VaticanNews.va

   26. 6. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5828
Poslechem z webových stránek.3647
Četbou textů na webových stránkách.5864
Poslechem i četbou.3459


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Australští biskupové vybízejí k výhradě svědomí v případech eutanazie

Papež: Jedině Boží Duch zlidšťuje a sbratřuje

Papež: Svoboda teologického bádání nesmí zraňovat víru Božího lidu


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

31.5.2019 

Víra se chvěje, když se zabydluje ve smutku

Homilie papeže při mši v katolické katedrále 31. května, Bukurešť

Česká sekce RV

Evangelium, které jsme vyslechli, nás hrouží do setkání dvou žen, které se objímají a naplňují radostí a chválou všechno. Radostí se pohne dítě a Alžběta dobrořečí své příbuzné pro její víru; Maria zpívá o divech, které učinil Pán svojí pokorné služebnici, hymnus naděje pro ty, kdo již nemohou zpívat, protože nemají hlas... Tento zpěv naděje probouzí a vyzývá také nás, abychom jej zanotovali ve třech krocích, jež plynou z nazírání na první učednici: Maria putuje, Maria se setkává a Maria jásá.

Maria putuje z Nazareta do domu Zachariáše a Alžběty. Je to první z Mariiných cest, kterou podává Písmo. První z mnoha. Vychází z Galileje do Betléma, kde se narodí Ježíš, utíká do Egypta, aby zachránila Dítě před Herodem, putuje do Jeruzaléma na Velikonoce každý rok, i na ty poslední, kdy následuje Syna až na Kalvárii. Tyto cesty mají tutéž charakteristiku, nikdy nebyly snadné a vyžadovaly odvahu a trpělivost. Vyplývá z nich, že Maria umí stoupat vzhůru, zná naše stoupání a na cestě je naší sestrou. Je zkušená v námahách a ví, jak nás vzít za ruku v neschůdnostech, když se ocitáme v těch nejpříkřejších zákrutech života. Jako dobrá Matka ví, že láska si razí cestu každodenními maličkostmi. Láska a mateřský důmysl dovedou proměnit dobytčí stáj na příbytek pro Ježíše několika nuznými plenkami a mořem něhy (srov. Evangelii gaudium, 286). Rozjímání o  Marii nám umožňuje spatřit množství žen, matek a babiček této země, které svoji obětavostí a skrytostí, odříkáním a nasazením utvářejí přítomnost a spřádají přání na zítřek. Mlčenlivá, houževnatá a nenápadná oddanost se nebojí „vyhrnout si rukávy“, vzít na svá bedra těžkosti a pokračovat ve výchově svých dětí a v péči o celou rodinu s nadějí »proti veškeré naději« (Řím 4,18). Ve vašem lidu žije a pulsuje mocný cit pro naději, přesahující veškerou podmíněnost, která ji může zatemňovat nebo se pokouší ji zhášet. Pohledem na Marii a na tváře mnoha matek procitá a šíří se prostor naděje (srov. Dokument z Aparecidy, 536), která rodí a otevírá budoucnost. Řekněme to důrazně: v našem lidu existuje prostor naděje. Proto Maria putuje a vybízí nás, abychom kráčeli společně.

Maria se setkává s Alžbětou (srov. Lk  1,39-56), která byla již pokročilého věku. Avšak právě ona – starší – mluví o budoucnosti, »naplněna Duchem svatým« (v.41) prorokuje, nazývá Marii »blahoslavenou«, protože »uvěřila« (v.45), a tak předjímá poslední evangelní blahoslavenství: blahoslavený, kdo uvěřil (srov. Jan 20,29). Mladší a starší žena se setkávají, aby  hledaly kořeny; starší se obrozuje a prorokuje budoucnost té mladší. Takto se setkávají mladí a staří, v objetí, schopni probouzet v sobě navzájem to nejlepší. Je to zázrak kultury setkání, v níž nikdo není skartován ani nálepkován, ale kde jsou naopak všichni vyhledáváni, protože jsou nezbytní, aby se mohla zaskvět Pánova tvář. Nemají strach jít spolu, a když k tomu dochází, přichází Bůh, aby ve svém lidu konal divy. Duch svatý je totiž Tím, kdo nám dodává odvahu, abychom vycházeli ze sebe, ze svojí uzavřenosti a protekcionářství, učí nás dohlédnout za zdání a umožňuje nám mluvit dobře o druhých a dobrořečit jim, zejména mnohým našim bratřím, kteří jsou vystaveni nehostinnosti, chybí jim nejen střecha nad hlavou a trocha chleba, ale i přátelství a vřelost komunity, která je obejme, postará se o ně a přijme. Kultura setkávání vybízí nás křesťany, abychom prožívali zázrak mateřství církve, která hledá, brání a sjednocuje svoje děti. Když v církvi, kde se stýkají různé rity, není upřednostňována vlastní příslušnost, vlastní uskupení či etnikum, nýbrž lid, který umí společně chválit Boha, pak se dějí veliké věci. Řekněme s důrazem: blahoslavený, kdo věří (srov. Jan 20,19) a má odvahu vytvářet setkání a společenství.

Maria, která putuje a setkává se s Alžbětou, nám připomíná, kde chtěl Bůh přebývat a žít, kde je Jeho svatyně a místo, kde můžeme vnímat jeho tep: ve Svém lidu. Tam přebývá, žije a očekává nás. Vnímejme prorokovu výzvu nebát se a nesvěšovat ruce jako výzvu určenou nám. Pán je totiž Bůh mezi námi, mocný spasitel (srov. Sof  3,16-17). Toto je tajemství křesťana: Bůh je mezi námi jako mocný spasitel. Tato jistota nám stejně jako Marii umožňuje velebit a jásat. Maria jásá radostí, protože je nositelkou Emanuela, Boha s námi. »Být křesťanem je radost v Duchu svatém« (Gaudete et exsultate, 122). Bez radosti budeme ochromeni, zotročeni svým smutkem. Často problémem víry není ani tak nedostatek prostředků a struktur, množství, ba ani přítomnost těch, kdo nás nepřijímají; problémem víry je nedostatek radosti. Víra se chvěje, když se zabydluje ve smutku a malomyslnosti. Žijeme-li v nedůvěře, uzavřeni v sobě, odporujeme víře, protože namísto toho, abychom vnímali, že jsme dětmi, pro něž Bůh učinil veliké věci (Lk 1, 49), zmenšujeme všechno na míru svých problémů a zapomínáme, že nejsme sirotky: máme mezi sebou Otce, mocného spasitele. Maria nám přichází na pomoc, protože namísto toho, aby zmenšovala, velebí, to znamená „činí velkou“ či chválí Pánovu velikost. Takové je tajemství radosti. Maria, nepatrná a pokorná, začíná od Boží velikosti a navzdory svým problémům, kterých nebylo málo, zůstává v radosti, protože ve všem důvěřuje Pánu. Připomíná nám, že Bůh může vždycky činit divy, pokud zůstaneme otevřeni Jemu a bratřím. Pomysleme na velké svědky této země: jednoduché lidi, kteří důvěřovali Bohu uprostřed pronásledování. Nevkládali svoji naději do světa, nýbrž v Pána, a tak šli vpřed. Chtěl bych vzdát díky těmto pokorným vítězům, těmto svatým odvedle, kteří nám ukazují cestu. Jejich slzy nebyly sterilní, byly modlitbou, která stoupala k nebi a zavlažila tento lid nadějí.

Drazí bratři a sestry, Maria putuje, setkává se a raduje se, protože nesla víc než sebe samu, byla nositelkou požehnání. Jako ona, tak i my se nebojme být nositeli požehnání, jehož má Rumunsko zapotřebí. Buďte aktéry kultury setkávání, která demaskuje lhostejnost a rozdělení a umožňuje této zemi mocně velebit Pánovo milosrdenství.

 

Přeložil Milan Glaser



Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
23.6.19 Papež slavil liturgii Božího Těla: Láska činí velké věci s maličkostmi
16.6.19 Trojice není teologická svízel, nýbrž skvostné tajemství Boží blízkosti
11.6.19 Papež: Modlitby či posty nejsou platby za milosti
8.6.19 Církev slouží Bohu, který koná divy, a divům, jež koná Bůh
1.6.19 Putovat znamená věřit Pánu, že přichází



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Australský episkopát: Musíme pochopit svoji nepatrnost a velikost Božího plánu

Kardinál Sarah: Svět i církev umírá, protože ubývaji ti, kdo se klanějí Bohu

Zasedá Rada kardinálů s papežem

Emeritní papež – nová kniha vysvěluje titul Benedikta XVI.

Mons. Peňáz: Dobré boty a důvěru v Boží prozřetelnost

Co je to “nejlepší zájem”? – ptají se angličtí biskupové

Nová studie požaduje přehodnocení právního pohledu na potrat

Všichni chybujeme, ale Bůh stále odpouští, píše papež italským vězňům

Svatý otec jmenoval apoštolského administrátora lyonské arcidiecéze

Papež: Biskup, který se nemodlí, je žoldák

Vyhnancem i po smrti. Nekrolog čínského biskupa Stefana Li Side

Poutní cesta z Čech a evropského severu do Říma se dočká obnovy

 Nově na webu
Svatý otec: Eucharistie, kterou přijímáme, nám předává Boží smýšlení

Publicistika: Dějiny nejsou nekonečné

Publicistika: O spirituální dimenzi západního malířství

Rozhovory: Ježíš před rozlíceným davem mlčel

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv červen 19
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru