Řím.
Drama zmizelých dětí, tzv. desaparecidos, je tématem setkání pořádaného mezinárodním jezuitským měsíčníkem ?Popoli?. Tragické příběhy režimu nepohodlných lidí, kteří byli beze stop odstraněni známe z let občanské války v Argentině. Jak vysvětluje ředitel časopisu ?Popoli?, Stefano Femminis, stejné věci se děly také v Salvadoru.
Salvador je velmi malá země, ale v 70. letech, za Studené války, byl tak trochu hranicí mezi dvěma bloky. V této zemičce probíhala velice krutá, krvavá občanská války, během níž zmizelo ohromné množství lidí: oficiálně pět tisíc, ale některé organizace uvádějí až devět tisíc. Mezi nimi bylo také mnoho dětí. Cílem sdružení ?Pro Busqueda? je právě najít, prozkoumat a rekonstruovat osudy těchto dětí, protože často jde o mladé lidí, kteří nevědí nic o svém původu.
Kdy toto sdružení vzniklo a kolik případů se mu podařilo vyřešit?
Sdružení vzniklo v roce 1994, tedy po skončení občanské války z iniciativy jezuity, otce Jona Cortiny. Zakladatelé museli vynaložit nemalé úsilí, i proto, že museli čelit tichu mlčení, kterým byly tyto skutečnosti obestřeny. Dnes má zaregistrovaných 780 případů zmizelých dětí, z nichž 317 bylo vyřešeno. To znamená, že těmto dětem bylo umožněno najít do jisté míry kořeny. V mnoha případech bylo také možné zorganizovat setkání mezi dětmi a mladými, kteří často žijí v adoptivních rodinách s jejich původními rodinami.
Proč byly tyto děti dávány k adopci?
Občanská válka byla krvavá a lámala všechna lidská práva. Do jisté míry se však zastavovala před těmito dětmi, takže v útocích bojovníků nebo polovojenských oddílů byly zachraňovány. Obvykle se pak ocitli v sirotčinci a posléze nabídnuti k adopci. Někdy je naprosto ilegálním způsobem adoptovali bojovníci sami, v jiných případech ? častěji ? prošly adopčním mechanismem. Rodiny, které tyto děti adoptovaly, o jejich původu nevěděli nic.
- říká ředitel jezuitského měsíčníku ?Popoli?, Stefano Femminis.
(job)