Drazí bratři a sestry,
V evangeliu této neděle nacházíme dvě Ježíšova povzbuzení: na jedné straně ?nebojte se lidí? a na druhé ?bojte se? Boha (srov.
Mt 10,26.28). Jsme tedy vybídnuti zamyslet se nad rozdílem, který existuje mezi lidským strachem a bázní Boží. Strach je přirozená dimenze života. Již od nejútlejšího věku se objevují různé formy strachu, které se pak ukáží jako imaginární a rozplynou se; jiné, které se vynoří později, mají zřejmé základy v realitě. Ty je třeba překonávat lidským úsilím a důvěrou v Boha. Existuje však, zejména dnes, jedna forma hlubšího strachu, existenciálního typu, jež nezřídka vede do úzkosti; rodí se z pocitu prázdna, jež se váže k jisté kultuře, prostoupené rozsáhlým ? teoretickým i praktickým ? nihilismem.
Tváří v tvář širokému a rozmanitému panoramatu lidských strachů praví Boží slovo jasně: kdo se ?bojí? Boha ?nemá strach?. Bázeň Boží, kterou Písmo definuje jako ?počátek pravé moudrosti?, se kryje s vírou v Boha, s posvátným respektem k jeho autoritě nad životem a světem. Být ?bez bázně Boží? je totéž jako stát na jeho místě a cítit se pány dobra a zla, života a smrti. Kdo se však bojí Boha, postřehne v sobě bezpečí, které zakouší dítě v náručí své matky (srov. Žl 130,2). Kdo se bojí Boha je klidný i uprostřed bouří, protože Bůh, jak nám zjevil Ježíš, je Otcem plným milosrdenství a dobroty. Kdo jej miluje nemá strach: ?Strach nemá v lásce místo, protože dokonalá láska strach vyhání; strach počítá s trestem, a kdo má strach, není v lásce přiveden k dokonalosti? (1 Jan 4,18). Věřící se tedy ničeho neděsí, protože ví, že je v rukou Božích, ví že zlo a nerozum nemají poslední slovo, ale že jediným Pánem světa a života je Kristus, Slovo vtěleného Boha, který nás miloval až k obětování sebe samého, když zemřel na kříži pro naši spásu.
Čím více rosteme v této důvěrnosti s Bohem, proniknuté láskou, tím snadněji přemáháme každou formu strachu. V dnešním evangelním úryvku Ježíš několikrát opakuje tuto pobídku: nemít strach. Ujišťuje nás tak jako apoštoly, jako svatého Pavla, jemuž se zjevil ve vidění během noci ve zvláště obtížné situaci jeho působení: ?Neboj se ? řekl mu ? protože já jsem s tebou? (Sk 18,9). Plně ujištěn Kristovou přítomností a upokojen jeho láskou nebál se ani mučednictví. Dvoutisícileté výročí narození Apoštola národů budeme slavit zvláštním jubilejním rokem. Kéž v nás tato velká duchovní a pastorační událost probudí obnovenou důvěru v Ježíše Krista, který nás volá, abychom hlásali a dosvědčovali jeho evangelium a ničeho se nebáli. Vybízím vás proto, drazí bratři a sestry, abyste se připravili s vírou na oslavy Roku sv. Pavla, který, dá-li Pán, slavnostně zahájím příští sobotu v 18 hodin v bazilice svatého Pavla za hradbami liturgií prvních nešpor ze slavnosti svatých Petra a Pavla. Svěřme již nyní tuto velkou církevní iniciativu přímluvě svatého Pavla a Nejsvětější Panně Marii, Královně apoštolů a Matce Krista, pramene naší radosti a našeho pokoje.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
