VaticanNews.va

   16. 12. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6324
Poslechem z webových stránek.3912
Četbou textů na webových stránkách.6269
Poslechem i četbou.3680


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Bůh vždycky poskytuje útěchu, i když kárá

Papež o svém spirituálovi: Otec Fiorito bojoval proti jedinému nepříteli, zlému duchu

V materialistické švýcarské společnosti chybí naděje, hořce konstatuje biskup Morerod


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

 Cesty mimo Itálii 

23.11.2019 

Papež v Japonsku – 1. den

Tokio. 1. Nikoli „státník“, nýbrž „duchovní představitel“ – tak je od nynějška označována role papeže oficiální terminologií japonské vlády. 2.Chránit život a hlásat evangelium je jediné poslání,“ řekl římský biskup v jediné dnešní promluvě prvního dne svojí návštěvy v Zemi vycházejícího slunce. 3.Přibližně 60% Japonců nevěří v život po smrti,“ říká předseda Japonské biskupské konference arcibiskup Nagasaki Joseph Mitsuaki Takami.

Papež František zahájil druhou etapu své 32. zahraniční apoštolské cesty. Po šestihodinovém letu na palubě letadla thajských aerolinií přistál papežský speciál na letišti v Tokiu v 17.30,  tedy o půl desáté středoevropského času. V Japonsku se papež zdrží do úterý 26. listopadu a motto jeho návštěvy vybízí „Chránit každý život“.

Ad 1. Ve světlech reflektorů a v silných poryvech větru sestoupil Petrův nástupce na letištní plochu, kde jej očekával místopředseda vlády, biskupové v čele s místním arcibiskupem Tacisiem Isaem Kikučin, SVD, zástupci duchovenstva a skupina studentů katolických škol. Po krátkém setkání s vládní delegací v letištním salónku se papež odebral na apoštolskou nunciaturu ve čtvrti Chiyoda, kde se krátce po příjezdu setkal s členy Japonské biskupské konference.

Tato instituce sdružující pastýře tří arcidiecézí a 13 japonských diecézí byla ve svém zárodku ustanovena v roce 1941. V jejím čele stojí v této chvíli arcibiskup Nagasaki Joseph Mitsuaki Takami. Do katolické církve patří v Japonsku 536 tisíc pokřtěných, což znamená necelé půl procenta obyvatel (0,42% ze 126 milionů), k nimž je však třeba připočíst dalších asi 600 tisíc věřících přistěhovalců. Katolické komunity se soustředí do oblasti zahrnující ostrůvek Hirado při Kjúšú, souostroví Goto a město Nagasaki. Primát co do počtu katolíků stále drží Tokio, kde vešli ve známost zejména díky prestižní Sophia University spravované jezuity.

Přestože frenetické hlavní město nevykazuje známky zvláštní pozornosti k papežově příjezdu, nelze ani tvrdit, že by jeho příjezd probíhal bez povšimnutí, referuje z Tokia naše korespondentka Adriana Masotti. Na stránkách dnešních deníků vyšly Františkovy fotografie a anglický list Japan Times publikoval článek o dávném přání papeže Bergoglia vydat se do této země. U příležitosti návštěvy však došlo k jiné významné změně: „Před několika dny jsme se dozvěděli, že vláda konečně přistoupila na změnu v interpretaci postavy Svatého otce. Zatímco doposud byl papež označován za „vládce zákona“ (tedy státníka), nyní byl označen za „vládce věrouky“, totiž za duchovního a morálního vůdce na univerzální úrovni,“ uvedl otec Joseph Naoki Momma, který je generálním koordinátorem církevních médií a jedním z organizátorů papežské návštěvy.

Ad 2. Připomínka heroického svědectví japonských mučedníků, z jejichž oběti čerpali sílu skrytí křesťané z kraje kolem Nagasaki, ale také otázky inkulturace a evangelizace v dnešním Japonsku, byly tématem první papežské promluvy při setkání s biskupy na apoštolské nunciatuře. Papež František nejdřív zahrnul do svého pozdravu a modliteb všechny Japonce, v souvislosti s nedávnou intronizací nového císaře Naruhita a připomněl, že sympatie k Zemi vycházejícího slunce chová již od mládí.

Dnes mi Pán poskytuje příležitost stanout mezi vámi jako misionář, putující ve stopách velkých svědků víry. Od příchodu sv. Františka Xaverského do Japonska, kde začal hlásat křesťanství, uplynulo  470 let. Při této vzpomínce chci spolu s vámi poděkovat Pánu za všechny, kteří v průběhu staletí rozsévali spolu s pomazáním a láskou evangelium a sloužili japonskému lidu. Jejich oddanost dala japonské církvi velice výjimečnou tvář. Mám na mysli mučedníky sv. Pavla Mikiho a jeho druhy a bl. Justa Takayamu Ukona, kteří uprostřed mnoha zkoušek vydali svědectví až k smrti. Toto sebeobětování za záchovu živé víry pomáhalo maličké křesťanské komunitě v pronásledování růst, konsolidovat se a přinášet plody. Pomysleme také na „skryté křesťany“ z kraje Nagasaki, kteří uchovali víru po celé generace díky křtu, modlitbě a katechezi. Autentické domácí církve zazářily v těchto krajích jako odlesk Nazaretské Rodiny, patrně aniž by o tom věděly.

František připomněl, že základem těchto japonských komunit je evangelní ujištění, že kde jsou dva nebo tři shromáždění v Pánově jménu, bude On přítomen silou svého Ducha (srov. Mt 18,20). Přítomnost katolíků v Japonské společnosti ve znamení trpělivého a skrytého očekávání se dočkala uznání, mimo jiné také zápisem kostelů a obcí v okolí Nagasaki a Amakusy na seznam světového dědictví UNESCO, podotkl papež.

Obrátil pak pozornost k mottu návštěvy “Chránit každý život“, které – jak řekl – dobře vystihuje službu biskupa, povolaného Pánem jako pastýře.

Chránit každý život znamená nejprve schopnost kontemplativního pohledu lásky na život veškerého vám svěřeného lidu, abyste v něm viděli především Pánův dar. »Protože jenom to, co se miluje, může být spaseno. Jenom to, co se přijme, může být proměněno« (Promluva papeže na vigilii SDM, 26. ledna 2019). Princip vtělení nám pomáhá považovat každý život za bezplatný dar, přesahující každou jinou úvahu, byť správnou, ale druhotnou. Chránit každý život a hlásat evangelium nejsou dvě oddělené ani protichůdné věci; vzájemně k sobě odkazují a vyžadují se. Obě zahrnují pozornost a bdělost vůči všemu, co může v této zemi bránit integrálnímu rozvoji lidí svěřených světlu Ježíšova evangelia.“

Vědomí, že jsme menšinou, nemá umenšovat úsilí o šíření evangelia, zdůraznil dále papež. Nejzřetelnějším slovem je pokorné svědectví a dialog s ostatními náboženskými tradicemi, dodal. Ocenil také péči, jakou místní církev věnuje cizincům přicházejícím do Japonska za prací a kteří dnes tvoří nadpoloviční většinu katolíků v této zemi.  „Mučednická církev může promlouvat s větší svobodou, zejména k naléhavým otázkám míru a spravedlnosti v našem světě,“ pokračoval František s odkazem na svou zítřejší návštěvu Nagasaki a Hirošimy.

Rád bych se setkal s těmi, kteří dosud nesou rány z onoho období lidských dějin, jakož i s oběťmi „trojí pohromy“ (zemětřesení, tsunami a havárie jaderné elektrárny Fukušima – pozn překl.) Jejich pokračující utrpení je výmluvným apelem na naši lidskou a křesťanskou povinnost pomáhat těm, kdo trpí na těle i na duchu, a nabízet všem evangelní poselství naděje, uzdravení a smíření. Zlo si mezi lidmi nevybírá a nezjišťuje si předem jejich příslušnost; jednoduše propukne jeho ničivá síla, jako před nedávnem devastující tajfun, který způsobil četné oběti na životech a materiální škody.

Papež vybídl k modlitbě za oběti těchto katastrof. Nebojme se – tady i na celém světě –pozvednout hlas a chránit život jako drahocenný Boží dar, apeloval dále. Povzbudil rovněž japonské biskupy k další angažovanosti na poli výchovy a vzdělání:

Povzbuzuji proto vaše snahy být zárukou toho, aby katolická komunita v Japonsku jasně dosvědčovala evangelium v celé společnosti. Uznávaný výchovně-vzdělávací apoštolát církve je velkým zdrojem evangelizace a je výrazem úsilí, jež je společné širším intelektuálním a kulturním proudům. Kvalita jeho přínosu bude přirozeně záviset na podpoře jeho identity a poslání.

František zmínil také nové tristní fenomény současné společnosti, jako samota a beznaděj a s tím související nárůst sebevražd, šikany i nových druhů vnitřní dezorientace a odcizení.

Toto vše postihuje především mladé lidi! Vybízím vás, abyste věnovali především jim a jejich potřebám zvláštní pozornost a snažili se vytvářet prostory, ve kterých by se kultura výkonnosti, užitečnosti a úspěšnosti otevírala kultuře nezištné a dobročinné lásky, schopné nabízet všem, nejenom těm, kdo již se již společensky prosadili, možnost šťastného a vydařeného života. Spolu s horlivostí, myšlenkami a energií, kterou kromě dobré formace a doprovázení  můžete poskytovat, mohou být vaši mladí lidé významným zdrojem naděje pro jejich vrstevníky a dosvědčovat živou křesťanskou lásku.“

V závěru Petrův nástupce pobídl biskupy k rozvíjení misijního poslání v rodinách a k tvůrčí formaci přicházející za lidmi do prostředí, v němž žijí. „Východiskem každého apoštolátu je místo, kde se nacházejí lidé, se svými obyčeji a svojí prací,“ zdůraznil Svatý otec v promluvě k japonským biskupům.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY na setkání s japonskými biskupy je ZDE

Ve volné debatě, která následovala po přednesení připraveného textu, papež Bergoglio opět připomněl svou dávnou touhu kráčet ve stopách sv. Františka Xaverského, který zahájil evangelizaci Japonska.

Ad 3. „Současná Františkova pouť je uskutečněním jeho snů,“ říká argentinský jezuita a nynější provinciál Tovaryšstva Ježíšova v Japonsku, P. Renzo De Luca, který doprovází papeže jako tlumočník. Právě tento papež jej vyslal z Buenos Aires na misie do Země vycházejícího slunce. „Františka vždycky zajímal jezuitský přístup k inkulturaci evangelia. Nedávno mi říkal, že Japonsko stále zůstává misijní zemí, která touží po Kristu,“ říká otec De Luca Vatikánskému rozhlasu:

V současné době pracuje v Japonsku 160 jezuitů, více než polovina z nich jsou cizinci pocházející ze 40 zemí světa. Je to velmi mezinárodní jezuitská provincie. Přál si to tak generál Tovaryšstva Ježíšova o. Pedro Arrupe, který v této zemi působil jako misionář v době, kdy vypukla II. světová válka. Záleželo mu na tom, aby provincie nebyla pouze japonská, nýbrž zrcadlila univerzálnost tohoto řádu. V této chvíli vedeme čtyři základní a střední školy a prestižní Sophia University v Tokiu. Máme čtyři domy, v nichž dáváme ignaciánská duchovní cvičení, a dvě centra sociální péče. Kromě toho se věnujeme také normální pastorační práci ve farnostech. Výuka na univerzitě a naše intelektuální práce a angažovanost v dialogu mezi kulturami je pro navázání kontaktu s Japonci velmi důležitá. Je to jeden ze způsobů, jak se konkretizuje naše služba,“ konstatuje provinciál jezuitů v Japonsku. 

Jako jezuité a jako církev v Japonsku doufáme, že se papež vysloví k otázkám, které jsou delikátní, jako je zákaz jaderných zbraní a trestu smrti, který v Japonsku stále existuje, a k odmítnutí války,“ říká vikář kostela sv. Ignáce při tokijské univerzitě, španělský jezuita otec Xavier Garralda. Jak dodává jeho japonský spolubratr Yosuke Sakai, místní katolíci očekávají také „slovo povzbuzení a zejména naděje pro mladé, kteří se často soustředí pouze na úspěch a materiální blahobyt. Doufáme, že je pobídne, aby dokázali pozvednout svůj pohled.“

Všemi očekávaná etapa návštěvy v Japonsku příjde na program zítra, kdy František navštíví Nagasaki, tragicky proslulé kvůli atomové pumě svržené na město na konci II. světové války 9. srpna 1945. Místní arcibiskup Joseph Mitsuaki Takami (foto), se v tomto městě narodil v roce 1946 v rodině tajných křesťanů. Zeptali jsme se ho, jak rezonuje otázka jaderných zbraní v dnešním Japonsku:

Hirošima a Nagasaki jsou dvě města, která byla zasažena atomovou bombou a nejen obyvatelé těchto měst, ale také mnoho dalších Japonců i lidí jiných národů, usiluje o odstranění jaderných zbraní z povrchu země. Japonci se ovšem cítí ohrožení ze strany Severní Koreje a Číny a japonská vláda reaguje na tuto hrozbu utvrzováním, že zbraně má, ne snad jaderné, ale zbraně ano. Papež však vyšle silné, velmi silné poselství proti užívání jaderných zbraní. Doufáme, že se stane pro mnoho Japonců pobídkou, aby se zamysleli nad tím, že jaderné zbraně nejsou nezbytné, nýbrž nebezpečné, protože ohrožují mír.

Svědectví mučedníků, kterým papež složí hold v Nagasaki, je stále silné a výmluvné, zejména v této chvíli, která je pro víru obtížná, dodává arcibiskup Takami.

Katolická církev v Japonsku je malé společenství, které se příliš nerozvíjí, protože na jedné straně katolíci možná nežijí dobře svou víru a možná se také příliš nesnažíme vnášet evangelium do japonské společnosti. Na druhé straně je společnost v Japonsku velmi materialistická, trochu sobecká a individualistická. Zdá se, že lidé už nemají naději, nebo nedokáží žít dobře v duchovní dimenzi. Setrvávají na lidské, zejména ekonomické a materialistické úrovni. Asi 60% Japonců dnes říká, že nevěří v život po smrti. V důsledku toho těžko nacházejí smysl pro život na zemi. Myslím, že hledají pravdu, něco, co by mohlo být základem jejich života,“ dodává arcibiskup Nagasaki.

Karmelitánský kněz Makoto Wada, který strávil 25 let ve Vatikánském rozhlase a nyní působí jako prokurátor Japonské biskupské konference v Římě a poradce Japonského velvyslanectví při Svatém stolci, vypráví o synkretistickém přístupu k náboženství, jaký dnes panuje v jeho vlasti. Sám pochází z buddhistické rodiny:

Synkretistická mentalita je v Japonsku velmi silná. Můj otec nebyl křesťan, ale byl velmi rád, když jsem se já stal křesťanem a knězem. Říkával často: „Vrchol hory je jediný a vede k němu mnoho cest. Ty jsi zvolil cestu, která se nazývá křesťanství, tak běž. Já jsem si zvolil cestu, která se nazývá buddhismus, a budu ji sledovat. Setkáme se na vrcholu.“ Proto také tentokrát na mši s papežem přijde mnoho nekřesťanů. Příjdou proto, aby dostali papežovo požehnání. Požehnání od papeže je pro ně totéž jako požehnání od Buddhy. Také sem do Říma přijíždí mnoho Japonců, navštěvují Vatikánskou baziliku. Naprostá většina z nich nejsou křesťané, ale zachovávají úctu: před oltářem se pokloní a tak vlastně svým způsobem uctívají také Krista,“ přibližuje mentalitu svých krajanů otec Makoto Wada.



Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(RaVat)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
26.11.19 Papež v Japonsku – 4. den
26.11.19 Papež o vyšetřování finanční aféry a o svrchovanosti státu Vatikán
25.11.19 Dialog je jediná zbraň hodná člověka
25.11.19 Papež v Japonsku – 3. den
24.11.19 Jaderné zbraně nechrání národní ani mezinárodní bezpečnost



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Bůh nás staví před volbu

Svatý otec sloužil mši pro filipínskou komunitu věřících

Papež: Rozlišování v naslouchání je pilířem dialogu

Kardinál Stella: Modlitbu za papeže nesmíme brát na lehkou váhu

Papež hovořil s černohorským premiérem o budoucnosti evropského projektu

Kardinál Ouellet: Papež má kněze rád, i když je napomíná

Magnifikat je skvostnou školou evangelní moudrosti – kázal o. Raniero Cantalamessa

Papež František slaví zlaté kněžské jubileum

Papež: Důvěryhodnost hlásání církve závisí na jejím svědectví o milosrdenství

Svět potřebuje krásu, aby nepropadl zoufalství

Petrův nástupce sloužil mši z liturgické památky Panny Marie Guadalupské

Papež: Svatost je pravým světlem církve

 Nově na webu
Svatý otec: Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu

Publicistika: O ztracené a nalezené navigaci

Publicistika: Duchovní rozlišování je odvaha vidět v našich lidských tvářích božské rysy

Rozhovory: Křesťanské kořeny jsou jasná věc

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv prosinec 19
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Admirabile signum

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství