Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   3. 5. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

19.7.2008 

Umlčet Boha znamená zradit člověka

Homilie Benedikta XVI. při mši v katedrále, Sydney

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
těší mne, že mohu v této majestátní katedrále pozdravit své bratry biskupy, kněze a jáhny, zasvěcené osoby a laiky arcidiecéze Sydney. Obzvláště zdravím seminaristy, novice a novicky: podobně jako mladí Izraelité z prvního dnešního čtení jsou i oni znamením naděje a obnovy Božího lidu. Podobně jako u mladých Izraelitů je i jejich posláním budovat pro příští generace dům Boží. Obdivujeme-li tuto skvostnou budovu, nemůžeme nepomyslet na řady kněží, řeholníků a věřících laiků, kteří každý svým způsobem přispěli k šíření církve v Austrálii. Vzpomínka patří zejména oněm rodinám emigrantů, jimž otec Jeremiah O?Flynn svěřil při odjezdu Nejsvětější svátost, tomu ?malému stádci?, kterému byl onen cenný poklad tak drahý. Předávali jej následujícím generacím, které pak vybudovaly tento obrovský svatostánek ke slávě Boží. Radujme se z jejich věrnosti a vytrvalosti a pokračujme v nesení jejich námah při šíření evangelia, k obrácení srdcí a růstu církve ve svatosti, jednotě a lásce.

Chystáme se na slavnost posvěcení nového oltáře této ctihodné katedrály. Jeho čelní reliéf nám působivě připomíná, že každý oltář je symbolem Ježíše Krista, který je přítomný ve své církvi jako kněz, oltář a oběť (srov. Velikonoční preface, V). Kristus ukřižovaný, pohřbený a zmrtvýchvstalý, navrácený k životu v Duchu a sedící po pravici Otce, se stal naším veleknězem, který se za nás navěky přimlouvá. V liturgii církve a zejména v mešní oběti, přinášené na oltářích světa, nás, členy svého mystického těla, zve, abychom sdíleli jeho sebeobětování. Volá nás jako kněžský lid nové a věčné Smlouvy, abychom v jednotě s ním přinášeli své každodenní oběti pro spásu světa.

V dnešní liturgii nám církev připomíná, že jsme i my, tak jako tento oltář, zasvěceni, ?dáni stranou?, abychom sloužili Bohu a budovali jeho království. Příliš často se však ocitáme ve světě, který by chtěl ?dát stranou? Boha. Ve jménu lidské svobody a autonomie se Boží jméno přechází mlčením, náboženství je redukováno na osobní zbožnost a víra je odstavena z veřejného fóra. Někdy může tato mentalita, jež naprosto protiřečí podstatě evangelia, zatemnit dokonce i samo naše chápání církve a jejího poslání. I my můžeme být pokoušeni redukovat život víry na záležitost pouhého cítění a oslabovat tak jeho schopnost inspirovat soudržnou vizi světa a poctivý dialog s mnoha jinými vizemi, které se jako o závod snaží získat mysl i srdce našich současníků.

Dějiny, včetně těch soudobých, nicméně dokazují, že tázání po Bohu nemůže být nikdy umlčeno. Stejně tak lhostejnost vůči náboženské dimenzi lidské existence v konečném důsledku člověka samotného poníží a oklame. Není snad právě toto poselství, které hlásá nádherná architektura této katedrály? Není snad právě toto tajemství víry, které je při každém slavení eucharistie ohlašováno od tohoto oltáře? Víra nás učí, že v Ježíši Kristu, vtěleném Slovu, pochopíme samotnou velikost našeho lidství, tajemství našeho života na zemi a vznešený úděl, který nás čeká v nebi (srov. Gaudium et spes, 24). Víra nás dále učí, že jsme Božími tvory, učiněnými k jeho obrazu a podobě, obdarovanými nezcizitelnou důstojností a povolanými k životu věčnému. Tam, kde je umenšován člověk, stává se svět, který nás obklopuje, menším, ztrácí svůj hlavní smysl a postrádá svůj cíl. Plyne z toho kultura nikoli života, ale smrti. Jak pojmenovat takovýto ?pokrok?? Naopak. Je to krok zpět, forma úpadku, která nakonec vysuší samotné prameny života jak jednotlivců, tak celé společnosti.

Víme, že nakonec ? což tak zřetelně nahlédl svatý Ignác z Loyoly ? jediným skutečným kritériem, kterým lze měřit každou lidskou skutečnost, je kříž a jeho poselství nezasloužené lásky, která triumfuje nad zlem, hříchem a smrtí a tvoří nový život a nepomíjející radost. Kříž zjevuje, že sami sebe nalezneme jedině tehdy, darujeme-li své životy, přijmeme-li lásku Boží jako zdarma daný dar a přičiníme-li se o to, aby každý muž a každá žena byli nasměrováni ke kráse této lásky a ke světlu pravdy, jež jediná dává světu spásu.

V této pravdě ? tajemství víry ? jsme byli posvěceni (srov. Jan 17,17-19) a do této pravdy jsme povoláni dorůstat s pomocí Boží milosti, v každodenní věrnosti jeho slovu a ve společenství církve, která dává život. Tato pouť zasvěcení je nicméně obtížná. Vyžaduje neustálé obrácení, obětavé umírání sobě samým, které je podmínkou plné příslušnosti k Bohu, změnu mysli a srdce, která vede k pravé svobodě a k novému rozšíření vize. Dnešní liturgie nám nabízí výmluvný symbol oné postupné duchovní proměny, k níž je každý z nás povolán. Od kropení vodou, čtení slova Božího, vzývání všech svatých až ke konsekrační modlitbě, pomazání a umytí oltáře, jeho odění do zářivé bělosti ? všechny tyto obřady nás vybízejí oživit naše vlastní křestní zasvěcení. Vybízejí nás odmítat hřích a jeho falešnou přitažlivost a stále hlouběji pít z oživujícího pramene Boží milosti.

Drazí přátelé, kéž je tato slavnost za přítomnosti Petrova nástupce momentem opětovného odevzdání se a obnovy celé církve v Austrálii! Chci se nyní na chvíli zastavit a přiznat zahanbení, které jsme všichni pocítili nad pohlavním zneužíváním nezletilých některými kněžími či řeholníky v této zemi.

Hluboce lituji bolesti a utrpení, které oběti zakusily, a jako jejich pastýř je ujišťuji, že mám na jejich utrpení účast.

Tyto hanebnosti, jež jsou vážnou zradou důvěry, musejí být jednoznačně odsouzeny. Vyvolaly velkou bolest a poškodily svědectví církve. Všechny vás žádám, abyste podpořili své biskupy, pomáhali jim a spolupracovali s nimi při potírání tohoto zla. Obětem se musí dostat soucitu a péče a ti, kdo jsou zodpovědní za tyto zločiny, musejí být pohnáni před spravedlnost. Naléhavá priorita je vytvářet bezpečné a zdravé prostředí zejména pro mládež. Během oslav Světového dne mládeže jsme vyzváni k reflexi nad velkým pokladem, který nám byl v této naší mládeži svěřen, i nad tím, kolik sil věnovala církev v této zemi její výchově a péči o ni. Církev v Austrálii nadále v duchu evangelia účinně čelí této závažné pastorační výzvě. Sjednocuji se s vámi v modlitbě za to, aby tento čas očištění přinesl uzdravení, smíření a větší věrnost morálním požadavkům evangelia.

Nyní se chci se srdečnými slovy povzbuzení obrátit zvláště k seminaristům, novicům a novickám, kteří jsou mezi námi. Drazí přátelé: s velkorysostí jste se vydali na jedinečnou cestu zasvěcení, zakořeněného ve vašem křtu, abyste odpověděli na osobní Pánovo povolání. Různými způsoby se snažíte přijmout Kristovo pozvání a následovat ho, zanechat za sebou vše, věnovat celý svůj život dosažení svatosti a sloužit svému lidu.

V dnešním evangeliu nás Pán volá, abychom ?věřili ve světlo? (srov. Jan 12,36). Tato slova mají zvláštní význam pro vás, drazí seminaristé a řeholníci. Jsou apelem na víru v pravdu Božího slova a na pevnou naději v jeho přísliby. Vybízejí nás, abychom očima víry všude kolem viděli neomylné dílo jeho milosti i v oněch temných dobách, kdy se všechno naše úsilí zdá marné. Kéž je tento oltář s výmluvným obrazem Krista, trpícího Služebníka, pro vás stálou inspirací. Jistě nastanou chvíle, kdy každý věřící učedník pocítí tíži a horko dne (srov. Mt 20,12) i boj o prorocké svědectví vydávané světu, jež se může zdát hluchým k požadavkům Božího slova. Ale nemějte strach! Věřte ve světlo! Vezměte si k srdci pravdu, kterou jsme slyšeli v dnešním druhém čtení: ?Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i navěky? (Žid 13,8). Světlo Velikonoc nadále zahání temnoty!

Pán nás volá, abychom kráčeli ve světle (srov. Jan 12,35). Každý z vás podstoupil největší a nejslavnější bitvu o to, abyste byli zasvěceni pravdě, rostli ve ctnostech, dosáhli harmonie mezi myšlením a ideály i mezi slovy a činy. Přijměte upřímně a do hloubky disciplínu a ducha programů vaší formace. Kráčejte každý den ve světle Kristově skrze věrnost v osobní i liturgické modlitbě. Syťte se rozjímáním slova inspirovaného Bohem. Církevní otcové rádi nahlíželi Písmo jako duchovní ráj, zahradu, kde můžeme svobodně kráčet s Bohem, obdivovat krásu a harmonii jeho spásonosného plánu, který tak bude přinášet plody v našem životě, v životě církve a v průběhu dějin. Modlitba a meditace slova Božího ať jsou tedy světlem, které svítí, očišťuje a vede vaše kroky po cestě, kterou vám Pán určil. Každodenní slavení eucharistie ať je středem vašeho života. V každé mši, ve které se po eucharistické modlitbě pozdvihují Tělo a Krev Páně, pozvedejte své srdce a svůj život v Kristu, s ním a pro něho v jednotě s Duchem Svatým jako láskyplnou oběť našemu Bohu Otci.

Takto se vy, drazí mladí seminaristé a řeholníci, sami stanete živými oltáři, na nichž bude zpřítomňována láskyplná oběť Krista jako inspirace a zdroj duchovního pokrmu pro ty, které potkáte. Přijetím Pánova povolání a jeho následováním v čistotě, chudobě a poslušnosti vykročíte na cestu radikálního učednictví, jež z vás učiní ?znamení odporu? (srov. Lk 2,34) pro mnohé vaše současníky. Utvářejte denně svůj život láskyplným sebedarováním samotnému Pánu v poslušnosti Otcově vůli. Takto objevíte svobodu a radost, které mohou přitáhnout druhé k oné Lásce, jež je zdrojem a dovršením každé jiné lásky. Nezapomeňte nikdy, že čistota pro království Boží znamená naprostou životní oddanost lásce, jež vás uschopní odevzdat se bez výhrad do služby Bohu, abyste byli plně nablízku bratřím a sestrám, zejména těm, kteří jsou v nouzi. Největší poklad, který sdílíte s ostatními mladými ? váš idealismus, štědrost, čas a energii ? je pravou obětí, přinášenou na Pánův oltář. Kéž jste si neustále vědomi tohoto svého nádherného charismatu, který vám dal Bůh ke své slávě a pro budování církve!

Drazí přátelé, dovolte mi skončit toto zamyšlení tím, že vaši pozornost obrátím k velkému oknu nad kůrem této katedrály. Na něm je znázorněna Madona, Královna nebes, na majestátním trůnu po boku svého božského Syna. Umělec zobrazil Marii jako novou Evu, která nabízí Kristu, novému Adamovi, jablko. Toto gesto symbolizuje převratný čin, kterým Marie obrátila neposlušnost našich prapředků; bohatý plod, který milost Boží vnesla do jejího života, a první plody onoho vykoupeného a oslaveného lidstva, které sama předešla do ráje. Prosme Marii, Pomocnici křesťanů, aby podporovala v australské církvi věrnost oné milosti, kterou ukřižovaný Pán nepřestává ?přitahovat k sobě? celé stvoření a každé lidské srdce (srov. Jan 12,32). Kéž moc Ducha Svatého posvětí věřící této země v pravdě, přinese hojné plody svatosti a spravedlnosti pro vykoupení světa a vede celé lidstvo k plnosti života kolem onoho oltáře, k němuž jsme povoláni, abychom zde ve slávě nebeské liturgie zpívali chvály Bohu navěky. Amen.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
27.7.08 Vítězství krásy
26.7.08 Světové dny mláděže zanechaly dobrý dojem
22.7.08 Světový tisk o setkání mládeže v Sydney
21.7.08 Globalizace v akci
21.7.08 Všem patří mé hluboké díky



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv květen 24
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti