Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   1. 12. 2021

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

11.11.2007 

Apostata od ateismu

Jak nejslavnější ateista světa změnil názor

Josef Koláček

To je titul nové knihy, trháku, který recenzuje ?New York Times? třiceti tisíci úhozy. Autor eseje Roy Abraham Varghese, vypráví o apostasii Anthony Flewa , bosse moderního ateismu, který před pěti léty oznámil svou konverzi k jedné formě náboženského racionalismu. Přítel a žák Bertranda Russela, ?legenda filozofického ateismu? podle Time Magazine, profesor Flew strávil šedesát let, aby dokazoval, že není možno věřit a že je to neužitečné. Případ Anthony Flewa znovu podnítil polemiku, která už celé měsíce probíhá v anglosaském tisku zásluhou nové vlny ateistické literatury; jejími praporečníky jsou Richard Dawkins, Daniel Dennett, Christopher Hitschens a Martin Amis. Mezi největšími žijícími historiky je Paul Johnson sžíravým kritikem britského relativismu. Nedávno hájil Flewa před obviněním, že ?prostě zblbnul, když konvertoval?. Autor proslulých děl ?Dějiny židovského národa?, ?Dějiny křesťanství? , úchvatných ?Intelektuálové? a monumentálních ?Zrození moderní doby?, bývalý ředitel New Statesman, který byl loni vyznamenán v Bílém domě medailí svobody, nejvyšší poctou USA jakou může dostat civilista, vypráví o svém vztahu k náboženství a hájí jeho veřejnou a historickou funkci.

Paul Johnson, je hlavním žalobcem ?chattering classes? klábosící kasty blahobytných, samolibých kultuních levičáků a neúprosně pranýřuje jejich pokrytectví. ?Jsou dva důvody tohoto protináboženského boomu, který v anglosaském světě proděláváme. Na jedné straně je nesmírné nadšení intelektuální elity pro Darwinovu vývojovou teorii. Chtěli by, aby Darwin prohlásil, co nikdy neřekl, že evoluce je synonymem ateismu. Biolog Dawkins je pouze jedním z vinníků tohoto klimatu intelektuální indoktrinace. Je to táž situace, jaká existovala v Sovětském svazu; tvrdě censurují každý odlišný názor. Tito intelektuálové a akademici zneužívají Darwina, aby dělali kariéru a šířili ateismus. Moje starobylá univerzita Oxford byla založena mnichy a teology před devíti stoletími a nedávno byla definována jako ?bašta ztracených případů?. Dnes, kdo se přizná ke křesťanské víře, má mizivé možnosti udělat na této univerzitě kariéru. Náboženství se stalo v univerzitním životě handikapem. Počet studentů náboženských věd ve Velké Britanii klesá.

Ve ?Spectatoru? Johnson obvinil Dawkinse, že je náčelníkem bandy ?ajatoláhů darwinismu?. ?Ateismus je vždy osobní záležitostí, Darwin přestal věřit po předčasné smrti dcerky. Druhým důvodem jeho oživení je dopad sebevražedné islámské kultury, lidské bomby, sebevražedné ?mučednictví?. Obálka poslední Dawkinsovy knihy ukazuje Twin Towers s nápisem ?Představ si, že by nebyl žádný bůh?. Od zemětřesení v Lisabonu po objevy zkamenělin, jež přeházely biblickou chronologii, bylo na západě vždycky ateistické hnutí. ?Po první světové válce byl jeho motorem freudismus. Nositelem současné propagandy proti Bohu je svět západních intelektuálů. Mám rád agnostiky, kteří tvrdí ?nemohu vědět, jestli...? Mám velkou úctu k tomuto filozofickému postoji. Ale myslím si, že ateismus je cizí lidskému životu a že neodarwinismus je velmi nebezpečný postoj. Dawkins ve své knize ?The God Delusion? zastává, že víra v Boha je překážkou pro vědu a jeden z jeho kolegů z Oxfordu řekl v BBC že ?náboženství je slepá ulička rozumu?. Otázka, zda je pojem Boha slučitelný s existencí zla, je pradávná, už ji položil Platon a stoikové, první křesťanští filozofové a později Tomáš Akvinský. Idea, že Bůh dopouští ukrutnosti, je lepší alternativa, než připustit, že všechna bolest, která je ve světě, je nesmyslná, že existence lidské rasy s jejími rozkošemi, dramaty a utrpeními je bezvýznamná náhoda a že bude pokračovat až do konce, kdy ji jiná náhoda úplně vyhladí. Pravdou je, že jsme všichni trochu Jekyll a trochu Hyde, napůl svatí, napůl bestie. Velkou silou křesťanství je, že trvá na tom, že je člověk stvořen k Božímu obrazu a přijímá, že s jeho rozmnožováním souvisí radikální vada. Od pradávna se obraz Boha zrcadlí v lidské tváři jako v pokřiveném zrcadle? .

Johnson jako historik odsoudil dědictví osvícenství v jeho jakobínské a totalitární formě jako průkopníka mučení křesťanů ve 20.století, jak tomu bylo během španělské občanské války. V polovině 19. století došlo ke spojení dvou jevů, z nichž oba byly plodem osvícenského racionalismu. Z jedné strany pokus ?zlepšit? zdraví obyvatelstva pomocí hygienických opatření, očkováním, zdravou výživou a účinnější lékařskou péčí. Z druhé strany studie Darwina, jenž vysvětloval vývoj života a dokazoval zákon přežití nejpřizpůsobivějších druhů. Toto spojení vytvořilo eugenetickou vědu, z mnoha aspektů analogickou oné snaze zdokonalit lidstvo na morální a intelektuální úrovni, což byl osudný omyl francouzské revoluce. Jejím vzorovým představitelem byl Robespierre, první intelektuál, který dohnal dokrtinu o nadřazenosti idejí nad lidmi až do toho bodu, že ve jménu Rozumu posílal pod ghilotinu tisíce nevinných. Eugenetika se prosadila mezi léty 1870 a počátkem druhé světové války. Aby se dosáhlo cíle teoreticky dokonalých lidí, bylo třeba likvidovat každou mentálně nevhodnou osobu, od zločinců až po duševně zaostalé. Teprve tehdy, až byla tato doktrina prezentována v extrémní fomě Hitlerem, ukázalo se jasně, jak je zvrácená a eugenetika skončila pod troskami Auschwitz.

Zlo spáchané v naší době nemá sobě rovného. Více než 150 milionů lidí bylo v minulém století zabito násilím státu. Lidé se ptají, jak to může Bůh připustit? Jak může existovat Bůh v tomto království anarchie? Je nepopiratelné, že dvě největší tyranie století, nacistický Reich a komunistický Sovětský svaz, byly vybudovány bez Boha. Moderní pohanství v prvním případě a ateistický materialismus ve druhém. Ve 20. století se zaznamenává, že hlavní příčina hrůz vyplývá z faktu, že velkou materiální moc získali lidé, kteří se nebáli Boha. Lenin, který věnoval svůj život násilí a vybudoval Sovětský svaz ke svému obrazu, nenáviděl křestanství. 13. ledna 1913 napsal Maximu Gorkému: ?Nemůže být nic ohavnějšího než náboženství?. Koncentráky a gulag byly ovocem odkřesťanštění světa. Kdyby žil Voltaire, pochybuji že by si ještě myslel, že ?náboženství je nepřítelem člověka?. Podle Johnsona ?bojovní ateisté nechápou, že hlavním rysem náboženského oživení Ameriky je znovu potvrzení její úlohy být útočištěm utlačovaných. V 19. století přijala 4 miliony utlačovaných irských katolíků, dva miliony ruských židů a Rumunů a miliony křesťanů ze Střední a Jižní Evropy. Johnson si proto myslí ? věnuje tomu dokonce velmi krásnou ?Historii Ameriky? ? že ?americký experiment je nejlepší naděje pro lidskou rasu?.

?Josefa Ratzingera mám velmi rád, říká Johnson s neskrývaným obdivem, ?je to velký univerzitní profesor, napsal a řekl úchvatné věci. Souhlasím s ním, když tvrdí, že rozum se neopírá sám o sebe, že potřebuje transcendentní oporu. Ale všechny síly moderní společnosti jsou proti němu. Papež dokázal, že rozum má svůj duchovní rozměr jako představivost, která je pro mne nejdůležitějším lidským rysem. Právě imaginace nás přesvědčuje, že jsme stvořeni k Božímu obrazu. Ve své mimořádné řeči v Řeznu Ratzinger vysvětlil, že tvůrčí lidská představivost je v souladu s náboženským rozměrem lidské existence. Jsem na něj vnímavý. Byl jsem vychován řeholnicemi a jezuity. Nebudu moci nikdy žít v kraji bez kostelů. Zde v Anglii je venkov plný středověkých věží. Nikdy bych nežil na místě, kde by chyběly tyto špice, které ukazují k nebi. A jsem si jist, že vlnu ateismu by lidstvo dlouho nepřežilo. Thomas Hobbes napsal, že ?peklo je pravda, žitá příliš pozdě?. Vybavuji si také slova teologa Karl Rahnera: ?Kdyby byl Bůh vykořeněn z lidské mysli, přestali bychom být lidští a stali bychom se zvířaty. A bylo by úděsné dívat se na náš osud?. Studium dějin je mocný protilék proti této současné domýšlivosti. Pro miliony osob, především ve vyspělejších národech, přestalo náboženství hrát roli v jejich životě. Ta prázdnota byl zaplněna fašismem, nacismem, komunismem humanistickým utopismem, eugenetikou, zdravotnickou politikou, ideologií sexuální bezuzdnosti, rasismem a politikou životního prostředí. Avšak pro nemenší počet milionů lidí, pro drtivou většinu lidské rasy si náboženství v jejich životě drží svůj vitální rozměr. Ekologická panika naší doby je jiným příkladem toho, jak úpadek náboženského podnětu byl nahrazen světskými kopiemi, které jsou přinejmenším iracionální a ničivé.

Johnson končí historkou: ?Jednou Nancy Milford vytýkala Evelyn Waughovi jeho podlé jednání: ?Jak můžeš svou víru v Boha smířit s takovýmto jednáním?? Waugh jí odpověděl celý zachmuřený: ?Kdybych neměl katolickou víru, nebyl bych ani lidskou bytostí?.

?Nechci věřit v umění bez Narození, Ukřižování, bez světců a andělů, v hudbu, jež ani nehlesne o nesmrtelnosti?, končí Johnson.



Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2021 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv prosinec 21
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti