Rádio Vaticana

Vatikán. Benedikt XVI. dnes přijal ve zvláštní audienci členy Kongregace pro nauku víry na závěr jejího pravidelného plenárního zasedání. Petrův nástupce ve své promluvě poukázal na souvislost mezi dvěma dokumenty této Kongregace, které byly v médiích nejvíce diskutovány a souvisely s ekumenismem a evangelizací (O některých aspektech nauky o církvi a O některých aspektech evangelizace). Kromě toho papež věnoval pozornost také ?svízelným a komplikovaným problémům bioetiky?. Plenární zasedání Kongregace, která ? jak řekl Benedikt XVI. ? ?vykonává službu jednoty, jež je svěřena zvláštním způsobem římskému biskupovi?, se pořádá pravidelně a letos se ho účastnilo 64 osob za předsednictví jejího prefekta kardinála Williama Levady.

Benedikt XVI. ve své promluvě vyzdvihl dva ?důležité? dokumenty, publikované Kongregací v loňském roce. První z nich nesl název Odpovědi na otázky o některých aspektech nauky o církvi. Tento dokument, řekl Svatý otec, opětovně předkládá správné jazykové použití jistých základních věroučných vyjádření, kterým hrozí nepochopení, a upozorňuje za tím účelem na dosud trvající rozdíl mezi jednotlivými křesťanskými vyznáními s ohledem na chápání bytí Církve ve vlastním teologickém smyslu.

?Autentickému ekumenickému hnutí to nebude na překážku, ale poskytne mu to podnět k tomu, aby byla konfrontace ve věroučných otázkách vždycky realistická, plně si uvědomovala aspekty, které jednotlivá křesťanská vyznání dosud oddělují, ale kromě toho také radostné uznání ze společně vyznávaných pravd víry jakož i nezbytnost nepřetržité modlitby za usilovnější cestu k větší a nakonec plné jednotě všech křesťanů. Kdyby se pěstovala teologická vize, která pokládá jednotu a identitu Církve za talenty ?skryté v Kristu?, takže by v důsledku toho Církev historicky existovala jen v rozmanitých církevních konfiguracích, smiřitelných pouze v eschatologické perspektivě, nevedlo by to k ničemu jinému než ke zpomalení a nakonec paralýze ekumenismu samotného.?

Benedikt XVI. pak poukázal na důležitý teologický termín, kolem něhož se točí zmíněný dokument o některých aspektech nauky o církvi, totiž výraz ?subsistuje? (jež je v oficiálním českém překladu dokumentů 2.vatikánského koncilu tlumočen jako ?uskutečňuje se?). Koncil za pomocí tohoto termínu tvrdí, že ?Kristova Církev subsistuje (uskutečňuje se) v katolické Církvi? (Lumen gentium, 8), ale používá pak téhož termínu také v deklaraci o náboženské svobodě, kde říká, že ?jediné pravé náboženství je uskutečněno v katolické církvi? (Dignitatis humanae, 1).

?Věroučná nóta o některých aspektech evangelizace publikovaná v prosinci zdůrazňuje tváří v tvář riziku trvajícího náboženského a kulturního relativismu, že Církev v době dialogu mezi náboženstvími a kulturami se nezříká nutnosti evangelizace a misijní činnosti mezi národy, a nepřestává lidi prosit, aby přijali spásu, nabídnutou všem národům. Uznání prvků pravdy a dobroty v ostatních náboženstvích světa, jakož i serióznost jejich náboženského úsilí, jednání i duch spolupráce s nimi při obraně a prosazování důstojnosti lidské osoby a univerzálních morálních hodnot, nemohou být chápány jako omezení misijního poslání Církve, která je vázána nepřetržitě hlásat Krista jako cestu, pravdu a život.?

Benedikt XVI. dále poukázal na oblast bio-medicínských technologií.

?Církevní magisterium se zajisté nemůže a nemá vyslovovat ke každé vědecké novotě, ale má za úkol poukazovat na velké hodnoty, které jsou ve hře, a předkládat věřícím a všem lidem dobré vůle principy a eticko-mravní ukazatele v nových důležitých otázkách.?

V této souvislosti pak papež poukázal na to, že dokumentu Kongregace pro nauku víry z roku 1987 Donum vitae (O respektování lidského života a o důstojnosti plození) bylo nejprve vytýkáno, že klade překážky vědeckému pokroku, ale pozdější vývoj ukázal, že právě rozšířením technik dokumentem zapovězeného, heterologického čili mimo-tělesného oplodnění, byla prolomena bariéra chránící lidskou důstojnost, a z člověka se stal ?biologický materiál?, čímž byl zpochybněn samotný pojem důstojnosti člověka.

?Církev samozřejmě oceňuje a povzbuzuje pokrok bio-medicínských věd, které otevírají dosud neznámé terapeutické perspektivy za pomoci např. tělesných kmenových buněk anebo pokroky v oblasti terapií navracejících plodnost. Současně však cítí povinnost osvěcovat svědomí všech, aby vědecký pokrok skutečně respektoval každou lidskou bytost, jíž je třeba přiznat osobní důstojnost, protože byla stvořena k obrazu Božímu. Jinak se totiž nejedná o pokrok.?

Řekl dnes dopoledne Benedikt XVI. účastníkům plenárního zasedání Kongregace pro nauku víry.

(mig)