Nový portál Vatikánského rozhlasu

(Gen 9,1.5)

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

V uplynulých dnech jsem vykonal krátkou apoštolskou cestu do Spojených arabských emirátů. Cestu nedlouhou, ale velmi významnou, která v návaznosti na setkání z roku 2017 na Al-Azhar v Egyptě napsala novou stránku dějin dialogu mezi křesťanstvím a islámem i snahy prosazovat ve světě mír na základě lidského bratrství.

Poprvé se papež vydal na Arabský poloostrov a Prozřetelnost tomu chtěla, že to byl papež jménem František, 800 let po návštěvě svatého Františka z Assisi u sultána Al-Malik al-Kamila. Často jsem myslel na svatého Františka během této cesty. Pomáhal mi, abych během prožívání různých okamžiků této návštěvy měl na srdci evangelium, lásku Ježíše Krista. Nesl jsem si v srdci Kristovo evangelium; modlitbu k Otci za všechny Jeho děti, zejména za ty nejchudší, za oběti nespravedlností, válek a bídy; modlitbu za to, aby dialog mezi křesťanstvím a islámem byl rozhodujícím faktorem míru v dnešním světě.

Srdečně děkuji korunnímu princi, prezidentovi, viceprezidentovi a všem představitelům Spojených arabských emirátů, kteří mne přijali s velikou zdvořilostí. Tato země se během posledních desetiletí velice rozvinula, stala se křižovatkou mezi Východem a Západem, jakousi multietnickou a mnohonáboženskou „oázou“, a tedy vhodným místem pro šíření kultury setkání. Hluboké uznání vyslovuji biskupovi Paulovi Hinderovi, apoštolskému vikáři Jižní Arábie, který připravil a zorganizoval tuto událost pro katolickou komunitu, a můj dík patří kněžím, řeholníkům a laikům, kteří pečují o křesťanskou přítomnost v oné zemi.

Měl jsem příležitost pozdravit prvního – dnes devadesátiletého – kněze, který tam odešel a založil četné tamější komunity. Je na vozíku, slepý, ale z jeho tváře nemizí úsměv. Usmívá se, protože sloužil Pánu a prokázal mnoho dobra. Pozdravil jsem také dalšího devadesátilétého kněze, který však chodí a dosud pokračuje v práci. Bravo! A také mnohé další kněze, kteří slouží křesťanským komunitám latinského, syrsko-malabarského, syrsko-malankarského a maronitského ritu, pocházejících z Libanonu, Indie, Filipín a dalších zemí.

Kromě proslovů byl v Abú Dhábí učiněn jeden další krok: vrchní imám z Al-Azhar a já jsme podepsali Dokument o Lidském Bratrství, ve kterém společně stvrzujeme všeobecné povolání všech mužů a žen být bratry jakožto synové a dcery Boží, odsuzujeme každou formu násilí, zejména takového, které se halí do náboženských motivací, a zavazujeme se šířit ve světě autentické hodnoty a pokoj. Tento dokument bude studován ve školách a univerzitách mnoha zemí. A také já vám doporučuji jej číst a poznat, protože skýtá mnoho podnětů k pokračující cestě v dialogu o lidském bratrství.

V naší době, kdy existuje silné pokušení vidět vznikající střet mezi křesťanskou a islámskou civilizací a pokládat samo náboženství za zdroj konfliktu, chtěli jsme vyslat jasný a rozhodný signál, že se i přesto lze setkat, je možné se respektovat a vést dialog, a že i přes rozdílnost kultur a tradic křesťanský i islámsky svět oceňuje a hájí společné hodnoty: život, rodinu, náboženské cítění, úctu ke starším, výchovu mladých apod.

Ve Spojených arabských emirátech žije o málo víc než milion křesťanů: pracujících, kteří pocházejí z různých asijských zemí. Včera ráno jsem se setkal s reprezentanty katolické komunity v katedrále sv. Josefa v Abú Dhábí, velmi jednoduchém chrámu, a potom jsem měl pro všechny bohoslužbu. Bylo jich mnoho. Prý jich kromě těch, kdo byli na stadionu, který má kapacitu 40 tisíc, bylo u velkoplošných obrazovek kolem stadionu až 150 tisíc! Slavil jsem eucharistii na městském stadionu, hlásal evangelium Blahoslavenství. Při mši koncelebrovali přítomní patriarchové, vyšší arcibiskupové a biskupové a modlili jsme zejména za mír a spravedlnost se zvláštním zaměřením na Blízký východ a Jemen.

Drazí bratři a sestry, tato cesta patří mezi Boží „překvapení“. Chvalme tedy Boha a Jeho Prozřetelnost a modleme se, aby zaseté zárodky přinášely plody podle Jeho svaté vůle.

Přeložil Milan Glaser