VaticanNews.va

   14. 10. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6120
Poslechem z webových stránek.3783
Četbou textů na webových stránkách.6128
Poslechem i četbou.3604


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Kardinál Sarah: Kdo mne staví proti papeži, následuje ďábelskou logiku

Synoda pro Amazonii: „Ekologické hříchy“, ženatí kněží, ale také docenění celibátu

Vatikán dementuje Scalfariho šokující „citace“


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Generální audience 

29.8.2007 

sv. Řehoř Nysský (1)

Benedikt XVI. na gen.audienci, nám. sv.Petra

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
V posledních katechezích jsem mluvil o dvou velkých učitelích církve ze 4.století, sv. Basilovi a sv.Řehořovi Naziánském, biskupovi z Kapadocie v dnešním Turecku. Dnes k nim přidáme třetího, Basilova bratra, sv. Řehoře Nysského, který se projevil jako člověk meditativní povahy, s velkým sklonem k reflexi a s živou inteligencí, otevřenou ke kultuře svojí doby. V dějinách křesťanství vystupuje jako originální a hluboký myslitel.

Sv. Řehoř se narodil kolem roku 355. O jeho křesťanskou formaci dbal zvláště jeho bratr Basil, kterého sám označil za ?otce a učitele? (Ep. 13,4: SC 363,198) a jeho sestra Makrina. Vystudoval, přičemž si cenil zvláště filosofie a rétoriky. Zpočátku se věnoval vyučování a oženil se. Potom se však stejně jako jeho bratr a sestra plně oddal asketickému životu. Byl pak zvolen biskupem v Nysse a prokázal takovou pastorační horlivost, že si získal úctu celého společenství. Potom ho heretičtí protivníci obvinili z ekonomické zpronevěry a krátce na to musel svůj biskupský stolec opustit. Potom se však vítězně vrátil zpět (srov. Ep. 6: SC 363,164-170) a znovu pokračoval v boji na obranu pravé víry.

Po smrti Basila jakoby zdědil jeho duchovní odkaz a přispěl k vítězství ortodoxie. Účastnil se několika synod, snažil se urovnat spory mezi církvemi, aktivně se podílel na církevní reorganizaci a jako ?sloup ortodoxie? byl roku 381 protagonistou koncilu v Konstantinopoli, který definoval božství Ducha svatého. Zastával různé úřady z pověření císaře Theodosia, pronesl významné homilie a pohřební promluvy, a napsal mnoho teologických děl. Roku 394 se znovu účastnil synody, konané v Konstantinopoli. Datum jeho smrti není známo.

Řehoř jasně vyjádřil účel svých studií, nejvyšší účel, ke kterému směřoval svou teologickou prací, když řekl: nestrávit život v marnostech, ale nalézt světlo, které umožňuje rozlišit to, co je opravdu prospěšné (srov. In Ecclesiasten hom. 1: SC 416,106-146). Toto nejvyšší dobro, které je opravdu užitečné pro náš lidský život, našel v křesťanství, díky němuž je možné ?napodobovat božskou přirozenost? (De professione christiana: PG 46,244C). Svou pronikavou inteligencí a rozsáhlými filosofickými a teologickými znalostmi bránil křesťanskou víru proti deviacím, které popíraly božství Syna a Ducha svatého (jako Eunomius a makedoniáni) anebo snižovali dokonalé lidství Kristovo (jako Apolinarius). Komentoval Písmo svaté, přičemž se pozastavil u stvoření člověka. Ústředním tématem pro něho bylo právě stvoření. Spatřoval ve stvoření odraz Stvořitele a nalézal zde cestu k Bohu. Napsal však také významnou knihu o životě Mojžíše, kterého představuje jako člověka na cestě k Bohu: výstup na horu Sinaj se pro něj stává obrazem výstupu našeho života k životu pravému, k setkání s Bohem. Vyložil také modlitbu Páně, Otče náš, a Blahoslavenství. Ve svém ?Velkém katechetickém pojednání? (Oratio catechetica magna) podal základní směry teologie, nikoli však pro akademickou, do sebe uzavřenou teologii, ale proto, aby poskytl katechetům souřadný systém, kterého se má držet jejich výuka, jakýsi rámec, ve kterém se má pohybovat pedagogická interpretace víry.

Řehoř se vyznačuje také svou duchovní naukou. Celá jeho teologie nebyla akademickou reflexí, ale výrazem duchovního života, života prožívané víry. Od tohoto ?velkého otce mystiky? pocházejí různá pojednání ? jako De professione christiana a De perfectione christiana ? o cestě, na kterou se mají křesťané vydat, aby dosáhli pravého života, dokonalosti. Chválil zasvěcené panenství (De virginitate) a představil jeho významný vzor v životě své sestry Makriny, která pro něho byla vždycky příkladem a vůdkyní (srov. Vita Macrinae). Pronesl mnoho promluv a homilií, a napsal mnoho dopisů. Když komentoval stvoření člověka, Řehoř zdůraznil, že Bůh ?nejlepší z umělců, ztvárnil naši přirozenost takovým způsobem, aby byla schopna královského jednání?, odpovědnosti za stvoření, svěřeného nám Bohem. ?Prostřednictvím nadřazenosti duše a samotným uzpůsobením těla Bůh uspořádal věci tak, že je člověk skutečně hoden královské moci? (De hominis opificio 4: PG 44,136B). Vidíme však, jak člověk v síti hříchů, často zneužívá stvoření a pravou královskou moc nevykonává. K tomu, aby to uskutečnil, tedy k pravé odpovědnosti vůči stvoření, musí být proniknut Bohem a žít v jeho světle. Člověk je totiž odrazem oné původní krásy, kterou je Bůh: ?Všechno, co Bůh stvořil je výborné?, píše svatý biskup. A dodává: ?Dosvědčuje to vyprávění o stvoření (srov. Gn 1,31). Mezi výborné skutečnosti patří také člověk, oděný krásou dalece převyšující všechny krásy. Co jiného totiž mohlo být tak krásné jako ten, kdo se podobal čiré a nezničitelné kráse?... Byl odrazem a obrazem života věčného, opravdu krásný, ba nejkrásnější a z jeho tváře vyzařoval život? (Homilia in Canticum 12: PG 44,1020C).

Člověk byl poctěn Bohem a postaven nad každé jiné stvoření: ?Nikoli nebe bylo učiněno k obrazu Božímu, nikoli měsíc, ani slunce, ani krása hvězd, žádná jiná věc, která se jeví ve stvoření. Pouze ty (lidská duše) jsi byla učiněna k obrazu přirozenosti, která přesahuje každý intelekt, k podobě neporušitelné krásy, jako stopa pravého božství, útulek blaženého života, obraz pravého světla, jehož nazíráním se stáváš tím, čím je On, protože prostřednictvím odraženého paprsku, pocházejícího z tvojí čirosti, napodobuješ Toho, který se zračí v tobě. Nic co existuje není tak velké, aby se rovnalo tvé velikosti? (Homilia in Canticum 2: PG 44,805D). Rozjímejme tuto chválu člověka. A uvidíme také jak byl člověk degradován hříchem. A hledejme návrat k původní velikosti: pouze je-li přítomen Bůh, dostává se člověku této jeho pravé velikosti.

Člověk v sobě tedy uznává odraz božského světla, očišťuje své srdce, vrací se k bytí jak bylo na počátku, k průzračnému obrazu Boha, příkladné Krásy (srov. Oratio catechetica 6: SC 453,174). Tak může člověk, který se očišťuje, vidět Boha, jako ti, co jsou čistého srdce (srov. Mt 5,8): ?Pokud úrovní svědomitého a pečlivého života očistíš škaredosti, jež se usadily v tvém srdci, rozzáří se v tobě božská krása? Rozjímáním sebe sama v sobě spatříš toho, který je touhou tvého srdce a budeš blažený? (De beatitudinibus, 6: PG 44,1272AB). Tedy omýt škaredosti, které se usadily v našem srdci a nalézt v nás samotných opět Boží světlo.

Cílem člověka je tedy nazírání Boha. Pouze v něm může nalézt vlastní nasycení. Aby alespoň částečně předznamenal tento cíl už v tomto životě, má se proto neustále snažit o duchovní život, o život v dialogu s Bohem. Jinými slovy ? a to je to nejdůležitější ponaučení, které nám dává sv.Řehoř Nysský ? plné uskutečnění člověka spočívá ve svatosti, v životě, jež je prožíván v setkání s Bohem a jež bude zářit také druhým, i tomuto světu.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Děkování není záležitost zdvořilosti či slušnosti, nýbrž víry

Papež jmenoval svého legáta na intronizaci nového japonského císaře

Papežský vyslanec v OSN: Poučení o lidské pohlavnosti je povinnost rodičů, nikoli institucí

Pět nových světců všeobecné církve

Radost ať je vaší silou, řekl papež italským kapucínům

Synoda: Církev nemůže posvěcovat ani démonizovat každou domorodou praktiku

Polští biskupové chtějí zahájit beatifikační proces Karola a Emilie Wojtylových

Otec Lufti: Sýrie na pokraji nového dramatu

Synoda o Amazonii: Obchod s narkotiky, evangelizace a inkulturace

Kardinál Sarah: Kdo mne staví proti papeži, následuje ďábelskou logiku

Vatikán dementuje Scalfariho šokující „citace“

Zemřel brazilský kardinál Fernandes de Araújo

 Nově na webu
Svatý otec: Víra přibývá rozdáváním a roste rizikem

Publicistika: Naplňovat proroctví

Publicistika: Fungující zákony a mediální lynč

Rozhovory: Přípona –ismus většinou nevěstí nic dobrého

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv říjen 19
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru