VaticanNews.va

   20. 1. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6442
Poslechem z webových stránek.3959
Četbou textů na webových stránkách.6357
Poslechem i četbou.3740


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Polemika o celibátu a II. Vatikánský koncil

Papež: Nebezpečím církve je planý moralismus

Střelná modlitba, která hýbe Božím soucitem


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Generální audience 

21.3.2007 

Sv.Justin

Benedikt XVI. na generální audienci na nám. sv.Petra

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
v těchto katechezích přemýšlíme o velkých postavách prvotní Církve. Dnes budeme mluvit o svatém Justinovi, filosofovi a mučedníkovi, nejvýznamnějším mezi Otci apologety z druhého století. Slovo ?apologeti? označuje antické křesťanské spisovatele, kteří se věnovali obhajobě nového náboženství před závažnými obviněními pohanů a Hebrejů, a šíření křesťanského učení v kategoriích přiměřených kultuře své doby. U apologetů se proto projevuje dvojí snaha: jedna, ve vlastním smyslu apologetická, tj. hájit rodící se křesťanství (apologhia znamená řecky právě ?obhajoba?) a druhá, věcná, ?misionářská?, tj. předkládat obsah víry jazykem a myšlenkovými kategoriemi, které jsou srozumitelné současníkům.

Justin se narodil kolem roku 100 poblíž antického města Sichem, v Samařsku, ve Svaté Zemi; dlouho hledal pravdu a prošel různými školami řecké filosofické tradice. A nakonec ? jak sám vypráví v prvních kapitolách svého Dialogu s Tryfonem ? ho tajemná postava starce, kterého potkal na mořské pláži, poprvé přivedla do krize a ukázala mu neschopnost člověka uspokojit svými vlastními silami svou touhu po božství. Pak jej odkázal na starobylé proroky jako na osoby, ke kterým se má obrátit, chce-li nalézt cestu k Bohu a ?pravou filosofii?. Na rozloučenou jej stařec vybídl k modlitbě, aby mu byly otevřeny brány světla. Vyprávění načrtává rozhodující událost Justinova života: na konci dlouhé filosofické cesty za pravdou přijal křesťanskou víru. V Římě pak založil školu, jejíž studenty bezplatně uváděl do nového náboženství, považovaného za pravou filosofii. V ní totiž našel pravdu a tím i umění správného života. Za to byl obviněn a popraven kolem roku 165 za vlády Marka Aurelia, císaře filosofa, kterému Justin adresoval jednu svou Apologii.

Tato dvě díla ? Apologie a Dialog s Židem Tryfonem ? jsou jediná dvě díla, která se nám zachovala. Justin v nich zamýšlel především osvětlit božský plán stvoření a spásy, který se naplňuje v Ježíši Kristu, Logos, tzn. věčné Slovo, věčný Rozum, tvůrčí Rozum. Každý člověk jakožto rozumný tvor je účasten Logu, jehož ?semeno? v sobě nosí, a může chápat záblesky pravdy. Samotný Logos, který se zjevil v prorockém předobraze Hebrejům ve Starém zákoně, se tak v ?semenech pravdy? částečně také ukázal i v řecké filosofii. Nyní tedy, uzavírá Justin, poněvadž křesťanství je dějinným a osobním projevem Logu v jeho úplnosti, plyne z toho, že ?všechno krásné, co bylo kýmkoli vyjádřeno, náleží nám křesťanům? (2 Apol. 13,4). Justin, ačkoliv se v řecké filosofii stavěl proti jejím rozporům, tím jakoukoli filosofickou pravdu s rozhodností vztáhnul k Logu, čímž z racionálního hlediska založil jedinečný ?nárok? pravdy a universality křesťanského náboženství. Pokud se Starý zákon vztahuje ke Kristu jako se znamení vztahuje k označené skutečnosti, pak se řecká filosofie vztahuje rovněž ke Kristu a Evangeliu jako část, směřující ke sjednocení s celkem. A říká, že tyto dvě skutečnosti, Starý zákon a řecká filosofie jsou jako dvě cesty, které vedou ke Kristu, k Logu. Proto řecká filosofie nemůže odporovat evangelní pravdě, a křesťané z ní mohou s důvěrou čerpat jako ze svého vlastního dobra. Můj ctihodný předchůdce papež Jan Pavel II. proto nazval Justina ?průkopníkem kladného setkání s filozofickým myšlením, i když ve znamení opatrného rozlišování, ? protože Justin, ?třebaže si i po obrácení velmi cenil řecké filosofie, tvrdíval přesvědčivě a jasně, že našel v křesťanství ?jedinou bezpečnou a plodnou filozofii? (Dial. 8,1)? (Fides et ratio, 38).

Osoba a dílo Justina vyjadřují ve svém celku pevné rozhodnutí antické Církve pro filosofii, pro rozum namísto náboženství pohanů. První křesťané totiž neohroženě odmítali jakýkoli kompromis s pohanským náboženstvím. Pokládali ho za modloslužbu i za cenu, že budou umlčováni obviněním z ?bezbožnosti? a ?ateismu?. Zejména Justin ve své první Apologii vyslovil neúprosnou kritiku pohanského náboženství a jeho mýtů, které pokládal za ďábelské svody, které při hledání pravdy zavádějí na falešnou stopu. Naproti tomu filosofie představuje privilegovanou oblast setkání pohanství, judaismu a křesťanství právě na rovině kritiky pohanského náboženství a jeho falešných mýtů. ?Naše filosofie?? ? tak nakonec výslovně definuje nové náboženství další apologeta a Justinův současník, biskup Meliton ze Sard (ap. Hist. Eccl. 4,26,7).

Pohanské náboženství se však neubíralo cestami Logu, ale tvrdošíjně setrvávalo na stezkách mýtů, přestože to řecká filosofie považovala za nekonzistentní ve vztahu k pravdě. Zánik pohanského náboženství byl proto nevyhnutelný: nastal jako logická konsekvence odtržení náboženství - redukovaného na vyumělkovaný komplex ceremonií, konvencí a zvyků ? od pravdy bytí. Justin a spolu s ním další apologeti se podepsali na zaujetí výrazného stanoviska křesťanské víry k Bohu filosofů proti falešným bohům pohanského náboženství. Byla to volba pravdy bytí proti mýtu zvyku. Pár desetiletí poté vyjádřil Tertulián tuto volbu křesťanů lapidárním a stále platným výrokem: ?Dominus noster Christus veritatem se, non consuetudinem, cognominavit ? Kristus prohlásil, že je pravda, nikoli zvyk? (De virgin.vel. 1,1). Stojí za povšimnutí, že termín zvyk, consuetudo, který zde Tertulián použil na označení pohanského náboženství, lze do moderních jazyků překládat výrazy jako ?móda? ?kulturní trend? či ?dobová móda?. V době, jako je ta naše, poznamenaná relativismem v diskusi o hodnotách a o náboženství ? nevyjímaje ani dialog mezináboženský ? je to poučení, na které netřeba zapomínat. Za tím účelem vám na závěr nabízím poslední slova onoho tajemného starce, kterého potkal filosof Justin na břehu moře: ?Ty se především modli, aby ti byly otevřeny brány světla, protože nikdo nemůže vidět a porozumět, pokud mu Bůh a jeho Kristus neudělí porozumění? (Dial. 7,3).

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
17.1.20 Papež: Pohostinnost je ekumenická ctnost
17.1.20 Prezident Konžské demokratické republiky navštívil papeže
13.1.20 Papež: Nebezpečím církve je planý moralismus
11.1.20 Papež k etiopské koleji: Střežte svou církevní tradici
23.12.19 Římský biskup: Když si rodiče dokáží hrát s dětmi, činí cosi velikého



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež vyzval k hledání mírového řešení pro Libyi

Krajem františkánských prvomučedníků v jubilejním, osmistém roce

Papež k rybářům: Neztrácejte své vzácné hodnoty

Íránci konvertují v domácích církvích

Zemřela průkopnice ekumenického hnutí Maria Vingiani

To podstatné na životě je vztah k Bohu, kázal papež František

Papež: Pohostinnost je ekumenická ctnost

Prezident Konžské demokratické republiky navštívil papeže

Představena první Neděle Božího Slova

Střelná modlitba, která hýbe Božím soucitem

Mongolsko a Svatý stolec navázaly kulturní spolupráci

Open Doors: Každý osmý křesťan je pronásledovaný

 Nově na webu
Svatý otec: O neslýchané novosti Boha, který obětuje vlastního Syna

Publicistika: Vrátit se k duchovním pramenům

Publicistika: Příspěvek do diskuse o kněžském celibátu v synovské poslušnosti papeži

Rozhovory: Nejen noblesní diplomaté, ale také kněží

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv leden 20
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása

Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu

Admirabile signum