Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   30. 11. 2021

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

28.12.2014 

O Františkovi, papeži

K pochybám Vittoria Messoriho

Milan Glaser

Spolu s nástupem papeže Františka, jehož osobní charisma dalo pookřát víře mnohých křesťanů, došlo také k paradoxnímu vyostření, ne-li k určitému prohloubení polarizace mezi věřícími ve vztahu ke Kristovu náměstku. Známý italský publicista Vittorio Messori, jenž v minulosti publikoval obsáhlé knižní rozhovory s oběma předcházejícími papeži, dal po dlouhém odmlčení překvapivě průchod svým Pochybám o papeži Františkovi, jak nazval článek zveřejněný italským deníkem Corriere della Sera právě na Štědrý den. Messori tvrdí, že „Bergoglio je nepředvídatelný pro „běžného katolíka“, a pochybuje o „upřímnosti zájmu, který papež budí u širokého publika“. Vyjadřuje tak pocity, které lze tu a tam slýchat především v Evropě, nevyjímaje ani české prostředí.

Publicistický počin autora považovaného v Itálii za „tradičního papežence“ je poněkud zarážející. Ve svém článku sice vyjadřuje svoji víru, že „Jedinou a pravou hlavou církve je všemohoucí a vševědoucí Kristus, který ví lépe než my, koho zvolit svým pozemským zástupcem.“ Přitom však zároveň formuluje kritiku, v níž umně obrací gesta a slova papeže proti němu samému, např. když potměšile podotýká, že „si papež bere letadlo, aby navštívil a popřál vše nejlepší svému příteli, pastorovi pentekostální komunity, která vyprazdňuje katolické kostely i v papežově vlasti právě oním proselytismem, který papež tak tvrdě odsuzuje mezi svými.“ Messori takových a podobných výpadů podává několik, byť jenom jako svůj osobní dojem, který podmiňuje poněkud nadbytečným vyznáním, že „nemá účast na papežském charismatu“. Přestože Messori nakonec vřele vyzývá k modlitbě za papeže, vyznívá jeho publicistický počin dosti nevalně, a víru „běžného katolíka“, kterého se autor v úvodu svého článku chtěl asi zastat, rozhodně nepovzbuzuje.

Rozumy se pokouší dávat papeži také u nás známý americký publicista George Weigel v souvislosti se synodem o rodině, a bylo by možné jmenovat i mnohé další. Takovéto hlasy jsou však – možná i nevědomky - reakcí spíše na masivně pozitivní interpretaci Františkova pontifikátu v sekulárních médiích a to zvláště kruhy tzv. osmašedesátnických neomarxistických myšlenkových proudů hlásajících, že „je zakázáno zakazovat“.

Mimochodem v našich zemích má osmašedesátnické hnutí jen zdánlivě protimarxistickou konotaci vzhledem k následnému vpádu Sovětských vojsk, ale jeho povaha byla stejná jako na Západě. Tam se projevovalo bouřemi odporu vůči tzv. establishmentu kapitalistickému, zatímco u nás logicky naopak vzrůstem sympatií k establishmentu komunistickému. Tuto pomýlenost vyjevilo až tragikomické dovolávání se Dubčeka a jemu podobných tváří v tvář sovětským tankům. To zde však není podstatné, třebaže u nás toto hnutí po roce 1989 patrně prodělalo určitý remake, zvláště na církevní půdě.

V každém případě však oba póly vztahu k papeži - tomu předchozímu i tomu nynějšímu - neberou v úvahu to podstatné. Jedni totiž vědí, co papež dělá, a to lépe než on sám, a fandí tak spíše svým vlastním pomýleným iluzím. A druzí vědí lépe, co by papež měl dělat, ale nelíbí se jim, že to nedělá. Ani jeden postoj nevyplývá z víry v Krista, v Jeho pozemského zástupce. František nabízí duchovní vedení všem lidem dobré vůle.

Svým magisteriem uskutečnil Petrův nástupce jakýsi přechod na jinou vlnovou délku lidské komunikace spojenou s průnikem do mystických komnat lidského bytí. Neznamená to však, že je třeba se vzdát rozlišování dobra od zla či pravdy od lži. Naopak. Jenom je třeba nezůstat na rovině pouhých slov či verbální argumentace, která nezřídka ústí do soběstačné domýšlivosti. Dnes se totiž zdá, jako by se postupně tenčila zásoba slov, která vycházejí z dobrého srdce, a lidé jsou stále více nuceni volit slova, která nevyjadřují přízeň a sympatie, nýbrž žádostivost a zášť. Jsou tak nuceni jednak z vnějších popudů politickými a jinými konvencemi, a jednak z těch vnitřních, totiž svým vlastním sobectvím. A zároveň se zdá, že tento vnější i vnitřní tlak tajemně souzní ve stále zjevnější nevraživostí vůči lidské přirozenosti jako takové, v její individuální i kolektivní realitě. A jako by se tato realita stávala stále více tajemnou anebo člověk stále více docházel ke zjištění, že ji nelze vypovědět lidskými slovy. Tajemství, které napříč dějinami na člověka doléhá, však není jedno a není nerozdílné. Od člověka se žádá, aby rozlišil náboženské tajemství (1 Tim 3,16), které vede ke spáse, od tajemství špatnosti (2 Sol 2,7), které stahuje do záhuby, a svobodně se ubíral cestou pravdy.

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
3.1.21 O naději
20.12.20 Uchováme si lidskou tvář v době sociální nákazy?
13.12.20 Jesle a kříž, který se zachvěl
6.12.20 Církev a svět
1.11.20 Čas pandemie – vzácný čas zmoudření?



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2021 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv listopad 21
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930     

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti