vytisknout článek
