VaticanNews.va

   17. 9. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6051
Poslechem z webových stránek.3753
Četbou textů na webových stránkách.6063
Poslechem i četbou.3563


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Papež František o kritikách na jeho osobu

Zemřel otec Josef Koláček SJ

Cílem zednářství je likvidace křesťanské víry a morálky, říká bývalý zednář


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

2.9.2007 

Pokora je úkonem odvahy a vítězstvím lásky nad sobectvím

Homilie Benedikta XVI. z nedělní mše sv. v Loretu

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
drazí mladí přátelé!
Po této noční vigilii se naše loretánské setkání končí u oltáře slavnostní eucharistickou liturgií. Znovu vás všechny co nejsrdečněji zdravím, zvláště biskupy. Děkuji arcibiskupovi Angelo Bagnascovi, který mi před chvílí tlumočil vaše pocity. Zdravím arcibiskupa Loreta, jenž nás zde srdečně a starostlivě přijal. Zdravím kněze, řeholníky, řeholnice a všechny, co se podíleli na přípravě této významné manifestace víry. Zdravím ctěné, občanské i vojenské autority, zejména místopředsedu italské vlády pana Francesca Rutelliho.

Toto je vskutku den milosti! Čtení, která jsme před chvílí vyslechli, nám pomohou pochopit, jak veliké věci učinil Pán, že nám dal setkat se tady v Loretu v takovém počtu a v tak radostné a sváteční atmosféře modlitby. Na tomto našem setkání nedaleko svatyně Nejsvětější Panny se v určitém smyslu naplňují slova z listu Židům: ?Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha?. Slavením eucharistie ve stínu Svatého domu i my přistupujeme ?k obci prvorozenců, kteří jsou zapsáni v nebi?. Můžeme tak okusit předchuť radosti z toho, že přistupujeme ?k soudci, Bohu všech, k duším spravedlivých, kteří už dosáhli cíle?. Spolu s Marií, Matkou Vykupitele a Matkou naší jdeme vstříc především ?prostředníku Nové Smlouvy?, našemu Pánu Ježíši Kristu (srov. Žid 12,22-24). Nebeský otec, který mnohokrát a mnoha způsoby mluvil k lidem, chtěl v plnosti časů uzavřít s lidmi novou, definitivní a neodvolatelnou smlouvu a zpečetit ji krví svého Jednorozeného Syna, zabitého a zmrtvýchvstalého pro spásu celého lidstva. Ježíš Kristus, Bůh, který se stal člověkem, přijal z Marie naše tělo, účastnil se našeho života a chtěl sdílet naše dějiny. Bůh, aby uskutečnil svou Smlouvu, hledal mladé srdce a nalezl je v Marii, ?mladé ženě?.

I dnes Bůh hledá srdce mladých, hledá mladé lidi s velkým srdcem, schopné dát Mu prostor ve svém životě a stát se protagonisty Nové Smlouvy. K přijetí přitažlivé nabídky, jakou je ta, kterou nám činí Ježíš; k uzavření Smlouvy s Ním, je zapotřebí být cele mladí, schopní nechat se oslovit jeho novostí a vykročit s Ním na nové cesty. Ježíš má mladé lidi v oblibě, jak to dobře ukazuje dialog s bohatým mladíkem (srov. Mt 19,16-22; Mk 10,17-22); respektuje jejich svobodu, ale nikdy jim nepřestává nabízet nejvyšší cíle jejich života: novost evangelia a krásu svatého jednání. Církev, následujíc příklad svého Pána, se i nadále vyznačuje stejnou pozorností. Proto na vás, drazí mladí, hledí s nezměrnou sympatií, je vám nablízku ve chvílích radosti i slavení, zkoušek i rozpaků; podporuje vás dary svátostné milosti a provází vás při rozlišování vašeho povolání. Drazí mladí, nechte se vtáhnout do nového života, který vyvěrá ze setkání s Kristem, a budete s to být apoštoly jeho pokoje ve vašich rodinách, mezi vašimi přáteli, uvnitř vašich církevních společenství a v různých prostředích, ve kterých žijete a působíte.

Co však činí opravdu ?mladým? v evangelním smyslu? Toto naše setkání, které se koná ve stínu mariánské svatyně, nás vybízí hledět na Madonu. Ptáme se tedy: Jak žila své mládí Maria? Jak to, že se v ní nemožné stalo možným? Vyjevuje to ona sama ve chvalozpěvu Magnificat: Bůh ?shlédl na svou nepatrnou služebnici? (Lk 1,48a). Mariina pokora je tím, co na ní Bůh oceňuje více než co jiného. A právě o pokoře mluví další dvě čtení dnešní liturgie. Není to snad šťastná náhoda, že je nám toto poselství podáno právě tady v Loretu? Tady se naše myšlení přirozeně obrací ke Svatému Nazaretskému domku, jenž je svatyní pokory: pokory Boha, který se stal tělem a pokory Marie, která jej přijala do svého lůna; pokory Stvořitele a pokory stvoření. Z tohoto setkání pokor se zrodil Ježíš, Syn Boží a Syn člověka. ?Čím jsi větší, tím víc se pokořuj, a před Pánem nalezneš milost. Neboť veliká je moc Pána?, říká nám úryvek ze Sirachovce (3,18). A Ježíš v Evangeliu, po podobenství o pozvaných na hostinu, uzavírá: ?Každý kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje bude povýšen? (Lk 14,11). Tato perspektiva, naznačená Písmem, se dnes v rámci kultury a vnímavosti současného člověka ukazuje více než kdy předtím jako provokující. Pokora je vnímána jako rezignace, poraženectví. Pokorný je někdo, kdo nemá světu co říci. Avšak právě toto je mistrovská cesta. Nejen proto, že pokora je velká lidská ctnost, ale na prvním místě proto, že reprezentuje způsob jednání Boha samého. Je to cesta zvolená Kristem, prostředníkem Nové Smlouvy, který ?byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži? (Flp 2,8).

Drazí mladí, zdá se mi, že v tomto Božím slovu o pokoře vychází najevo důležité a jako nikdy předtím aktuální poselství pro vás, kteří chcete následovat Krista a být součástí jeho Církve. To poselství říká: nechoďte cestou pýchy, nýbrž pokory. Jděte proti proudu: neposlouchejte zištné a svůdné hlasy, které dnes z mnoha stran propagují modely života, poplatné aroganci a násilí, zpupnosti a úspěchu za každou cenu, zdání a vlastnění na úkor bytí. Kolik poselství, jež k vám přicházejí zejména prostřednictvím médií, je adresováno právě vám! Buďte bdělí! Buďte kritičtí! Nenechte se strhnout touto vlnou působivého přemlouvání. Nemějte strach, drazí přátelé, preferovat ?alternativní? cesty, jež indikuje pravá láska: střízlivý a solidní životní styl; upřímné, citlivé a čisté vztahy; poctivé nasazení ve studiu i v práci; hluboký zájem o obecné blaho. Nemějte strach jevit se odlišnými a být kritizovanými za to, co se může jevit jako zpozdilé a nemódní: vaši vrstevníci, ale i dospělí, a zejména ti, kteří se zdají být nejvíce vzdáleni mentalitě a hodnotám Evangelia, mají hluboce zapotřebí vidět někoho, kdo se odvažuje žít podle plnosti lidství, zjeveného Ježíšem Kristem.

Cesta pokory, drazí mladí, proto není cestou rezignace, ale odvahy. Není to výsledek porážky, ale vítězství lásky nad sobectvím a milosti nad hříchem. Následováním Krista a napodobováním Marie musíme mít odvahu k pokoře, musíme se pokorně svěřit Pánu, protože jenom tak budeme moci být chápavými nástroji v jeho rukou, a dovolíme Mu učinit s námi veliké věci. Veliké divy Pán učinil v Marii a ve Svatých! Myslím na příklad Františka z Assisi a Kateřiny Sienské, patronů Itálie. Myslím také na skvělou mládež jako svatá Gemma Galgani, svatý Gabriel od Bolestné Matky, sv. Alois Gonzaga, svatý Dominik Savio, svatá Maria Goretti, jež se narodila nedaleko odtud, blahoslavení Piergiorgio Frassati a Alberto Marvelli. A myslím také na mnohé chlapce a děvčata, kteří patří k zástupu ?anonymních? svatých, ale kteří nejsou anonymní před Bohem. Pro Něho je každá jednotlivá osoba jedinečná, má své jméno a svou tvář. Vy víte, že všichni jsme povoláni k tomu, abychom byli svatými!

Jak vidíte, drazí mladí, pokora, které nás učí Pán a kterou dosvědčují svatí, každý podle originality vlastního povolání, je všechno jiné než poraženecký přístup k životu. Hleďme především na Marii: na její školu. Stejně jako ona můžeme i my učinit zkušenost onoho ano daného lidstvu Bohem, z něhož plynou všechna ano našeho života. Pravda, mnohé a velké jsou výzvy, kterým musíte čelit. První z nich však na vždy zůstane následovat Krista do všech důsledků, bez výhrad a kompromisů. A následovat Krista, znamená cítit se živou součástí jeho těla, kterým je Církev. Nelze se nazývat Kristovými učedníky a přitom nemilovat a nenásledovat jeho Církev. Církev je naše rodina, v níž nám láska k Pánu a k bratřím, zejména v účasti na Eucharistii, dává zakusit radost z toho, že může již nyní okoušet budoucí život, který bude naprosto osvícen Láskou. Naše každodenní závazky ať jsou žity tady na zemi tak, jako bychom byli již nahoře. Cítit se církví je proto povoláním ke svatosti pro všechny: je to každodenní závazek budovat společenství a jednotu přemáháním každého odporu a každého nepochopení. V Církvi se učíme milovat výchovou k nezištnému přijímání bližního, starostlivé pozornosti vůči těm, kteří jsou v těžkostech, chudým a posledním. Zásadní motivací, která sjednocuje věřící v Krista, není úspěch, ale dobro, dobro, které je tím autentičtější, čím více je sdílené, a které v první řadě nespočívá v tom něco vlastnit a mít moc, ale být. Tak se buduje Boží město s lidmi, město, které zároveň vyrůstá ze země a sestupuje z Nebe, protože se rozvíjí v setkání a spolupráci mezi lidmi a Bohem (srov. Zjev 21,1-3).

Následovat Krista, drazí mladí, kromě toho obnáší úsilí přispět k budování spravedlivější a solidárnější společnosti, kde se mohou všichni těšit pozemskými dobry. Vím, že mnozí z vás velkodušně dosvědčují vlastní víru v různých sociálních prostředích: prací ve volontariátu, prací ve prospěch obecného dobra, pokoje a spravedlnosti v každém společenství. Jedna z oblastí, v nichž se potřeba jednat jeví naléhavou, je zajisté ochrana stvoření. Novým generacím je svěřena budoucnost planety, v níž jsou patrná znamení vývoje, který ne vždy dovede zachovávat jemnou rovnováhu přírody. Dříve než bude pozdě, je třeba přijmout odvážné kroky, které dokáží obnovit mocnou smlouvu mezi člověkem a zemí. Je zapotřebí rozhodného ano k ochraně stvoření a mocného úsilí k obrácení oněch tendencí, které hrozí vést k situacím nevratné degradace. Proto jsem ocenil iniciativu italské Církve prosazovat vnímavost k problematice ochrany stvoření ustanovením Národního dne ochrany stvoření, který připadá na 1.září. Tento rok je pozornost upřena především na vodu, drahocenné dobro, které ? pokud nebude vyváženě a pokojně sdíleno ? stane se, bohužel, důvodem závažného napětí a ostrých konfliktů.

Drazí mladí přátelé, po vyslechnutí vašich reflexí ze včerejšího večera a této noci a za doprovodu Božího Slova chtěl jsem vám nyní svěřit toto své zamyšlení, které je míněno jako otcovské povzbuzení k následování Krista, abychom byli svědky jeho naděje a jeho lásky. Já vám budu i nadále nablízku modlitbou a srdcem, abyste pokračovali s nadšením na cestě Agory, této speciální tříleté pouti naslouchání, dialogu a poslání. Tímto nádherným setkáním končím dnes její první rok a nemohu vás nevyzvat k tomu, abyste již nyní hleděli k velkému setkání Světového dne mládeže, které se bude konat v červenci příštího roku v Sydney. Zvu vás k přípravě na tuto velkou manifestaci mladé víry rozjímáním Poselství, které prohlubuje téma Ducha svatého, abychom společně žili nové jaro Ducha. Očekávám vás tedy v hojném počtu také v Austrálii na závěr druhého roku vaší Agory. Obraťme nyní znovu své zraky k Marii, vzoru pokory a odvahy. Pomoz nám, Nazaretská Panno, být chápavými k dílu Ducha svatého jako jsi byla ty; pomoz nám stávat se stále více svatými, učedníky zamilovanými do tvého Syna Ježíše; podpoř a provázej tyto mladé lidi, aby byli radostnými a neúnavnými misionáři Evangelia mezi svými vrstevníky ve všech končinách Itálie. Amen!

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
14.6.19 Římský biskup se vypraví do kraje sv. Kamily Battisty Varano
25.4.18 Římský biskup zve k ekumenické modlitbě za Blízký východ
9.3.18 Petrův nástupce navštíví pobaltské republiky
22.6.17 Probíhají přípravy na papežovu cestu do Kolumbie
13.5.16 Program apoštolské cesty do Arménie



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Soucit je jazykem Boha

Blahoslavená Benedetta Bianchi Porro, žijící kříž

František přijal konstantinopolského patriarchu Bartoloměje

Probíhá přípravný seminář ke světovému setkání o výchově

Jmenován stálý pozorovatel Organizace amerických států

Papež: Za politiky je třeba se modlit a nikoli jim spílat

Seznamujete s nefalšovanou realitou, podpořil papež regionální zpravodajství

Mír spočívá na modlitbě a dialogu, píše papež komunitě Sant´Egidio

Římský biskup přijal maltského prezidenta

Blahořečen o. Richard Henkes - Beranův spoluvězeň z Dachau

Papež vyzval italské dráhy k etickému přístupu k cestujícím

Papež František požehnal ikonu a růžence pro Sýrii

 Nově na webu
Svatý otec: Bůh zachraňuje nabídkou, nikoli nařízením

Publicistika: Otec Koláček zprostředkovával pocit spojení se srdcem katolické církve

Publicistika: Bez průtahů a zbytečných řečí

Rozhovory: Přípona –ismus většinou nevěstí nic dobrého

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv září 19
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30      

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru