VaticanNews.va

   14. 12. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6312
Poslechem z webových stránek.3905
Četbou textů na webových stránkách.6264
Poslechem i četbou.3678


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Maria – celá svatá, bez nejmenšího stínu samolibosti

Svatý otec: Skutky milosrdenství nepotřebují být vystavovány jako trofej

Bůh vždycky poskytuje útěchu, i když kárá


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Generální audience 

28.10.2015 

Mezináboženská generální audience

Katecheze papeže k 50. výročí vydání deklarace Nostra Aetate, nám. sv.Petra

Česká sekce RV

Nostra Aetate (1.5): „Lidé čekají od různých náboženství odpověď na skryté záhady lidského bytí, které jako dříve, tak i dnes lidi do hloubi srdce znepokojují: Co je člověk? Jaký je smysl a cíl našeho života? Co je dobro, co je hřích? Jaký je původ a cíl utrpení? Jak se dosáhne pravého štěstí? Co je smrt, soud a odplata po smrti? A konečně: Co je to poslední a nevyslovitelné tajemství, jež obklopuje naši existenci, z něhož jsme vyšli a k němuž spějeme? Nemůžeme se však obracet v modlitbě k Bohu, Otci všech, jestliže odmítáme chovat se bratrsky k některým lidem, stvořeným podle Božího obrazu. Postoj člověka k Bohu Otci a postoj člověka k bratřím lidem tak těsně souvisí, že Písmo praví: »Kdo nemiluje, Boha nepoznal« (1 Jan 4,8)“.

Drazí bratři a sestry!

Generálních audiencí se často účastní lidé či skupiny patřící k jiným náboženským vyznáním, ale dnes je tato účast zcela výjimečná, poněvadž si společně připomínáme 50. výročí Deklarace Druhého vatikánského koncilu o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím, Nostra Aetate. Toto téma leželo hodně na srdci blahoslavenému Pavlu VI., který již rok před zakončením koncilu na slavnost Seslání Ducha svatého ustanovil Sekretariát pro nekřesťany, dnešní Papežskou radu pro mezináboženský dialog. Proto chci vyjádřit svoji vděčnost a vřele přivítat lidi a skupiny různých náboženských vyznání, kteří jsou tady dnes přítomni, zvláště ty, kdo přišli zdaleka.

Druhý vatikánský koncil byl mimořádným časem reflexe, dialogu a modlitby. Jeho cílem bylo obnovit pohled katolické církve na sebe samu a na svět a vyložit znamení časů s ohledem na aggiornamento(přizpůsobení) orientované dvojí věrností: věrností církevní tradici a věrností dějinám mužů a žen své doby. Bůh, který se zjevil ve stvoření a dějinách, mluvil ústy proroků a v plnosti ve svém Synu, který se stal člověkem (srov. Žid 1,1), se totiž obrací k srdci a duchu každého člověka, který hledá pravdu i cesty k jejímu uplatňování.

Poselství deklarace Nostra Aetate je stále aktuální. Připomenu krátce některé její body:
- přibývání vzájemných vztahů mezi národy (srov. č.1);
- lidské hledání smyslu života, utrpení a smrti; otázek, které nás neustále provázejí (srov. č.1);
- společný původ a společný cíl lidstva (srov. č.1);
- jedinečnost lidské rodiny (srov. č. 1);
- náboženská vyznání jako hledání Boha či absolutna uvnitř různých etnik a kultur (srov. č.1);
- shovívavý a laskavý pohled církve na náboženská vyznání: církev neodmítá nic z toho, co je v nich krásné a dobré (srov. č. 2);
- církev se dívá s úctou na věřící všech náboženství, cení si jejich duchovního a mravního úsilí (srov. č. 3);
- církev je otevřena dialogu se všemi a současně je věrná pravdám, ve které věří, počínaje tou, že spása, která je nabízena všem, má svůj původ v Ježíši, jediném Spasiteli, a že Duch svatý působí jako zdroj pokoje a lásky.

V posledních padesáti letech došlo k mnoha událostem a iniciativám, bylo navázáno mnoho institucionálních či osobních vztahů s nekřesťanskými náboženstvími, takže je obtížné zmínit je všechny. Obzvláště významnou událostí bylo setkání v Assisi 27. října 1986. Svolal jej a uspořádal svatý Jan Pavel II., který se rok předtím, tedy právě před třiceti lety, obrátil k mladým muslimům v Casablance s výzvou, aby všichni, kdo věří v Boha, prosazovali přátelství a sjednocení lidí a národů (Promluva 19. srpna 1985). Plamen zažehnutý v Assisi se rozšířil do celého světa a je neustále znamením naděje.

Zvláštní vděčnost Bohu si zasluhuje skutečný přerod, kterým během těchto padesáti let prošel vztah mezi křesťany a židy. Lhostejnost a opozice se proměnily na spolupráci a přejícnost. Z nepřátel a cizinců se stali přátelé a bratři. Deklarací Nostra Aetate vytyčil koncil cestu přitakání k opětovnému objevení židovských kořenů křesťanství, k odmítnutí jakékoli formy antisemitismu a k odsouzení každého bezpráví, diskriminace a perzekuce, které z toho plynou. Vzájemné poznání, respekt a úcta vytvářejí cestu, která platí ve vztahu k židům a analogicky také pro vztahy k ostatním náboženstvím. Mám na mysli zvláště muslimy, kteří – jak připomíná koncil – „se klanějí jedinému Bohu, živému a o sobě jsoucímu, milosrdnému a všemohoucímu, stvořiteli nebe a země, který promluvil k lidem“ (Nostra Aetate, 5). Hlásí se k Abrahámovu otcovství, uctívají Ježíše jako proroka, ctí jeho panenskou matku Marii, očekávají den soudu a praktikují modlitbu, almužnu a půst (srov. tamt.).

Svět se na nás věřící dívá, vybízí ke spolupráci mezi námi a s muži a ženami dobré vůle, kteří nevyznávají žádné náboženství, a žádá od nás účinné odpovědi na četné otázky: pokoj, hlad a bída, která sužuje miliony lidí, krize životního prostředí, násilí. Zvláště takové, které je pácháno ve jménu náboženství, korupce, mravní úpadek, krize rodiny, ekonomie, finančnictví a zejména krize naděje. My věřící nemáme recepty na tyto problémy, ale máme obrovský zdroj: modlitbu. My věřící se modlíme, máme se modlit. Modlitba je naším pokladem, z něhož podle různých tradic čerpáme, abychom prosili o dary, po kterých lidstvo touží.

V důsledku násilí a terorismu se rozšířil postoj podezřívat či dokonce zavrhovat náboženská vyznání. Ačkoli žádné náboženství není imunní proti riziku fundamentalistických či extrémistických deviací u jednotlivců či skupin (srov. Promluva v Kongresu USA, 24. září 2015), je třeba skutečně vidět ty kladné hodnoty, které náboženství žije a nabízí a které jsou zdrojem naděje. Je třeba pozvedat zraky a pokračovat v cestě. Dialog založený na důvěřivém respektu může přinést semena dobra, která se stanou zárodkem přátelství a spolupráce v mnoha oblastech, zejména ve službě chudým, maličkým, starým, přijímáním uprchlíků a pozorností vůči těm, kdo jsou odepisováni. Můžeme jít spolu, pečovat o sebe navzájem a o stvoření, a to všichni věřící každého náboženství. Společně můžeme chválit Stvořitele za to, že nám daroval zahradu světa, abychom ji obdělávali a chránili jako obecné dobro, a můžeme uskutečňovat společné projekty na odstranění chudoby a zajištění důstojného života každému muži a každé ženě.

Mimořádné jubileum Milosrdenství, které je před námi, je vhodnou příležitostí k práci na poli dobročinné lásky. Na tomto poli, kde platí zejména soucit, se s námi mohou spojit mnozí lidé, kteří se nepovažují za věřící anebo hledají Boha a pravdu, lidé, kteří kladou do středu tvář druhého, zvláště tvář potřebných bratří a sester. Milosrdenství, ke kterému jsme voláni však objímá veškeré stvoření, které nám Bůh svěřil, abychom byli jeho opatrovníky, a nikoli vykořisťovateli nebo - ještě hůře - ničiteli. Měli bychom neustále mít předsevzetí, že zanecháme svět lepším, než jakým jsme jej nalezli (srov. Laudato si´, 194), počínaje prostředím, ve kterém žijeme, a maličkými gesty svého každodenního života.

Drazí bratři a sestry, pokud jde o mezináboženský dialog, pak první, co musíme činit, je modlit se. Modlit se za sebe navzájem, jsme bratři! Bez Pána není možné nic; s Pánem je možné všechno! Kéž svojí modlitbou – každý podle vlastní tradice – můžeme plně přilnout k vůli Boha, který si přeje, aby všichni lidé poznali, že jsou bratři a jako takoví žili, a vytvářeli velkou lidskou rodinu v harmonii růzností.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
11.12.19 Papež: Všechno chápat očima víry
11.12.19 O Skutcích apoštolů - »Málem mě chceš přesvědčit, abych se stal křesťanem!«
27.11.19 Papež: Odsoudil jsem pokrytectví, které řeční o míru a prodává zbraně
27.11.19 Apoštolská cesta do Thajska a Japonska
13.11.19 Svatý otec: Naučit se být domácí církví



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Magnifikat je skvostnou školou evangelní moudrosti – kázal o. Raniero Cantalamessa

Papež František slaví zlaté kněžské jubileum

Papež: Důvěryhodnost hlásání církve závisí na jejím svědectví o milosrdenství

Svět potřebuje krásu, aby nepropadl zoufalství

Petrův nástupce sloužil mši z liturgické památky Panny Marie Guadalupské

Papež: Svatost je pravým světlem církve

Dekrety o mučednictví z pronásledování ve Španělsku: 26 duchovních a jeden novinář

Svatý otec: Bratrství, smíření a ekologická konverze jako cesty k míru

Lidé zbohatli, ale ráno se nebudí šťastnější – říká profesor soudobých dějin Miroslav Vaněk na okraj římské konference o Sametové revoluci

Papež: Všechno chápat očima víry

Papež poděkoval ukrajinským katolíkům za výmluvné svědectví víry

Paliativní léčba v mezináboženském pojetí

 Nově na webu
Svatý otec: Maria je Matkou hierarchické svaté Matky církve

Publicistika: O ztracené a nalezené navigaci

Publicistika: Duchovní rozlišování je odvaha vidět v našich lidských tvářích božské rysy

Rozhovory: Křesťanské kořeny jsou jasná věc

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv prosinec 19
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Admirabile signum

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství