VaticanNews.va

   14. 12. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6314
Poslechem z webových stránek.3905
Četbou textů na webových stránkách.6264
Poslechem i četbou.3679


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Maria – celá svatá, bez nejmenšího stínu samolibosti

Svatý otec: Skutky milosrdenství nepotřebují být vystavovány jako trofej

Bůh vždycky poskytuje útěchu, i když kárá


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

23.1.2011 

To sprosté slovo náboženství

Ondřej Krajtl

Jistý český senátor se nedávno v jednom rozhovoru vyjádřil, že náboženské otázky nepatří do politiky. Cituji: ?Náboženské otázky, byť by byly pro jednotlivce sebedůležitější, patří do soukromí a náboženských komunit, nikoli do politiky.?

Je to výrok podivný a nepochopitelný - ani ne tak proto, že jeho autor na základě zdůrazňování náboženských otázek vedl svou předvolební kampaň a zhusta pro ni využíval i ?náboženská shromáždění? - katolické bohoslužby. Ale představa, že lze oddělit náboženství od politiky, od veřejného života či lidských vztahů, je natolik absurdní, že působí jako z jiné planety.

Zkusme se na tuto mimozemskou hypotézu podívat nezaujatě, bez ohledu na vlastní náboženskou příslušnost a bez hodnotících znamének ?dobře? nebo ?špatně?. Co tedy současná společnost rozumí pod pojmem ?náboženství? a náboženské otázky? Nahlédnutí do internetové Wikipedie připomene, že ?náboženství je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy bohoslužebných jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství vyjadřují svůj vztah k Bohu, bytostem nebo silám, které člověka přesahují. Každé náboženství má společné rituály nebo bohoslužby, určité představy o světě a místě člověka v něm a většina náboženství vyžaduje i určitou morálku.?

Tedy: I v té nejobecnější rovině lze konstatovat, že politika do náboženského života svých občanů vstupuje a náboženství zasahuje (a musí zasahovat) do politiky, jak je patrné z uvedené definice. Fakta očividná a zřejmá i jen pro průměrného pozorovatele dění ve světě či doma. Ale jen pro jistotu (a pro případné další české politicko-náboženské odborníky): Představy o světě a místě člověka v něm (tedy náboženství) úzce souvisejí s ekonomickým systémem země, zahraniční politikou, trestním řádem. I proto se politika prakticky všech zemí Evropské unie dnes zabývá náboženskými otázkami. Nutno přiznat, že ani ne tak křesťanskými jako muslimskými. Náboženské rituály například ovlivňují pracovní vztahy - státní svátky kryjící se s význačnými náboženskými slavnostmi, křesťanské velikonoce a vánoce, muslimský ramadán atd. Morálka pak ovlivňuje mezilidské vztahy a soužití na všech úrovních - lhaní, podvádění, krádeže, násilí? Nemám k dispozici žádná tvrdá data, ale domnívám se - na základě pozorování a vlastních zkušeností - že většina společnosti například nekrade v samoobsluze proto, že to zákon zakazuje, nýbrž proto, že se to nemá, není to slušné, není to morální. Hybnou silou společnosti je tedy spíše než legislativa morálka, morálka související s náboženstvím.

Z opačného pohledu - i výkon vrcholné politické funkce v tuzemsku lze považovat svého druhu za náboženství, alespoň ze sociologického hlediska. Čeští poslanci a další špičkoví politici mají své rituály, skrze něž vykonávají a potvrzují si vlastní moc, mají své představy o fungování země a místě člověka - občana v takovém systému (současné vrcholně-politické náboženství pravděpodobně přisuzuje občanům statut nemyslící dojné krávy, jak by se mohlo zdát na základě četby denního tisku). A konečně, také se jeví, že současná politická reprezentace má i svou morálku, lépe řečeno její morálkou je amorálnost. Tato ?morálka? se pak projevuje i na úrovni místních samospráv, kde korupce prostupuje vším, kde je stále běžnější pracovat pouze pro vlastní prospěch, nedodržovat dané slovo a rozlíceným občanům se vymlouvat stylem: ?Já nic, to všechno zastupitelstvo/rada města/předchozí vedení.? Narážíme zde vlastně na stejný problém jako v případě dnes už zapomenuté preambule Evropské ústavy. Západní civilizace je postavena na křesťanských hodnotách a morálce, byť se těmto základům v mnoha oblastech již značně vzdálila. Přesto je možné, moudré a slušné na tyto kořeny odkázat alespoň symbolickým gestem. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak - zdá se, že pro většinu našeho civilizačního okruhu pojem náboženství definitivně míří do kategorie sprostých slov, úchylky, o níž se ve ?slušné? společnosti nemluví. Otevírá se tak obrovské pole pro diskuzi proč, co tento stav zavinilo. Jistě, dějiny všech náboženství mají své temné stránky. Ale kvantitou i kvalitou je převyšují místa vznešená a krásná, myšlenky a skutky, které prokazatelně člověku i lidstvu prospěly a vedly k rozvoji, k lepšímu životu. Jak tedy pro nás věřící i pro _ty ostatní rehabilitovat náboženství? Co jsme podcenili, udělali špatně, co můžeme a máme dělat lépe? Jak prokázat, že společnost i politika náboženství potřebuje? Bude to těžké, nikoliv nemožné. A schválně říkám náboženství, protože i ?obecné křesťanské hodnoty?, na něž se v rozhovoru odvolává úvodem citovaný senátor, jsou jen a pouze projevem náboženství. Opatrným slovíčkařením, tak charakteristickým pro soudobý mediální populismus, se podstata věci neskryje a nezmění.

Onen senátor svými vyjádřeními prokázal dvě věci. Za prvé, že jsou mu zcela lhostejní ti, kteří jej zvolili do senátu právě pro zdůrazňování náboženských otázek v politice. Za druhé ukázal, že neví, co mluví. Striktní oddělení náboženství od politiky, alespoň ve verbální rovině, je charakteristickým rysem totalitních režimů. V demokratickém systému má náboženství své místo, a to i na politické úrovni. Je velmi smutné a zneklidňující, že dnes náboženství z politiky vykazuje člověk zvolený za stranu, která má ve svém názvu křesťanství.



Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Magnifikat je skvostnou školou evangelní moudrosti – kázal o. Raniero Cantalamessa

Papež František slaví zlaté kněžské jubileum

Papež: Důvěryhodnost hlásání církve závisí na jejím svědectví o milosrdenství

Svět potřebuje krásu, aby nepropadl zoufalství

Petrův nástupce sloužil mši z liturgické památky Panny Marie Guadalupské

Papež: Svatost je pravým světlem církve

Dekrety o mučednictví z pronásledování ve Španělsku: 26 duchovních a jeden novinář

Svatý otec: Bratrství, smíření a ekologická konverze jako cesty k míru

Lidé zbohatli, ale ráno se nebudí šťastnější – říká profesor soudobých dějin Miroslav Vaněk na okraj římské konference o Sametové revoluci

Papež: Všechno chápat očima víry

Papež poděkoval ukrajinským katolíkům za výmluvné svědectví víry

Paliativní léčba v mezináboženském pojetí

 Nově na webu
Svatý otec: Maria je Matkou hierarchické svaté Matky církve

Publicistika: O ztracené a nalezené navigaci

Publicistika: Duchovní rozlišování je odvaha vidět v našich lidských tvářích božské rysy

Rozhovory: Křesťanské kořeny jsou jasná věc

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv prosinec 19
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Admirabile signum

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství