Vatikán.
Ve Vatikánu konají po 70 letech tento týden svou vůbec první kanonickou návštěvu
ad limina apostolorum řecko-katoličtí biskupové Ukrajiny. Svatý otec dnes přijal skupinu osmi představitelů nejpočetnější katolické církve východního obřadu. Byl mezi nimi také Kyjevsko-Haličský arcibiskup kard. Lubomyr Husar, který Vatikánskému rozhlasu řekl:
?Je to pro nás důležité už jenom proto, že je to poprvé po 70 letech, kdy můžeme společně s římským biskupem prožívat toto setkání naší církve a chceme se po dlouhých letech pronásledování vrátit k normálnímu životu. Tento čas jakéhosi zpytování stavu naší církve je pro nás významný a jsme rádi, že jej můžeme konat v plném společenství se Svatým otcem, římským biskupem, protože je to společenství s Kristovou církví, a katolickou církví.?
Ukrajinskou církev tvoří necelé 4 miliony věřících (3 753 tis.). Má dvě arcieparchie, kyjevskou a lvovskou. Do Kyjevské metropolitní arcieparchie patří tři arcibiskupské exarcháty a do lvovské řeckokatolické arcidiecéze patří sedm diecézí čili eparchií, jak nazývá tyto územní celky církevní správy Kodex kanonického práva východních církví. Autonomní statut má pak eparchie Mukačevská, která je formální církví sui iuris. Vyšší arcibiskupství Kyjevsko-Haličské vzniklo tzv. Brestskou unií roku 1596, zatímco Mukačevská eparchie má svůj původ v unii, která byla o půl století později uzavřena v Užhorodě. Řecko-katolická církev na Ukrajině má své struktury také v jiných zemích: v Polsku, západní Evropě, severní i jižní Americe. Katolická církev východního obřadu byla roku 1946 sovětskou vládou zrušena a působila v konspirativních podmínkách. K její obnově došlo teprve roku 1989. Nyní má více než 3000 (3317) farností, skoro 80 (79) klášterů, v nichž žije více než tisíc řeholníků a řeholnic (1168). Kněžskou službou zde vykonává bezmála 2000 kněží (1872).
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
