Rádio Vaticana

Fatima. 1. Bohoslužba před chrámem Panny Marie Fatimské za účasti 500 tisíc věřících, papežova promluva k nemocným.
2. Setkání s pracovníky sociálních institucí.
3. Setkání s biskupskou konferencí Portugalska

ad 1. Zřejmě nejočekávanější část programu návštěvy Benedikta XVI. v Portugalsku začala v 10h tamního času. Před chrámem Panny Marie Fatimské předsedal Svatý otec eucharistické bohoslužbě ze svátku Panny Marie Fatimské a na památku 10. výročí beatifikace Hyacinty a Františka a 5 let od smrti sestry Lucie.

Slavností průvod, který uzavíral Benedikt XVI. v papamobilu, se k oltáři na podiu před kostelem vydal od kaple Zjevení. Podle údajů portugalské policie se na prostranství a v přilehlých ulicích dopolední bohoslužby účastnilo přes půl miliónu věřících. Se Svatým otcem koncelebrovalo na 1400 biskupů a kněží.

Na úvod papeže přivítal mons. António Marto, biskup diecéze Leiria-Fatima, a samozřejmě bouřlivým potleskem také všichni přítomní. Připomněl, že fatimští pasáčci se vyznačovali velkou láskou k Petrovu nástupci, a stejnou věrností, hlubokým společenstvím a modlitbami za Svatého otce se chce vyznačovat také všechen katolický lid.

?Přišel jsem do Fatimy také jako poutník se stejnými pocity jako blahoslavení František a Hyacinta a Boží služebnice Lucie, abych se Matce Boží důvěrně vyznal, že ji miluji, že církev a kněží milují Ježíše a touží zaměřit na něj svůj zrak.?

popsal v úvodu homilie důvod své pouti papež.
Motto této apoštolské cesty zní ?Spolu s tebou kráčíme v naději? a právě tématu naděje se dále věnoval:

?V Bohu tisknu k srdci všechny jeho syny a dcery, zejména ty, kteří prožívají utrpení nebo opuštěnost, a mám touhu předat jim tu velkou naději, která hoří v mém srdci a s níž je možné se zde ve Fatimě hmatatelněji setkat. Ať naše velká naděje zapustí kořeny v životě každého z vás (...). Ano! Pán, naše velká naděje, je s námi. Svou milosrdnou láskou nabízí svému lidu budoucnost, budoucnost společenství s ním.?

Boží lid má s Božím milosrdenstvím v dějinách velké zkušenosti

?Výjimečnou dcerou tohoto lidu je panenská Matka z Nazareta, která ? oděna milostí a mírně překvapená Božím řízením, které se naplnilo v jejím lůně ? se rovněž hlásí k této radosti a naději ve chvalozpěvu Magnificat: ?Můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli.? Přitom se nepovažuje za privilegovanou osobu uprostřed neplodného lidu, ale prorokuje dokonce něžnou radost z podivuhodného Božího mateřství, neboť ?jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.?

Paní ?přicházející z Nebe? jako Učitelka uvádí tři pasáčky do důvěrného poznání trojiční Lásky. Zkušenost milosti způsobila, že si v Ježíši zamilovali Boha až do té míry, že Hyacinta zvolala: ?Moc se mi líbí říkat Ježíši, že Ho miluji! Když mu to říkám častokrát, zdá se mi, že mám v hrudi oheň, ale neshořím?. A František říkal: ?Ze všeho nejvíce se mi líbilo vidět Našeho Pána v onom světle, které nám Naše Matka vložila do hrudi. Tolik Boha miluji!?

?Bratři, když slyšíme tato nevinná a hluboká mystická vyznání pasáčků, někdo by jim mohl trochu závidět to, co viděli, anebo být zklamán a rezignovat, protože neměl to štěstí, ač by velmi chtěl vidět. Těmto lidem papež říká to, co Ježíš: ?Jste na omylu, protože neznáte Písmo ani Boží moc.? Písmo nás vybízí věřit: ?Blahoslavení, kdo neviděli a přesto uvěřili.? Ale Bůh ? který mě zná lépe než já sám ? má moc přijít až k nám, zejména prostřednictvím vnitřních smyslů, takže duše se jemně dotkne realita, která je mimo smyslově vnímatelný svět a je smysly nepostižitelná. To vyžaduje vnitřní bdělost srdce, kterou většinu času nemáme kvůli silnému tlaku vnějších okolností, vjemů a starostí, které zaplňují naši duši. Ano! Bůh k nám může přijít a nabídnout se našemu vnitřnímu zraku.

Světlo v nitru pasáčků, které vychází z Boží budoucnosti, je stejné jako to, které se projevilo v plnosti času a přišlo pro všechny: Syn Boží, který se stal člověkem. To, že má moc zapálit ta nejchladnější a smutná srdce, vidíme na učednících z Emauz. Proto má naše naděje skutečný základ, opírá se o událost, která je součástí dějin a zároveň je přesahuje: je to Ježíš Nazaretský.?

Víra v Boha otevírá člověku obzor jisté naděje, která nezklame; ukazuje pevný základ, žádá, abychom se v plné důvěře svěřili do rukou Lásky, na níž stojí svět, Lásky, která ?všechno omlouvá, všemu věří, nikdy nad ničím nezoufá, všecko vydrží?.

?Ten, kdo by si myslel, že prorocké poslání Fatimy skončilo, by se mýlil. Zde znovu ožívá plán Boha, který se dotazuje lidstva již od jeho počátků: ?Kde je tvůj bratr Ábel? (?) Hlas krve tvého bratra volá ke mně ze země!? Člověk dokázal rozpoutat sérii smrtí a teroru, ale nedokáže ji přerušit... V Písmu svatém se často říká, že Bůh hledá spravedlivé, aby zachránil město lidí, a totéž činí ve Fatimě, když se Matka Boží táže: ?Chcete se darovat Bohu a snášet všechna utrpení, která na vás dopustí na odčinění hříchů, jimiž je urážen, a jako prosbu za obrácení hříšníků??

Skrze lidskou rodinu, připravenou obětovat svá nejposvátnější pouta na oltáři chamtivého egoismu nacionalistických, rasových, ideologických, skupinových a individuálních zájmů, přišla z nebe naše blahoslavená Matka, aby nabídla těm, kteří se jí svěří, že vloží do jejich srdce Lásku Boží, která plane v jejím srdci. Tehdy byli jenom tři a jejich životní příklad se rozšířil a rozmnožil, zejména při procesích putující Panny Marie, v nespočetných skupinách lidí na celém povrchu země, kteří se věnují bratrské solidaritě. Kéž těchto sedm let, které nás dělí od stého výročí zjevení, urychlí předpovídané vítězství Neposkvrněného Srdce Mariina ke slávě Nejsvětější Trojice.?

Zakončil Benedikt XVI. svou homilii.

PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE

V závěru mše svaté se pak papež vydal do severní části kolonády, aby udělil eucharistické požehnání tisícům zde shromážděných nemocných. Před tím je krátce oslovil:

?Můj bratře, má sestro, v očích Boha máš ?takovou cenu, že se On sám stal člověkem, aby mohl spolu s člověkem sou-cítit, spolu-trpět způsobem velmi reálným, totiž v těle a krvi, jak nám to podává pašijový příběh o Ježíšově umučení. Odtud vstoupil do veškerého lidského utrpení ten, kdo naplno toto utrpení sdílí a spolu ho snáší; odtud do každého utrpení proniká con-solatio, útěcha z přítomné soucitné, spolutrpící Boží lásky, a spolu s ní vychází hvězda naděje?. S touto nadějí v srdci budeš moci vyjít z tekutých písků nemoci a smrti a ocitnout se na pevné skále božské lásky. Jinými slovy: budeš moci překonat pocit zbytečnosti utrpení, které stravuje člověka v jeho nitru a vystavuje ho pocitu, že je pro druhé přítěží. Popravdě vzato však utrpení žité spolu s Ježíšem slouží ke spáse bratří.

Jak je to možné? Prameny božské moci tryskají právě z lidské slabosti. To je paradox evangelia. Proto Božský mistr namísto toho, aby vysvětloval důvody utrpení, dal přednost tomu, že každého povolal k následování: ?Vezmi svůj kříž a následuj mě?. Pojď se mnou. Podílej se svým utrpením na tomto díle spásy světa, které se uskutečňuje prostřednictvím mého utrpení, prostřednictvím mého kříže. Tak jak budeš postupně objímat kříž a duchovně se sjednotíš s mým křížem, odhalí se ti spásonosný význam utrpení. Nalezneš v utrpení vnitřní pokoj a dokonce duchovní radost.?

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. K NEMOCNÝM je ZDE

Kalich použitý při dnešní eucharistii darovali sanktuáriu portugalští nemocní k 50. výročí zdejších zjevení a je to tentýž, který použil papež Jan Pavel II. v roce 1982 při své návštěvě tohoto poutního místa. Zajímavostí také je, že kříž na oltáři kaple Zjevení je darem svatého Pia z Pietrelciny, který Pannu Marii Fatimskou choval ve zvláštní úctě.
Po skončení dopolední bohoslužby se Benedikt XVI. odebral do baziliky, aby se tu soukromě pomodlil u hrobů Hyacinty, Františka a Lucie.
Poté čekal Svatého otce oběd s portugalskými biskupy.

ad 2. Odpolední program začal ve tři čtvrtě na pět, kdy se papež odebral do kostela Nejsvětěší Trojice na Setkání s pracovníky v sociální pastoraci. Účastnili se ho členové velkých národních organizací, katolických i nekatolických, které se věnují pomoci chudým, nemocným, vězněným, migrantům, nezaměstnaným a těm, kdo ?trpí závislostmi, jež narušují jejich důstojnost svobodných lidí?. Papeže, který v rámci setkání také požehnal základní kámen ve Fatimě vznikajícího centra milosrdenství, přivítal mons. Carlos Azevedo, předseda komise pro sociální pastoraci při biskupské konferenci. Benedikt XVI. mimo jiné řekl:

?Vaši poradenskou, výchovnou nebo charitativní činnost je třeba doplňovat vytvářením programů týkajících se svobody, které pozvedají lidskou bytost při hledání univerzálního bratrství. Do této oblasti spadá naléhavé úsilí křesťanů ve prospěch obrany lidských práv s ohledem na celistvost lidské osoby v jejích rozmanitých dimenzích. Vyjadřuji hluboké uznání všem sociálním a pastoračním iniciativám, které se snaží bojovat proti sociálně-ekonomickým a kulturním mechanismům, vedoucím k interrupcím, a které mají jasně na paměti obranu života, smíření a uzdravení osob, zasažených dramatem potratů. Iniciativy, jejichž účelem je chránit základní a primární hodnoty života od jeho početí a rodinu založenou na nerozlučném manželství mezi mužem a ženou, odpovídají na některé nejzáludnější a nejnebezpečnější hrozby, kterým je dnes vystaveno společné dobro. Tyto iniciativy tvoří spolu s mnoha jinými formami angažování základní prvky budování civilizace lásky.?

Řekl účastníkům setkání Benedikt XVI. a připomněl, že diakonie lásky je ve své sociální a politické dimenzi vlastní věřícím laikům, povolaným organicky šířit společné dobro a spravedlnost a správně uzpůsobovat sociální život. A z toho také vyplývá potřeba formovat novou generaci služebných leaderů. A upozornil také, že je potřeba, aby orientace sociálních institucí, které přísluší ke katolické církvi, byla zřetelná. Pevná identita institucí je skutečnou službou, velkým užitkem těch, kterým prospívají.
Účastníci tohoto setkání přijali papežova slova bouřlivým potleskem.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. k pracovníkům sociálních institucí je ZDE

3. Posledním bodem dnešního programu návštěvy Kristova zástupce ve Fatimě bylo setkání s portugalskými biskupy. Bylo jich tam celkem 50, včetně emeritních biskupů. Diecézí je v Portugalsku 21. Benedikt XVI. mimo jiné hned v úvodu řekl:

?Papež se musí stále více otevírat tajemství kříže, objímat jej jako jedinou naději a hlavní cestu, aby získal a shromáždil v Ukřižovaném všechny své bratry a sestry v lidstvu. V poslušnosti Božímu Slovu je povolán žít nikoli sám pro sebe, ale pro přítomnost Boha ve světě. Je pro mne útěchou, s jakou rozhodností mne také vy následujete, aniž byste měli obavu o cokoli jiného než o ztrátu věčné spásy svého lidu.?

Benedikt XVI. samozřejmě neopomněl vyjádřit svoji vděčnost biskupům za organizaci jeho návštěvy, kterou ? jak řekl - směl splatit dluh vůči Panně Marii za lásku, kterou ve Fatimě předala vizionářům a poutníkům a která přináší mocné plody modlitby, jež mu pomáhají plnit jeho Petrovskou službu. Papež potom řekl:

?Po křesťanech, povolaných být zralými laiky, kteří se ztotožňují s církví a jsou solidární se složitou transformací světa, vyžaduje doba, ve které žijeme, novou misijní sílu. Autentické svědky Ježíše Krista potřebují zejména ta lidská prostředí, kde je rozsáhlejší a hlubší mlčení víry: mezi politiky, intelektuály, pracovníky v komunikaci, kteří vyznávají a prosazují monokulturní nabídku a přezírají náboženský a kontemplativní rozměr života. V těchto prostředích nechybějí věřící, kteří se stydí a přispívají tak sekularismu, jenž vytváří bariéry pro křesťanskou inspiraci. Avšak ti, kteří v těchto prostředích s odvahou obhajují silné katolické myšlení, věrné učení církve, ať i nadále dostávají, milovaní bratři, od vás povzbuzení a poučná slova, aby jako věřící laici prožívali křesťanskou svobodu.?

?Pokud totiž, jak mnozí tvrdí, není katolická víra společným jměním společnosti a často na ni ?božstva? a páni tohoto světa pohlížejí jako na záludné a zaslepené sémě, velmi obtížně se může dotknout srdcí prostřednictvím pouhých promluv nebo morálních výzev, a ještě obtížněji všeobecnými výzvami ke křesťanským hodnotám. Odvážné a ucelené odvolávání se na principy je podstatné a nezbytné. Nicméně pouhá formulace poselství nedojde až na dno lidského srdce, nedotkne se jeho svobody a nezmění život. Nadchne především setkání s věřícími osobami, které svojí vírou přitahují ke Kristově milosti, když o Něm vydávají svědectví.?

Mimořádně vřelé setkání papeže s portugalskou biskupskou konferencí se skončilo kolem půl deváté večer.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. K BISKUPŮM je ZDE

Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(RaVat)